Změnový zákon k zákonu o znalcích, který má provést úpravy například trestního nebo občanského soudního řádu, míří podle informací České justice na vládu. Samotný zákon o znalcích, který je kritizován z mnoha stran, ministerstvo spravedlnosti v meziresortním připomínkovém řízení vypořádalo tak, že je předkládán bez jediného rozporu.
Důvodová zpráva ke změnovým zákonům připomíná, že právní úprava znalecké činnosti je v posledních letech velice kritizována za mnohé nedokonalosti, nesystémová řešení, zastaralost a jiné nedostatky.
Podle Pelikánova resortu se především jedná o problematiku zápisu do seznamu, resp. vzniku znaleckého (tlumočnického) oprávnění, odměňování, nedostatečných sankčních mechanismů, absence kontroly kvality a věcného přezkoumávání znaleckých posudků. Kritizováno je pak i propojení znalců s tlumočníky do jednoho zákona, a tedy velice podobná právní úprava pro tyto dvě odlišné profese, a nerozlišování mezi tlumočníky a překladateli. „Negativní obraz si získala i samotná profese jako taková, neboť pohled veřejnosti je významně ovlivňován mediálními kauzami, kterých neustále přibývá. Důvěra laické i odborné veřejnosti, zejména ve znaleckou činnost, je tím silně otřesena,“ uvádí ministerstvo.
Kromě samotného znaleckého zákona bude třeba provést změny v trestním a občanském soudním řádu. Snad nejvíce diskutovanou změnou bude novela OSŘ, která se týká předkládání znaleckých posudků stranami řízení. Současný přístup, kdy i jednotlivé strany řízení mohou předkládat důkazy znaleckým posudkem, se podle Pelikána příliš neosvědčil a vedl spíše k prodloužení a prodražení řízení. „Navrhuje se tudíž tento přístup, který se jeví v rámci evropského srovnání navíc jako ojedinělý, opustit, a v zásadě se navrátit ke stavu, který zde v procesním dokazování fungoval do roku 2012, resp. přejmout německou právní úpravu, která umožňuje, aby strany předložily znalecký posudek (s důležitostí znaleckého posudku, nikoli pouze listinného důkazu) pouze v situaci, kdy s tím všichni účastníci řízení souhlasí,“ uvádí ministerstvo.
Změny souvisejících zákonů ke znaleckému zákonu si můžete prohlédnout zde.
Strany možnost předložit soukromé znalecké posudky podle předkládací zprávy plně využívají, dalo by se říci, dokonce nadužívají, což soud vede k nutnosti zadávat, často i opakovaně, revizní znalecké posudky. V konečném důsledku pak nejsou výjimky, kdy v řízení byly předloženy nebo zpracovány i čtyři či více znaleckých posudků. Celý tento proces tak řízení podle ministerstva prodlužuje a prodražuje. S tím ve svých připomínkách například nesouhlasil Nejvyšší správní soud, velmi diskutovaná byla změna § 127a občanského soudního řádu i na kulatém stolu v rámci Pražského právnického podzimu.
Dále návrh obsahuje novelizaci zákona o elektronických dokumentech a autorizované konverzi dokumentů, do kterého se promítá povinné zřízení datových schránek znalcům, soudním tlumočníkům a soudním překladatelům. V návaznosti na zavedení povinnosti složit vstupní zkoušku musí být novelizován i zákon o správních poplatcích. Legislativně technická právní úprava musí být učiněna i v živnostenském zákoně, z jehož působnosti jsou znalci, soudní tlumočníci i soudní překladatelé i dnes vyloučeni.
Tento návrh zákona by měl nabýt účinnosti společně se samotným návrhem zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a návrhem zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, tedy dne 1. ledna 2018, s výjimkou části týkající se informačního systému datových schránek, u které bude s ohledem na nutnost provedení nezbytných technických úprav účinnost odsunuta na 1. července 2018. Materiál je vládě předkládán bez rozporu.
(epa)
