Generální finanční ředitelství vytvořilo vynětím některých způsobů stravování z EET nedůvodné rozdíly mezi podnikateli ve stejném oboru, které zákon nepředpokládal a zákonodárce nezamýšlel.  Stalo se tak navíc pouhým metodickým pokynem, který není právně závazný a špatně vykládá obsah kód NACE – Stravování. Jde o prostor pro obcházení zákona, pro sankce bez varování i vytvoření skupiny vyvolených, upozorňují právníci a ekonomové z Unie daňových poplatníků. Proč?, ptají se státu.

Ve svém prohlášení Unie daňových poplatníků tvrdě kritizuje jednání Generálního finančního ředitelství a neodůvodnitelné změny a výjimky ze zákona o elektronické evidenci tržeb z dílny tohoto státního úřadu.Unie, jejíž zakladatelé jsou právníci řešící daňové spory a ekonomové.

Unie napadá fakt, že stát z nějakého důvodu vyňal z povinnosti on-line hlásit státu příjem hotovosti bistra, stánkaře a všechny, kteří poskytují stravování, avšak nedisponují k tomu obvyklým restauračním zázemím – všechny pizzerie, kebabárny, čínská a vietnamská bistra nebo bageterie, stánky s klobásami na Václavském náměstí nebo prodejny hot dogů. Je-li tedy restaurace obklopena dvěma podniky prodávajícími jídlo „ze zdi“, náklady na své sledování státem a povinnost EET ponese pouze restaurace.

O tom, že Generální finanční ředitelství podřízené ministru Andreji Babišovi metodickým pokynem rozhodlo, že zakoupení jídla „s sebou“ není stravovací služba, a proto až do roku 2018 nemusí mít EET, Česká justice informovala.

Proč stát vyloučil jídlo s sebou v rozporu s definicí?

Mohlo by vás zajímat

Unie daňových poplatníků rozhodnutí analyzovala a zjistila, že je nejen v rozporu se zákonem a s rozumem, ale  i s klasifikací NACE, podle které se podnikatelé a živnostníci k povinnosti provozovat EET přihlašují:  V první fázi zavádění EET, tedy od 1. prosince 2016, jsou povinni podle zákona o evidenci tržeb, evidovat tržby všichni podnikatelé v rámci oborů podle klasifikace NACE pod kódy 55 (ubytování) a 56 (stravování a pohostinství).

Pod kódem 56 (stravování a pohostinství) v klasifikaci NACE se uvádí, že „Tento oddíl zahrnuje činnosti spojené s kompletním stravováním, vč. nápojů, s obsluhou, k okamžité spotřebě, ať už v tradičních restauracích, samoobslužných restauracích nebo restauracích, které prodávají jídla ,přes ulici´, nezávisle na tom, zda jsou stálé nebo občasné, s možností posezení či nikoli.“

Přes jasnou definici stravování a pohostinství rozhodlo Generální finanční ředitelství, že prodej přes ulici stravovací službou podle NACE 56 není: „Přesto Generální finanční ředitelství ve své metodice a na stránkách http://www.etrzby.cz/cs/odkdy-evidovat-trzby tvrdí, že o stravovací službu v rámci kódu NACE 56 se nejedná, je-li stravování poskytováno jako prodej ,s sebou´, nebo jestliže provozovna nedisponuje odpovídajícím zázemím ke konzumaci zakoupeného jídla a/nebo pití, nebo není-li současně v prostoru provozovny zajišťována alespoň některá z následujících doplňkových služeb (stoly a židle, vytápění/klimatizace, toalety, šatna, mytí nádobí, úklid prostor…) a jestliže charakter jídla nevyžaduje pro odnesení s sebou nebo konzumaci na místě zvláštní zacházení (např. zmrzlina v kornoutu, párek v rohlíku apod.),“ uvádí Unie, která dodává:  „Kupodivu vyloučení tohoto druhu stravování z kódu NACE je v příkrém rozporu s definicí samotného kódu 56, jak byl citován shora.“

Proč stánky a bistra až za dva roky?

Poté se Unie daňových poplatníků státu ptá:  „Unie daňových poplatníků ČR tedy pokládá otázku, proč Generální finanční ředitelství zcela v rozporu se systematikou zákona a systematikou klasifikace ekonomických činností podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006 vyloučila z elektronické evidence tržeb právě stánky poskytující stravování, a to až do 1.3.2018.“

Zákon o EET nemá nic společného se judikáty k DPH

Na absurdním příkladu ubytování s povinností EET, ale ubytovacích služeb bez EET pak Unie demonstruje absurdní rozhodnutí:  „Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, vůbec nerozlišuje mezi dodáním zboží a poskytnutím služby, ale výlučně se odkazuje na klasifikaci ekonomických činností NACE. Ostatně s tím je v plném souladu již citované formulace  „… s výjimkou ubytovacích a stravovacích služeb uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 55 a 56“, z níž nelze dovodit, že by zákonodárce měl v úmyslu z kódu NACE 55 – Ubytování vyjmout jen cosi, co lze označit za ,ubytovací službu´, a ostatní činnosti spadající pod NACE 55 –  Ubytování podrobit povinnostem vyplývajícím ze zákona o EET. Takový výklad by byl stejně absurdní jako vyjmutí pouze ,stravovací služby´ z činností spadají pod kód NACE 56 – Stravování,“ vysvětluje Unie.

Podle Unie daňových poplatníků lze proto uzavřít, že aplikace rozsudku Soudního dvora Evropské unie sp. zn. C-231/94 Faaborg-Gelting-Linien, bod 13) a rozsudků sp. zn. C-497/09, C-499/09, C-501/09 a C-502/09 Manfred Bog, bod 65) ohledně uplatňování daně z přidané hodnoty, je v tomto případě zcela nepřiléhavá, neboť zákon o EET mezi službou a dodáním zboží vůbec nerozlišuje, na rozdíl od zákona o DPH, který citované judikáty vykládají. Těmito judikáty Evropského soudního dvora totiž Generální finanční ředitelství svůj postup vysvětluje, ačkoli se týkají DPH a se zákonem o povinném evidování veškeré přijaté hotovosti nemají nic společného.

Výjimka od úřadu může skončit sankcemi 

Stejně jako Komora daňových poradců se Unie daňových poplatníků tvrdě ohrazuje proti nezákonnému způsobu, jakým státní úřad udělil vybrané sortě podnikatelů ve stejném oboru výjimku. Tu může udělit podle zákona jen vláda nařízením: „Zásadní je, že výjimku z povinnosti elektronicky evidovat tržby podle Zákona lze výlučně udělit nařízením vlády podle ust. § 37 odst. 3 zákona o EET. Finanční správa postupovala způsobem, který zákon nepředpokládá a výjimku z EET uděluje výkladem zákona (výše citovaný pokyn GFŘ).Pokyn GFŘ není navíc právně závazný a ten, kdo se takovým výkladem bude řídit, se může dočkat sankce za neplnění zákona,“ uvádí Unie.

O stanovisku Komory daňových poplatníků, podle které Babiš a jemu podřízený úřad svým postupem rozvrací právní stát, Česká justice informovala.

Prostě od stánku stoly odstraníme

Z uvedeného je patrné, že vyjmutí určitého druhu stravování z kódu NACE 56 Generálním finančním ředitelstvím v citovaném metodickém pokynu je postupem nesprávným a vytváří nedůvodné rozdíly mezi podnikateli ve stejném oboru, které zákon nepředpokládal. Zároveň se tak vytváří prostor pro obcházení zákona. Stánkař, který tento rok prodával párky a pivo s několika stolky před svým stánkem, dne 1. prosince 2016 své stolky a židličky prostě odstraní a bude moci až do března 2018 poskytovat své zcela stejné služby bez nutnosti elektronicky evidovat tržby. Takový stav považuje Unie daňových poplatníků ČR za zcela nesystémový, nesprávný, diskriminační a vytvářející prostor pro obcházení zákona, uzavírá Unie daňových poplatníků.

Irena Válová