Právní postavení Afghánce, který je obviněn ze znásilnění sestry v nemocnici Na Bulovce, se už několik dní pokouší zjistit média kvůli údajnému „migračnímu programu“, jehož má být násilník účastníkem. Ministerstvo vnitra existenci programu ani nepotvrdilo ani nevyvrátilo, a pokud program existuje, tak ho tají. EU totiž v říjnu uzavřela dohodu o vrácení neomezeného množství Afghánců do Afghánistánu.
Nikoli proto, že násilník, který měl před týdnem v pražské nemocnice Na Bulovce znásilnit zdravotní sestru, je Afghánec, ale především proto, že v souvislosti s jeho osobou zaznělo, že jde o osobu v „migračním programu“, pátrají média po právním postavení dotyčného.
O tom, že jde o osobu, která je v České republice v rámci „migračního programu“, hovořil několikrát mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 8 Petr Novák v souvislosti s vazebním řízením s násilníkem. Znásilnění zdravotní sestry se měl Afghánec dopustit z neděle na pondělí na infekčním oddělení nemocnice Na Bulovce, kde byl ubytován jako doprovod léčeného nezletilce.
EU, Pákistán a Írán se zbaví 1,5 milionu Afghánců
Proč je zjištění skutečného právního postavení násilníka v vztahu k pobytu na území ČR důležité? Česká justice o přistěhovalecké politice ČR informuje opakovaně, ale v této souvislosti na žádný státní „migrační program“ pro Afghánce nenarazila. Pokud něco takového existuje, má veřejnost právo znát účel a parametry tohoto programu v době, kdy naopak EU uzavřela dohodu o navrácení neomezeného množství Afghánců zpátky do Afghánistánu.
Tuto dohodu oznámila EU 5. října 2016. Na rozdíl od ČR, kde o ní nikdo neinformoval, dohodu právě kvůli jejím parametrům kritizoval například americký list New York Times nebo arabská Al-Jazeeira. Podle dohody totiž mohou státy EU vrátit do Afghánistánu neomezené množství Afghánců včetně žadatelů o azyl. Afghánská vláda měla kývnout na repatriace výměnou za pokračující finančního pomoc ve výši 1,3 miliardy euro ročně.
Převezme část nežádoucích Afghánců ČR?
Návrat do Afghánistánu se má týkat stovek tisíc lidí včetně těch, kteří jsou dnes už potomky přistěhovalců do Evropy a svoji původní zemi vůbec neznají, upozorňuje deník New York Times. Kromě EU se podle listu Afghánců zbavují Pákistán a Írán, takže celkem se do Afghánistánu má vrátit 1,5 milionů obyvatel. Některým z nich dává OSN na cestu 500 amerických dolarů na rodinu, protože v Afghánistánu je nic nečeká, nemají tam nic na práci ani ubytování. Slib, že stát rozdá repatriantům půdu, není zemí se 60% negramotností plněn. V roce 2015 přicestovalo do EU 215 000 Afghánců, z nichž 176 900 jich požádalo o azyl, uvedl New York Times.
Deník rovněž text dohody mezi EU a Afghánistánem zveřejnil.
Za výše popsaných okolností je například logické, že Afghánci pobývající ve státech EU, se začnou skrývat nebo cestovat mezi jednotlivými zeměmi. Připravila Česká republika „migrační program“ právě pro tyto osoby? Pokud ano, proč to tají? Pokud ne, proč to nesdělí?
Soudce se odpovědi na status Afghánce vyhnul
Svá slova o migračním programu nakonec pro Českou justici nepotvrdil ani mluvčí OS pro Prahu 8 Petr Novák, který měl být jejich původcem. Na dotaz, zda bylo zjištěno právní postavení osoby z Afghánistánu, která se dopustila znásilnění v nemocnici Na Bulovce, soudce Petr Novák odpověděl: „Otázka statusu obviněného byla soudcem při rozhodování o vazbě vzata v úvahu, ale nerozhodoval o ní, proto se v této otázce obraťte na Odbor azylové a migrační politiky MV ČR. Soudce při rozhodování o vazbě totiž zajímá, jaké má obviněný vazby k území ČR, které by mohly zajistit jeho dosažitelnost pro orgány činné v trestním řízení, proto jeho legální status je pouze jednou z mnoha okolností, které jsou pro rozhodnutí o vazbě relevantní,“ uvedl informaci, která je sice správná, avšak s otázkou nijak nesouvisí.
Migrační odbor ministerstva vnitra nereaguje
Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR na zaslanou sadu otázek vůbec nereagoval. Bez odpovědi tak zůstaly dotazy, jaké je právní postavení předmětného cizince ve vztahu k pobytu v ČR, zda je například v programu zdravotní pomoci Medevac, pokud nikoli tak o jaký imigrační program jde, pokud o nějaký jde.
Ani otázka, zda je dotyčný žadatelem o azyl nebo je s ním standardně vedeno řízení o poskytnutí mezinárodní ochrany nebo řízení o doplňkové ochraně (tedy nejde o žádný „program“) a z jakých důvodů (sloučení rodiny např.), nebyla zodpovězena stejně jako dotaz, zda jde o osobu, kterou ČR dobrovolně převzala z Řecka nebo Itálie.
Bez reakce zůstala i úvaha, že může jednoduše jít o osobu se schengenským vízem nebo žadatele o azyl v jiném státu EU atd. Možností, jak s může osoba z Afghánistánu zcela legálně ocitnout v ČR, je včetně tzv. zelené pracovní karty mnoho, ale žádná není známá jako státní „imigrační program“.
Ministr vnitra odpověděl, ale nic neojasnil
Na žádost o odpověď totožných otázek, vydal nakonec prohlášení ministr vnitra Milan Chovanec, a ministerstvo vyjádření poté umístilo na své stránky: „V médiích se objevily informace o pokusu znásilnění zdravotní sestry na Bulovce. Znásilnění se dle médií měl dopustit Afghánec, který měl do ČR přicestovat v rámci migračního programu. Ministerstvo vnitra sděluje, že osoby s touto státní příslušností nejsou na seznamu zemí, které by byly určené pro relokace či přesídlování do ČR. ,Žádný Afghánec se na území České republiky v rámci kvót nenachází,“ řekl ministr vnitra Milan Chovanec.
Ani ministerstvo vnitra tedy neopovědělo na žádnou z položených otázek. Existenci „imigračního programu“ nevyvrátilo ani nepotvrdilo ani nijak nekomentovalo, pouze potvrdilo „kvóty“.
Irena Válová
