Nebo také dvaadvacet apokalyptiků, jak ironicky poznamenal jeden z autorů, biolog Stanislav Komárek: „Náš tým bude mít firmu na apokalyptismus,“ komentoval obsah díla. Na rozhraní – krize a proměny současného světa je název knihy skupiny českých odborníků, která byla v Literární kavárně knihkupectví Academia pokřtěna v úterý 29. listopadu večer.
Literární kavárna na Václavském náměstí byla nabitá k prasknutí, došly židle, na ekonoma Pavla Kohouta vyšlo místo ke stání až mezi regály v knihkupectví a realizovat společné foto autorů bylo unikum. Křtila se kniha populárních odborníků, kteří se opakovaně vyjadřují ke stavu našeho světa a opakovaně vysílají svá varování.
Křtu knihy Na rozhraní – krize a proměny současného světa, spojeného s autogramiádou se mimo jiné zúčastnili egyptolog Miroslav Bárta, jaderná fyzička Dana Drábová, místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala, důstojník Armády ČR Otakar Foltýn, právník a vydavatel Karel Havlíček, biolog Stanislav Komárek, historik Martin Kovář, politolog a právník Jakub Landovský, ekonomové Aleš Michl a Pavel Kohout, novinář Václav Moravec, nakladatel a badatel Jiří Padevět, přírodovědec Petr Pokorný nebo důstojník Armády ČR a velitel speciálních sil Karel Řehka. Autoři, kteří nepřišli, k tomu měli dobrý důvod: například Petr Gazdík do večera řídil sněmovnu
Z několika vět, které každý z autorů pronesl, vyplynulo, proč jsou všichni tak populární. Kromě toho, že jde v jejich oborech o uznávané profesionály, jsou všichni překvapivě komunikativní a sami k sobě umí přistoupit s nadhledem. Hned na začátku akce bodoval egyptolog Miroslav Bárta, který jménem kolektivu autorů pozdravil pražskou kavárnu, aby plynule přešel k přednášce o vývoji společnosti a růstu, o kterém si ekonomové myslí, že je věčný.
Další z editorů knihy, Otakar Foltýn, na dotaz, zda se první loňský první díl knihy nějak promítl v armádě a u něho osobně řekl, že ano: Moje hodnost se nezměnila ani nahoru ani dolů. Pak už pokračoval vážně: Česká republika má podobný problém jako všechny evropské země. Dlouho jsme si vybírali mírovou dividendu. Bezpečnostní rizika nyní reálně existují, ale Evropa si zvykla být luxusním supermarketem, ovšem venku nestojí žádná ochranka.
Dana Drábová hovořila o panice a uvedla příklad dvou hemisfér, ze kterých se skládá mozek, přičemž jedna pracuje s fakty, a druhá se symboly. Problém nastane, když člověk přestane jednou používat. Mějme odvahu posloužit si vlastním rozumem. Pamatujme, že nejdůležitější pravidla jsou současně nejjednodušší.
Na Danu Drábovou navázal moderátor Václav Moravec, který do knihy přispěl pojednáním o digitální metamorfóze. V dějinách dosud došlo ke třem přelomovým systémům komunikace: vznik mluveného slova, vznik psaného jazyka a nyní vznik digitálního jazyka. Tato situace má pro společnost důsledky: Společnost už není schopna dohodnout se, co jsou fakta. Až 40% lidí v USA vnímá jako zdroj informací Facebook a Twitter. Kdyby Moravec svůj příspěvek do knihy psal znovu, psal by podle svých slov o mrtvé žurnalistice. V této souvislosti vyzdvihl mimořádnou roli rodiny a školy.
Biolog Stanislav Komárek se pokusil vysvětlit, jak funguje lidská společnost včetně faktu, že každá lidská činnost vede k opaku zamýšleného: Existují polární dichotomie. Svůj pokus Stanislav Komárek záhy vzdal a oznámil: Náš tým bude mít firmu na apokalyptismus. Tím nechci říci, že apokalypsu aktivně připravujeme. Jsem přesto rád, že nám firma dobře běží,“ komentoval skutečnost, že mnoho lidí si vůbec neuvědomuje, co se děje a jak se svět mění: Ostatně během pádu říše římské si taky nikdo ničeho nevšiml,“ dodal.
O knize Česká justice již dříve hovořila s jedním z autorů s místopředsedou Nejvyššího soudu Romanem Fialou.
Irena Válová, foto: Petr Stříbrný
