Mýlí se mnoho těch, kteří chtějí od 1. prosince 2016 posílat státu podání na živnostníky prodávající jídlo bez EET. Pro mnoho z nich platí EET až v roce 2018. Například pro jídlo „s sebou“, které provozují Vietnamci nebo Arabové v kebabárnách. Živnostníci i jejich udavatelé si musí nastudovat judikaturu ESD.
Způsobů, jak prodat jídlo, rozlišuje metodický pokyn Generálního finančního ředitelství více. V metodickém pokynu uvádí, že rozhodné, zda pro podnikatele platí EET od 1. prosince 2016 nebo až od 1. března 2018 je, zda jde o činnosti vymezeny klasifikací NACE 56, a současně se jedná o stravovací službu. NACE 56 je „Stravování a pohostinství – pouze tržby za stravovací služby (nabízená jídla a nápoje k okamžité konzumaci na místě, restaurace, hospody, kavárny, kantýny, …)“
Co se rozumí stravovací službou, vzkazuje živnostníkům i udavatelům, kteří se těší, jak budou posílat podání státu, Generální finanční ředitelství takto: „Stravovací službou se pro výklad ustanovení § 37 ZoET rozumí služba, tak jak je vymezena konstantní judikaturou evropského soudního dvora např. judikáty C-231/94 Faaborg-Gelting-Linien, bod 13 a C- 497/09, C-499/09, C-501/09 a C-502/09 Manfred Bog, bod 65) a uplatňována u daně z přidané hodnoty.“
Poté přistupuje GFŘ k příkladu a vysvětlení: „Poskytování restauračních a stravovacích služeb je podmíněno existencí provozovny, kde jsou tyto služby poskytovány. Provozovnou je třeba chápat prostorově ohraničené místo, které má plně k dispozici konkrétní provozovatel pro účely výkonu své činnosti, buď to na základě vlastnických práv či povolení skutečného vlastníka (musí se jednat o veřejně nesdílený prostor). Není podstatné, zda se jedná o stavebně ohraničený prostor (typicky budova – nemovitost), ale je možné takto rozumět i prostor veřejného prostranství – pokud je vhodným způsobem ohraničen a tím pádem je v zásadě zamezeno využívání běžným kolemjdoucím – typicky předzahrádka. Rovněž se může jednat o jídelní vůz ve vlaku apod.“
Párky, kebabárny, vietnamská bistra bez EET
To však není všechno. K takovému prostoru musí existovat další služby: „Současně v tomto prostoru jsou zajišťovány alespoň některé z následujících doplňkových služeb (stoly a židle, vytápění/klimatizace, toalety, šatna, mytí nádobí, úklid prostor…),“ uvádí se v metodice. Právě popsaná restaurace, kavárna, vývařovna podléhá od 1. prosince 2016 EET.
Jak vyplývá z dalšího modelového příkladu, EET od 1. prosince 2016 neplatí pro „jídlo s sebou“, ani když má provozovna výše uvedené příslušenství pro zákazníky, kteří konzumují na místě. Jakkoli se to zdá neuvěřitelné, v metodice stojí toto: „Možnost volby způsobu prodeje (byznys model provozovatele) Pokud provozovatel nabízí v rámci svého obchodního modelu možnost prodeje ,s sebou´ nebo i pro přímou konzumaci v prostorách provozovny, a to na základě rozhodnutí zákazníka, je nutné tyto situace rozlišit. Pokud dochází na základě rozhodnutí zákazníka k jinému rozsahu poskytovaných doprovodných služeb (např. jiný vhodnější obal pro odnesení s sebou apod.) nejedná se v zásadě o stravovací službu, ale o dodání zboží,“ uvádí se v metodice.
Z dokumentu dále vyplývá, že určitá jídla budou vždy pouze dodání zboží a nikoli stravovací služba: „Pokud charakter jídla (zvolený obchodní model) nevyžaduje pro odnesení s sebou nebo konzumace na místě zvláštní zacházení – jedná se vždy o dodání zboží (např. zmrzlina v kornoutu, popkorn v krabici, párek v rohlíku apod.),“ stojí v metodice. Pro vietnamská bistra, arabské kebabárny, prodej párku v rohlíku a pro prodej zmrzliny, ať se odehrávají jakkoli, platí EET až od 1. března 2018.
Hospodští, kteří chtějí nalévat pivo do kelímku, se trefili
Protože Generální finanční ředitelství předvídá, že výše uvedené je jen obtížně pochopitelné a uvěřitelné, přidává příklad: „Provozovatel nabízí prodej jídla sebou nebo ke konzumaci v jeho provozovně. O stravovací službu se bude jednat v případě, že jídlo bude servírované v provozovně a ke snězení je zákazníkovi poskytnuto přiměřené zázemí, tj. např. stoly, židle atd. V tomto případě bude povinností poplatníka přijatou tržbu evidovat již od 1. 12. 2016. Standardně se jedná o restaurace, hospody, bary, kavárny atd. Bude-li ovšem v té samé provozovně vydáno jídlo např. do papírové tašky, už se nejedná o stravovací službu, ale o dodání zboží. V takovémto případě má poplatník povinnost přijatou tržbu evidovat až od 1. 3. 2018. Nebude-li chtít poplatník evidenci tržeb tímto způsobem dělit, nic mu nebrání, aby od 1. 12. 2016 evidoval všechny tržby bez rozdílu toho, zda se jedná o stravovací službu nebo dodání zboží,“ shrnuje metodický pokyn.
Ve světle metodického pokynu je nyní srozumitelnější výrok ministra financí Andreje Babiše, který na konferenci o EET v Praze uvedl, že hospodští, co se chystají nalévat pivo do plastových kelímků, určitě zkrachují. Ve skutečnosti je nalévání do kelímků „ s sebou“ legitimní obrana proti povinnosti živnostníka nechat se na vlastní náklady sledovat on-line státem a tuto obranu umožňuje sám zákon o EET s jeho postupnými fázemi, kterými jedny diskriminuje, ale jiné ne.
Účtenky vydávají, ale bez povinnosti evidovat
Generální finanční ředitelství na závěr rozvádí myšlenku restaurace nebo bistra, která funguje systémem „for here“ nebo „to go“. Z příkladu vyplývá, že „s sebou“ bude až do roku 2018 bez EET, a někdy i když se zákazník nají na místě. „Provozovatel obchodu s lahůdkami, stánkový prodej, rozvoz jídla. Je-li v těchto případech jídlo nabízeno takovou formou, že je zabaleno do obalu, tašky, ubrousku, pak se nejedná o stravovací službu, ale vždy o dodání zboží. V takovémto případě bude mít poplatník povinnost tržbu evidovat až od 1. 3. 2018. Obecně platí, že poplatník musí evidovat jednotlivé tržby od fáze, do které jednotlivá tržba spadá. V praxi však může běžně nastat situace, kdy poplatník v jedné provozovně bude přijímat tržby za více činností (které spadají do různých fází náběhu systému evidence tržeb) a nechce rozlišovat přijaté tržby z jednotlivých činností (např. z důvodu nákladnosti úpravy SW). V takovém případě může poplatník začít evidovat tržby dříve, než má povinnost evidovat příslušné tržby, tzn. současně s tržbami, které již evidenci podléhají,“ uzavírá metodický pokyn pasáž o různém právním postavení různých jídel podle okolností prodeje a služeb. Papírová krabice a žádné služby znamenají ještě dva roky žádné EET.
Zcela vedle tak mohou být udavatelé, kteří se těší, jak budou od 1. prosince 2016 posílat podání státu na živnostníky, jimiž vydanou účtenku nenaleznou v oznamovacím systému ministerstva financí. Stánek, rozvoz jídla, bistro mohou ještě dva roky vydávat účtenek, kolik chtějí, ale bez povinnosti evidovat je on-line ve státním systému.
Irena Válová
