Do občanského zákoníku se zřejmě vrátí předkupní právo na podíl spolumajitele u nemovitostí. Sněmovna to dnes schválila v rámci úprav kodexu, jež navrhovala vláda. Pokud předlohu podpoří taky Senát a podepíše prezident, uzákoní se taky úroky u dlužného výživného na děti nebo se prodlouží lhůta pro vyklizení bytu zvláštního určení spolubydlícím v případě úmrtí nájemce.
Zastánci obnovy předkupního práva na podíl spolumajitele nemovitosti zdůrazňují, že existovalo pět desítek let a vlastnické podíly by se měly scelovat. Odpůrci zejména z řad poslanců pravice ale poukazují na zásah do vlastnictví i na problém nedosažitelných spoluvlastníků. Sněmovna podpořila předkupní právo těsně, o dva hlasy. Nová úprava tohoto práva má být účinná od ledna 2018.
Lhůta pro vyklizení bytu zvláštního určení spolubydlícím po úmrtí nájemce se prodlouží ze tří na šest měsíců. Pokud s nájemcem v bytě žila nejméně rok jiná postižená osoba, nebo člověk starší 70 let, nájem by na ně automaticky přešel.
Sněmovna naopak neschválila jiný poslanecký pozměňovací návrh, podle kterého by společenství vlastníků získala zástavní právo k bytovým i jiným jednotkám v domech, které spravují. Zástavní právo mělo podle předkladatelek zajistit společenství vůči majitelům, kteří nehradí náklady spojené s užíváním bytů nebo nebytových prostorů. Odpůrci upozorňovali na to, že by úprava zasáhla do trhu s hypotékami, když byty u nich slouží jako ručení.
Poslanci sice kývli na uzákonění úroků u výživného, nepodpořili ale související návrh, jenž by umožnil prodej pohledávky z alimentů například vymahačům dluhů. Převážila obava, že by je samoživitelé v tíživé situaci v rozporu s navrhovanou úpravou prodávali ve skutečnosti levněji. Do kodexu se ve Sněmovně nedostal ani další poslanecký požadavek, aby soudy mohly svěřit dítě do společné péče obou rodičů po jejich rozchodu.
Plénum nakonec nekývlo na pozměňovací návrh, podle něhož by se ze soudů na diagnostické ústavy vrátilo rozhodování o tom, do jakého konkrétního školského zařízení budou umisťovány děti s nařízenou ústavní výchovou. O této záležitosti se v dolní komoře vedl zřejmě největší spor v souvislosti s novelou občanského zákoníku.
Vládní předloha má zavést mimo jiné veřejnou evidenci svěřenských fondů rejstříkovými soudy, snížit maximální kauci na nájemní byt ze šestinásobku na trojnásobek nájemného a prodloužit ze tří na pět let lhůtu, v níž musí soud přezkoumat důvody pro omezení svéprávnosti.
Novela má také znovu povolit, aby si lidé nad 15 let, kteří dosud neskončili povinnou školní docházku, mohli sjednat práci. Dále se například zruší povinnost společenství vlastníků jednotek mít v názvu společenství také slovo „vlastníků“.
Sněmovna neschválila návrhy poslanců z řad pravicové opozice na vypuštění těchto bodů z novely. Například Martin Plíšek (TOP 09) tvrdí, že není účelné nahodile zasahovat do zákona, který platí poměrně krátkou dobu. Nový občanský zákoník je účinný od roku 2014. Novinky mají platit vesměs po dvou měsících ode dne, kdy novela vyjde ve sbírce.
(čtk, epa)
