Jednorázovou paušálně stanovenou částku by si mohli z platů svých exekuovaných zaměstnanců srážet zaměstnavatelé, a to před tím, než sražené peníze odešlou oprávněnému nebo exekutorovi. Návrh vyplývá z praxe, kdy exekuce zaměstnanců zatěžují účtárny zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé se však budou moci svého uzákoněného nároku vůči zaměstnanci vzdát.
Až doposud museli zaměstnavatelé nést tyto náklady na exekuce svých zaměstnanců sami. Novela občanského soudního řádu a exekučního řádu nyní navrhuje, aby „plátci mzdy nebo jiného příjmu, který v rámci výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy provádí úkony podle občanského soudního řádu, náležela v souvislosti s těmito úkony jednorázová náhrada nákladů“.
Stát tak reagoval na opakovaná upozornění zaměstnavatelů, kteří byli nuceni zpracovávat agendu exekucí svých zaměstnanců a nést sami její náklady. Ještě loni v srpnu se rozhodnutí ministerstva spravedlnosti pokusilo zvrátit ministerstvo práce a sociálních věcí, které navrhovalo, aby za dlužníky hradil náklady exekuce stát.
Stát se však v nyní v návrhu novely občanského soudního řádu a exekučního řádu, kterou poslal do připomínkového řízení, definitivně přiklonil k variantě, že náklady na exekuce zaměstnanců, ponesou sami zaměstnanci – dlužníci. Také o této variantě už Česká justice informovala.
Také zaměstnavatelé chtěli, aby za dlužníky platil stát
Jenže sami zaměstnavatelé si podle svých loňských výroků takový výsledek nepřáli. I oni byli v debatě o nákladech exekucí přesvědčení, že tyto náklady má mají za jejich zaměstnance nést daňoví poplatníci – tedy stát – a exekutor.
Také o tomto rozporu Česká justice informovala. „Zaměstnavatelé jsou si však vědomi, že jejich zaměstnanci – povinní, jsou mnohdy již ve velmi nelehké finanční situaci a jejich další zatížení – paušální náhrada nákladů plátce mzdy má jít k tíži povinného – může tuto již tak špatnou situaci ještě zhoršit… Shodně s návrhy vznesenými již dříve v rámci komunikace s Ministerstvem spravedlnosti o této problematice však znovu navrhují, aby v exekučním řízení byla o tuto náhradu snížena odměna exekutora a v rámci soudního výkonu rozhodnutí pak byl plátcem popř. i nositelem těchto nákladů stát,“ uvedl v rámci zásadní připomínky loni Svaz průmyslu a dopravy.
Ministerstvo vyhovělo rozdvojeným zaměstnavatelů
I s tímto schizofrenním postojem zaměstnavatelů si ministerstvo spravedlnosti poradilo. Do zákona navrhuje výslovně zakotvit nárok plátce mzdy na náhradu nákladů vůči povinnému a rozhodování soudu o tomto nároku. „Toto řešení se jeví jako nejefektivnější, v případě výkonu rozhodnutí soudem jako jediné možné (sražené částky se zasílají přímo oprávněnému), v případě exekučního řízení by se nabízelo pouze celou částku zaslat soudnímu exekutorovi, který by potom částku představující náklady plátce mzdy zase plátci mzdy zaslal zpět,“ uvádí se v důvodové zprávě k návrhu.
„Dále se stanoví, že neuplatní-li plátce mzdy svůj nárok při provádění srážek a před jejich vyplacením nebo zasláním, nárok na jednorázovou paušální náhradu nákladů zaniká. Tímto způsobem bude zamezeno tomu, aby na náhradě nákladů vznikl nedoplatek, který by dále navyšoval dluh povinného a který by bylo třeba vymáhat později v řízení o výkonu rozhodnutí. Plátci mzdy také tato úprava dává možnost nárok na jednorázovou náhradu nákladů nerealizovat,“ popisuje ministerstvo mechanismus, podle kterého bude záležet na zaměstnavateli, zda bude ochoten nést za zaměstnance náklady exekuce nebo nikoli.
Veřejnoprávní subjekty by dlužníka donutily žádat o sociály
Předmětné ustanovení se však bude týkat výhradně soukromých zaměstnavatelů, nikoli státu respektive veřejnoprávních plátců mezd a jiných příjmů. Nebude se tedy například týkat České správy sociálního zabezpečení, která vyplácí důchody nebo Úřadů práce a podobně. „Tato náhrada by neměla náležet veřejnoprávním plátcům příjmů a plátcům některých dalších příjmů, tedy těm, kdo vyplácejí dávky státní sociální podpory a pěstounské péče a dále příjmy uvedené v § 299 odst. 1 písm. b) až m) o.s.ř., např. důchody, podporu v nezaměstnanosti, výsluhový příspěvek, odstupné nebo peněžitá plnění věrnostní a stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním.,“ uvádí se v návrhu novely.
Podle důvodové zprávy je cílem navrhované právní úpravy nahradit ve většině případů náklady soukromoprávních subjektů. „V případě veřejnoprávních subjektů by při poskytnutí náhrady nákladů mohlo docházet ve prospěch státního rozpočtu k zátěži povinného, kterou by poté bylo nutno opět prostřednictvím státního rozpočtu – sociálních dávek – vyvažovat,“ uvádí se v důvodové zprávě, která tím potvrzuje, že názor zaměstnavatelů o zhoršení situace stržením poplatku je správný.
Exekuovaní zaměstnanci jsou problém
Náklady na exekuované spočívají v zavádění do účetního systému, výpočtech, komunikaci se soudem, případně v korespondenci. Nejvíce času zabere vyhodnocení a zpracování prvotního výkonu rozhodnutí a poté administrativa při ukončení pracovního poměru zaměstnance s výkonem rozhodnutí, nebo ukončení samotného výkonu rozhodnutí. Administrativa se výrazně zvyšuje, pobírá-li zaměstnanec nemocenské, vysvětlil Svaz průmyslu a obchodu.
Loni se počet zaměstnanců, kterým zaměstnavatelé srážely exekuční srážky ze mzdy, se podle šetření Svazu průmyslu a dopravy pohyboval kolem 10 % z celkového počtu zaměstnanců. Na většinu z těchto zaměstnanců bylo vedeno více exekučních řízení, průměr byly 3 exekuce na jednoho zaměstnance.
Irena Válová
