Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zřejmě nepodá kárnou žalobu v případu nezákonného jednání státního zastupitelství u odposlechů soudce Miroslava Veselého. „Nejvyšší státní zastupitelství nevykonává ve vztahu ke zmiňovanému insolvenčnímu řízení dohledovou pravomoc, a proto nedisponuje informacemi, na základě kterých by bylo možné zvážit podání kárné žaloby,“ řekl České justici mluvčí NSZ Petr Malý.
Důkazy o nezákonném jednání státního zastupitelství leží bez dalšího od 1. září 2016 v insolvenčním rejstříku. Pro podání pozdní námitky podjatosti soudce Miroslava Veselého v insolvenčním řízení použilo státní zastupitelství v rozporu se zákonem odposlechy z trestního řízení a policii navíc nařídilo dodatečně zpracovat zprávu o důkazech proti Veselému, přestože soudce nebyl a není trestně stíhán.
Česká justice proto oslovila nejvyššího státního zástupce, vrchní státní zástupkyni v Praze Lenku Bradáčovou i ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO). Ani jeden z dotázaných neodpověděl, že by zvažoval podání kárné žaloby. „Vstup do insolvenčních řízení je v kompetenci krajských státních zastupitelství, přičemž výkon dohledu případně náleží nadřízenému vrchnímu státnímu zastupitelství,“ odpověděl mluvčí NSZ Malý s tím, že případné zvážení kárné zodpovědnosti konkrétního státního zástupce činného v daném řízení je v první řadě pravomocí jeho bezprostředního nadřízeného, tedy vedoucího státního zástupce příslušného státního zastupitelství. Vrchní státní zastupitelství v Praze však nechalo dotazy České justice bez odpovědi.
Podle zákona nejvyšší státní zástupce má právo podat kárnou žalobu proti všem státním
zástupcům. „Pokud ji nechce podat s odkazem na to, že takové právo mají i jiní
vedoucí státní zástupci, pak je to přiznání toho, že nejvyššímu státnímu
zástupci Pavlu Zemanovi nevadí, že je ve státním zastupitelství zneužívána moc
a přehazuje alibisticky věc na jiné. Pokud zákonodárce dal někomu pravomoc
kárného žalobce, pak mu ji dal proto, aby ji v případě porušení práva vykonával
a ne nevykonával,“ myslí si advokát Zdeněk Koudelka.
Podle něj fakt, že státní zástupce použil v rozporu s trestním řádem odposlechy pro jiný
účel, než pro který je zákon dovoluje použít, je jasným porušením práva a
zneužitím moci. „Alibismus nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který
přesouvá věc na jiné, je o to závažnější, že v dané věci nemusí jít jen o kárný
delikt, ale i trestný čin zneužívání pravomoci úřední osoby, což by mělo být
prověřeno. Pokud nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ví o možném trestném činu
a nekoná, tak to hodnotím jako zametání trestních kauz pod koberec,“ dodává Koudelka.
Je otázkou, zda státní zástupce, který odmítá prověřit protiprávní jednání, jež může naplnit skutkovou podstatu trestného činu, fakticky takový čin kryje a sám se tak na něm
podílí.
O použití odposlechu v jiném trestním řízení nebo dokonce v netrestním řízení, už v minulosti rozhodoval Nejvyšší správní soud. NSS takové jednání v kárném řízení se státním zástupcem označil za porušení zákona o státním zastupitelství.
Námitku podjatosti soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích Miroslava Veselého v insolvenčním řízení ve věci Via Chem Group a.s. odmítl dne 30. srpna 2016 usnesením Vrchní soud v Praze. Z usnesení Vrchního soudu v Praze, které popisuje vývoj v dané věci, vyplývá, že státní zástupce se na poslední chvíli pokusil použít jako důkaz podjatosti soudce v civilní věci odposlechy z trestní věci, přestože takovou praxi zákon nedovoluje.
(epa)
