Veřejné slyšení v případu někdejšího náměstka ministra obrany Václava Regnera, kterému bylo odebráno osvědčení pro styk s utajovanými informacemi, ale odepřena informace, proč se tak stalo, se koná ve středu 19. října před Velkým senátem Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Václav Regner u Soudu podal stížnost na Českou republiku pro porušení práva na spravedlivý proces.
V ČR jsou desítky tisíc občanů, kteří se mohou dostat do totožné situace. Václavu Regnerovi bylo osvědčení nejprve uděleno, avšak záhy mu bylo odebráno, přičemž mu byla odepřena informace, proč se tak stalo. Stejně jako Václavu Regnerovi může být i ostatním držitelům osvědčení odepřena informace, na základě čeho se osvědčení pro práci s utajovanými informacemi odebírá – s odůvodněním, že jde o utajovanou informaci. Česká justice o případu opakovaně informovala.
Ve funkcích podmíněných osvědčením to znamená konec kariéry. Stát může tímto způsobem komplikovat životy těchto lidí, aniž by uvedl proč. „To je ohrožení důvěry občanů ve spravedlnost,” je přesvědčen soudce Evropského soudu pro lidská práva za ČR Aleš Pejchal.
Slyšení před Velkým senátem Evropského soudu pro lidská práva se tak bude týkat takřka 40 tisíc občanů ČR, kteří jsou držiteli osvědčení pro styk s utajovanými informacemi. Jak vyplynulo ze souhlasného stanoviska soudce ESLP Aleše Pejchala k rozsudku z listopadu 2015, česká vláda Soud informovala, že k 10. červenci 2015 činil počet osvědčení udělených pro styk s tajnými informacemi 38 274. Podle informace, kterou České justici poskytl na dotaz Národní bezpečnostní úřad půl roku poté v prosinci 2015, byl počet osvědčení 37 158 platných osvědčení fyzické osoby na stupně důvěrné, tajné a přísně tajné.
Regnerova stížnost je významná
Ještě loni v listopadu Regnerově stížnosti Soud nevyhověl, když postup České republiky shledal legitimním: Podle Soudu utajení obsahu zprávy, na jejímž základě mu bylo odebráno osvědčení, „sledovalo legitimní cíl spočívající v ochraně pracovních postupů zpravodajských služeb a jejích zdrojů informací, a proto jej nelze považovat za svévolné“.
Letos v červnu však tento český případ soudci ESLP překvapivě propustili do dalšího kola, když ho vybrali pro veřejné slyšení před Velkým senátem. Soudci si případy pro Velký senát vybírají dle vlastní úvahy a podle jejich významnosti, ale také například podle toho, zda jde o novou matérii, kterou Soud ještě nerozhodoval, a proto neexistuje dostatek judikatury.
Na rozhodnutí Velkého senátu ESLP nyní čekají dva případy z ČR. Kromě případu Regner v. ČR Soud ještě nevynesl rozsudek ve věci domácích porodů Dubská, Krejzová v. ČR. Veřejné slyšení v případu Dubská, Krejzová v. ČR se konalo loni v prosinci a Česká justice o průběhu slyšení informovala.
Irena Válová
