Nelze vést exekuci proti nevidomému za protiprávní jednání, kterého se kvůli svému hendikepu nemohl dopustit. Ústavní soud (ÚS) se dnes zastal prakticky slepého invalidy, který je držitelem průkazu ZTP/P, a tedy má nárok na bezplatnou jízdu v hromadné dopravě. Přesto proti němu směřoval exekuční návrh kvůli dluhu za údajnou černou jízdu v Praze.
Muž podal návrh na zastavení exekuce. Nebylo mu prý doručeno rozhodnutí o jejím nařízení ani prvotní soudní rozhodnutí. Navíc je exekuce vedena pro dluh, který podle muže neexistuje a nikdy nemohl vzniknout, protože je držitelem průkazu ZTP/P už od roku 1994.
Invalida měl pro vzniklou situaci jediné vysvětlení: někdo nejspíš zneužil jeho ztracený rodný list a prokázal se s ním revizorovi. Obvodní soud pro Prahu 5 návrhu na zastavení exekuce nevyhověl. Doručování všech písemností prý bylo v pořádku, a muž tak měl svoje námitky proti oprávněnosti vymáhané pohledávky uplatnit již v původním nalézacím řízení.
V exekučním řízení již podle obvodního soudu nelze zpětně přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu. Muž podal odvolání, nicméně Městský soud v Praze se ztotožnil s názorem obvodního soudu. Následovala úspěšná stížnost k ÚS, který zdůraznil, že „spravedlnost musí být přítomna v každém procesu, ve kterém se interpretuje a aplikuje právo“.
Ústavní soud dospěl k závěru, že je ústavní stížnost důvodná. Spravedlnost musí být přítomna v každém procesu, ve kterém se interpretuje a aplikuje právo, tento požadavek však v právě projednávaném případě nebyl dodržen. Obecné soudy neprovedly ústavně konformní výklad ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu, které stanoví, že výkon rozhodnutí budu zastaven, jestliže je výkon rozhodnutí nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat. Nezohlednily v tomto směru ani judikaturu Nejvyššího soudu, která se váže k „jinému důvodu“ podle citovaného zákonného ustanovení. Nejvyšší soud totiž výslovně připouští nevykonatelnost rozhodnutí též proto, že by výkon rozhodnutí znamenal popření základních principů právního státu.
Justice měla podle ÚS exekuci zastavit, což neudělala. „Nastala tak zcela absurdní situace, kdy je proti stěžovateli vedeno exekuční řízení, ačkoliv si soudy byly a být musely plně vědomy toho, že stěžovatel žádnou svoji právní povinnost nejen neporušil, nýbrž ani porušit nemohl,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka.
(čtk, epa)
