Protikorupční policie navrhla obžalovat po několika letech vyšetřování aktéry rozsáhlé kauzy Mostecké uhelné společnosti (MUS). Před soud chce postavit kvůli podezření z tunelování a podvodného ovládnutí společnosti pět bývalých manažerů a z přijetí úplatku podezírá bývalého náměstka ministra průmyslu Roberta Sýkoru. Žalobce se nyní seznamuje se spisem, řekl dnes ČTK Petr Šereda z olomouckého vrchního státního zastupitelství.
Původně bylo obviněno v kauze osm lidí. Šestý z manažerů, miliardář Luboš Měkota, však v roce 2013 zemřel. Stíhání bývalého lobbisty a obchodníka se zbraněmi Pavla Musely obviněného z podplácení žalobce v květnu přerušil ze zdravotních důvodů. „Spis byl předložen státnímu zástupci s návrhem na podání obžaloby. Návrh je podán v celém rozsahu sděleného obvinění. V této chvíli státní zástupce podrobně studuje spisový materiál a rozhoduje o tom, zda bude ve věci podána obžaloba,“ uvedl Šereda. S ohledem na rozsah spisového materiálu, který čítá přes 100.000 listů, zatím nedokáže odhadnout, kdy rozhodnutí padne. Očekávat se dá v prvních měsících příštího roku.
Kauzou se policie zabývá již řadu let. V červnu 2012 byli bývalí manažeři a vlastníci dolů Antonín Koláček, Marek Čmejla, Jiří Diviš, Oldřich Klimecký a Petr Kraus obviněni ze zneužití informace a postavení v obchodním styku. Podle policie z MUS vyvedli 150 milionů dolarů, tedy přes tři miliardy korun, které využili na nákup akcií MUS. Policie je viní také z podvodu při privatizaci této firmy v roce 1999, údajně způsobili státu škodu přes 1,6 miliardy korun. Obviněn byl s nimi i Luboš Měkota, který však v roce 2013 zemřel. Někdejší šéfové MUS od počátku trestní stíhání odmítají.
V roce 2013 byl v souvislosti s kauzou obviněn také bývalý náměstek ministra průmyslu Robert Sýkora a zbrojař Pavel Musela. Sýkora je obviněn z přijímání úplatku a Musela byl stíhán kvůli podplácení. Žalobce již dříve uvedl, že jejich stíhání souvisí s rozhodováním vlády o prodeji akcií MUS.
Podle Šeredy délku vyšetřování ovlivnila časová náročnost získávání důkazů ze zahraničí. „Klíčovým bylo zajistit důkazy z cizích zemí, ze Švýcarska, z ostrovů Man a z Lichtejnštejnska. Jsou to země, se kterými je obecně spolupráce komplikovaná. Procedury v těchto zemích, které musejí být splněny, aby mohly být důkazy předány, jsou velmi zdlouhavé. Poté musely být tyto materiály přeloženy a vyhodnoceny,“ vysvětlil žalobce.
Případem se zabývá také švýcarská justice; soud v Bellinzoně na podzim roku 2013 za podvody a praní špinavých peněz nepravomocně potrestal manažery nepodmíněnými tresty vězení od roku a čtyř měsíců do čtyř let a čtyř měsíců. Bývalí manažeři se proti verdiktu odvolali. Kroky švýcarské strany sleduje i česká justice. Muži totiž nemohou být současně souzeni v obou zemích ze stejných porušení zákona, záležet tedy bude na tom, který ze soudů ve věci rozhodne rychleji.
(čtk)
