Ministr Mládek, premiér Sobotka, 1. místopředseda vlády Babiš a ministr Jurečka na tiskové konferenci Foto: vlada.cz

Vláda odmítla zavedení lhůty pro vydání platebního rozkazu

K návrhu opoziční TOP 09 na uzákonění tříměsíční lhůty pro vydání elektronického platebního rozkazu se vláda na svém dnešním jednání postavila odmítavě. Podle tiskového odboru úřadu vlády ministři k návrhu schválili negativní stanovisko. Autor novely občanského soudního řádu Martin Plíšek si od úpravy slibuje zrychlení řešení soudních sporů do milionu korun. Plíšek si myslí, že stanovisko vlády je negativní jen proto, že návrh přišel z opozice, poslance chce přesvědčit o jeho správnosti.

Předběžné stanovisko pro dnešní jednání vlády označilo význam novely za nulový. Už nyní podle něj platí, že devět z deseti platebních rozkazů soudy v navrhované tříměsíční lhůtě vydávají. Uzákonění lhůty by mohlo vést podle vládních legislativců k tomu, že soudy budou návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu projednávat přednostně, což by nebylo ve vztahu k jiným druhům řízení vhodné.

Plíšek dnes v prohlášení uvedl, že vláda neudělala pro zrychlení a zefektivnění soudních řízení nic. „Ministerstvo spravedlnosti nesplní svůj úkol předložit v tomto volebním období nové procesní předpisy, které to měly zajistit,“ řekl Plíšek. Předlohu projedná Parlament a poslanec TOP 09 ji tam chce obhájit. „Budu se snažit kolegy ve Sněmovně přesvědčit o jeho správnosti,“ dodal.

Elektronický platební rozkaz nahrazuje v případech jednoduchých sporů do jednoho milionu korun pravomocný rozsudek. Nástroj se využívá třeba v případech nezaplacené faktury za zboží nebo služby, smluvní pokuty a neuhrazené půjčky. Plíšek tvrdí, že soudy stále vydávají „relativně mnoho“ rozkazů později než za tři měsíce, čímž se jejich výhoda a smysl spočívající v rychlosti vytrácí.

Plíškova předloha by navíc zavedla při splnění zákonných náležitostí v podstatě automatické vydávání rozkazů. Soud by neměl možnost úvahy, zda jej má vydat, nebo ne, ale měl by povinnost tak učinit. „Touto navrhovanou úpravou přitom nejsou krácena procesní práva žalovaného, protože ten i nadále bude oprávněn podat odpor a následně se ve věci povede klasické řízení,“ stojí v důvodové zprávě. Vládní legislativci však označili za „zcela nevhodné“ znemožnit soudu, aby mohl přezkumem zabránit případným zjevným nespravedlnostem.

(čtk)