Prezidium Exekutorské komory neskrývá svoje rozčarování nad tím, že Ministerstvo spravedlnosti nevypořádalo důkladně zpracované odborné připomínky Komory k navrhované novele vyhlášky o výši exekučního tarifu a postoupilo ji k projednání pracovním komisím Legislativní rady vlády, vyplývá z prohlášení EK, kterým reaguje na to, že ministr Robert Pelikán poslal do LRV text příslušné vyhlášky.
„Cílem zjevně je, aby nová ministerská vyhláška s nižším tarifem začala platit již od počátku příštího roku. To bude mít zásadní dopad na chod exekutorských úřadů zejména proto, že systémová novela Exekučního řádu, která by měla jít ruku v ruce s tarifem, je zatím v nedohlednu,“ píše se v prohlášení, které má Česká justice k dispozici.
K stávajícímu návrhu novely exekučního řádu, jejíž prosazení považuje za prioritu i premiér Bohuslav Sobotka, zaslala Exekutorská komora více než třicet stran odborných připomínek. Podle Komory musí jít o zásadní novelu, která upraví celkové podmínky fungování této právnické profese a odpoví na nutnou potřebu snížit náklady exekučního řízení. „Stále se točíme v kruhu, protože ministerstvo odmítá řešit celý systém vedení a nastavení exekucí komplexně a ve vzájemných souvislostech. Pokud snížím celkové náklady exekučního řízení, mohu adekvátně snížit tarif. Teď se děje naprostý opak. Náklady dlouhodobě strmě rostou, ale tarif se osekává, a to hned,“ vysvětluje Petr Polanský, člen Prezidia Exekutorské komory. „Pokud by tento způsob úpravy odměňování chtěl zvolit kdokoli jiný, všichni by si klepali na čelo. Přidávat práci a snižovat odměnu by nikomu neprošlo. Odboráři by stáli v ulicích a hrozili generální stávkou.“
Ministerstvo v předloženém návrhu vyhlášky trvá na avizovaném snížení minimální odměny o jednu třetinu u všech pohledávek, tedy na 2 000 korun ze současných 3 000 Kč. „Jedná se o významné snížení tarifu, odměna se snižuje o jednu třetinu u pohledávek, které tvoří více než 60% portfolia, které nám je svěřeno k vymáhání,“ vysvětluje Martin Tunkl člen prezidia Exekutorské komory. „Navrhované snížení exekučního tarifu dopadne na soudní exekutory tvrdě a nezabrání tomu, aby se další z nich rozhodli i tak skončit. To je stav, se kterým se nelze smířit.“
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán s kritikou exekutorů nesouhlasí. „Snížení o jednu třetinu je v podstatě takovou opatrností, my jsme přesvědčeni, že by ten systém zvládl i podstatně větší snížení,“ uvedl už dříve. Pokud by byl systém bezproblémový, očekává další snížení.
Nesouhlas i v zahraničí
Nad podle EK nesystémovým přístupem kroutila v říjnu hlavou i prezidentka Mezinárodní unie exekutorů, paní Françoise Andrieux, která byla hostem konference věnované patnácti letům fungování soudních exekutorů. Podle ní má být odměna férová, ale nesmí být svévolně snižována. Mohlo by to deformovat podmínky pro výkon profese do té míry, že by to mohlo vést až ke korupci a snížení vymahatelnosti práva. Vymahatelnost práva je vizitka dobrého fungování právního státu a jasný signál pro investory, zda-li mají mít důvěru v českou ekonomiku, řekla mimo jiné.
„Musíme se v návrhu novely exekučního řádu důsledně bavit o tom, jak systém nákladově odlehčit a hledat rezervy jinde než v odměnách soudních exekutorů. Cestu, jak napravit defekty, které exekuční řízení za doby jeho fungování zatížily, vidíme více než dříve v zavedení principu místní příslušnosti soudních exekutorů“, zdůrazňuje prezidentka Exekutorské komory, Pavla Fučíková a dodává: „Aktuální návrh novely exekučního řádu bohužel neřeší příčiny nadužívání exekucí, pouze se snaží potlačit důsledky. Návrh, ač si klade za cíl zjednodušovat a standardizovat exekuční řízení, ve skutečnosti mnohdy zbytečně zatěžuje všechny osoby, které se ho účastní – dlužníky, věřitele, poddlužníky, soudy i soudní exekutory.“ Exekutorská komora k novele exekučního řádu zpracovala a předala ministerstvu několik desítek stran faktických připomínek a obává se, že bez jejich zohlednění nenaplní novela očekávání žádné ze stran vymáhacího procesu včetně dlužníků.
MS prostor pro snížení vidí
„Ministerstvo v rámci své dohledové činnosti došlo k závěru, že exekutoři dosahují neadekvátních zisků a je povinností ministerstva vyhláškou tento stav změnit, a to tak, aby bylo dosahováno přiměřeného zisku. Je možné konstatovat, že na trhu vystupují různě efektivní subjekty,“ konstatuje ve Zprávě o vyhodnocení dopadů, kterou poslalo do LRV Ministerstvo spravedlnosti. Problém platné právní úpravy lze podle něj spatřovat ve výši nákladů exekuce, kterou nelze považovat za zcela přiměřenou, a to především s ohledem na její vztah k výši vymáhané pohledávky. „Zejména u pohledávek do 10 000 Kč lze mít za to, že výpočet výše odměny soudního exekutora není vzhledem k poměru nákladů exekuce a vymáhané částky stanoven optimálně.“ Z analytické činnosti Ministerstva spravedlnosti přitom údajně vyplynulo, že současný systém vymáhání pohledávek v exekuci poskytuje prostor pro snížení odměn soudních exekutorů, jehož důsledkem bude přiměřenější nastavení výše nákladů exekuce. „Lze předpokládat, že snížení nákladů exekuce, do nichž odměna i (paušální) náhrada hotových výdajů soudního exekutora náležejí, přispěje především ke zlepšení sociální situace dlužníků, ale i k rychlejšímu vymožení pohledávek věřitelů, protože vyšší částka z vymoženého plnění, z nějž se uhrazují rovněž náklady exekuce a náklady oprávněného, by mohla být použita na úhradu jejich pohledávek. Rychlejší vymožení pohledávek by mohlo mít pozitivní vliv na aktuální trend zvyšování počtu vícečetných exekucí. Pozitivní dopad by tato změna mohla mít i na státní rozpočet zejména v souvislosti s výplatou dávek v nezaměstnanosti a sociálních dávek,“ konstatuje Zpráva.
Jak dále uvádí, snížení odměn, případně paušální náhrady hotových výdajů by oprávněným mělo přinést rychlejší vymáhání jejich pohledávek v exekuci, protože z vymoženého plnění, které se rozděluje na vymáhanou pohledávku, její příslušenství, náklady oprávněného a náklady exekuce, bude možno k uspokojení vymáhané pohledávky využít větší díl než podle platné právní úpravy. Povinným v exekučním řízení navrhované opatření přinese zlepšení jejich sociální situace, protože jsou to zpravidla oni, kdo hradí náklady exekuce. Prospěch jim přinese i dřívější uhrazení jejich dluhu (nebude např. narůstat příslušenství pohledávky). Lze předpokládat, že předkládaná právní úprava by mohla zabránit i přesunu části zaměstnanců do sféry „šedé ekonomiky“ (a zpravidla tedy i mezi formálně nezaměstnané) a nebudou tedy vyvolány další požadavky na státní rozpočet. Hospodaření exekutorského úřadu ani přiměřený zisk soudního exekutora by podle výsledků analýzy návrhem neměly být dotčeny. A tímto závěrem ale Komora nesouhlasí. „V České republice působí v současnosti 157 soudních exekutorů (a jejich úřadů), kteří zaměstnávají 3100 zaměstnanců, často v oblastech s vysokou nezaměstnaností, jako jsou severní Čechy nebo severní Morava. V tomto roce již rezignovalo jedenáct exekutorů, a to mimo jiné z důvodu zhoršených ekonomických podmínek a obavy o budoucnost profese. Soudní exekutoři si na rozdíl od svých kolegů v zahraničí nemohou optimalizovat výpadky příjmu doplňkovými službami, ale jsou závislí na příjmu z exekučního tarifu. Pokud nakonec dojde k silovému prosazení snížení tarifu, skončí další exekutoři, řada z nich to ostatně již avizovala, což ve svém důsledku může vést až k rozpadu celého systému vymáhání pohledávek,“ kontruje Polanský.
Dušan Šrámek
