Stav tuzemské justice je sice dobrý, ale ne ve všech aspektech. Zaznělo to na konferenci „Budoucnost české justice“, kterou na půdě pražského Magistrátu uspořádali právnický spolek Všehrd a Mladí konzervativci. Za problémy označili přítomní právníci zahlcenost, malou specializaci, či snahu mít na vše soudní razítko. „Za minulého režimu se upozadila práva poškozených, došlo sice k nápravě, ale to může vést ke znehybnění justice. Není z toho cesty ven,“ konstatoval kupříkladu předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
„Česká justice je ve stavu relativně dobrém, ale ne absolutně dobrém,“ řekl v úvodu ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) s tím, že je v dobrém stavu se srovnatelnými zeměmi .„Všechny stesky, které slyšíme na stav naší justice, jsou notorické, které slyšíme v celém světě – dílem nad stavem práva, dílem nad stavem právnické obce.“ Důvodem je přetržení tradice, která se složitě obnovuje, i to, že v právu se ztrácí teleologický výklad.
Ministr rovněž zkritizoval „nenasytnost“ Nejvyššího správního soudu, který se snaží přebírat stále více agendy. Jako příklad zmínil dopravní přestupky. Zmínil rovněž nepoměr mezi náklady na některá řízení, kdy exekuce do tisíce korun, které tvoří dvacet procent všech exekucí, nesou náklad soudního jednání ve výši pět tisíc. Řekl také, že za zahlcenost si nejvyšší soudy a Ústavní soud mohou samy. Podle Pelikána by zahlcenosti obecných soudů dopomohla korekce soudní mapy, ale ne zásadní.
Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského je jedním z problémů justice přehlcenost soudů, což je důsledek II. světové války a holocaustu, které znamenaly rozpad dosavadního systému. „Za minulého režimu se upozadila práva poškozených, došlo sice k nápravě, ale to může vést ke znehybnění justice. Není z toho cesty ven,“ konstatoval Rychetský. Vydali jsme se při konstituování Ústavního soudu podobnou cestou jako německý Ústavní soud, takže je možné žalovat i jakýkoli zásah veřejné moci. „Každý rok řeší ÚS pět tisíc žalob, v devadesáti pěti procentech žalobu zamítne, v deseti procentech případů jí vyhoví. Je to málo či hodně?,“ ptá se Rychetský.
Za problém označil i to, že neexistuje dostatečná specializace soudů. Připomněl v této souvislosti, že na malých soudech, kde je málo trestních soudců, nakonec rozhodují o tak závažných zásazích do občanských práv jako v případech zajišťovacích věcí trestních soudci na opatrovnictví.
Rychetský rovněž připomněl, že mezery v právu se zaplňují soudní cestou, a že problémem soudních řízení je rovněž procesní posedlost. „V sedmdesáti až osmdesáti procentech případů se rozsudky ruší kvůli procesním vadám, protože soudci začali ignorovat hmotné právo. Soudce jenom hledá příležitost, jak věc nesoudit. OSŘ si napsali soudci sami pro sebe,“ řekl doslova. Sám by se přimlouval za trojstupňovou soudní soustavu – nalézací soud, odvolací a kasační, což by umožňovalo kvalitní specializaci. Soudci by navíc podle něj měli začít působit na odvolacích soudech, kde se netvoří rozsudek, a teprve po nabytí zkušeností by přešlo na okresní soudy, protože tam je nejtěžší práce. 
Advokát Lukáš Trojan z Unie obhájců podrobil kritice to, že rozhodování justice je nepředvídatelné. Místo hledání spravedlnosti se prosazuje pozitivistické právo a překonaný formalismus. „I Ústavní soud se v současném složení čím dál víc odklání od přirozeného práva,“ řekl Trojan na adresu nejvyšší soudní instance. Podle Trojana justice totálně selhává při řešení složitějších věcí. Fatálním problémem podle něj je i trestní řád. Obviněný má sice formálně řadu práv, jak se bránit například proti sdělení obvinění, či dalším úkonům, to vše je ale jenom formální. „De facto jsou práva obviněných brutálně omezována,“ řekl Trojan doslova.
Mohlo by vás zajímat
Co by mělo justici zajímat, je rychlost, kvalita a předvídatelnost, míní předseda ústavně právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD). Specializace je podle něj východiskem k nápravě. „Často jde lidem o princip a o razítko, proto se soudí,“ komentoval Tejc důvody četnosti soudních sporů. Zmínil rovněž problém znalců, a nadužívání znaleckých posudků, který prodlužuje soudní řízení.
„Problémy české justice jsou problémy všech spokojených společenství celého Západu, česká justice je na tom ještě poměrně dobře,“ konstatoval poslanec Marek Benda (ODS). Problém podle něj je, že se stále hledá spravedlnost, a ne rozsudek, což prodlužuje soudní řízení, protože nespokojené strany využívají všech opravných prostředků. Zmínil jako problém rovněž „zdivočelé státní zastupitelství“, které se vymklo z kontroly. „Část lidí sní o návratu prokuratury a role strážce socialistické zákonnosti.“ Jak dále řekl, nemyslí si, že jsou soudy dramaticky zahlcené, souhlasí nicméně s Rychetského kritikou, že správní soudnictví se příliš rozlézá. Jako příklad uvedl snahu po soudních přezkumech odvolávání různých funkcionářů, které jmenují orgány výkonné moci. „Soudní moc je jenom jednou z mocí ve státě,“ připomněl v této souvislosti.
Dušan Šrámek
