Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal se ve dnech 20. – 22. října 2016 účastní kolokvia a valného shromáždění Sítě předsedů Nejvyšších soudů členských států Evropské unie. „Hlavním cílem Sítě předsedů Nejvyšších soudů členských států Evropské unie je užší vzájemná spolupráce nejvyšších soudů a výměna názorů a zkušeností ze soudní praxe,“ sdělil České justici mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.

Síť předsedů Nejvyšších soudů se zabývá legislativními návrhy předkládanými evropskými institucemi, zejména ve věcech trestněprávních a občanskoprávních, diskutuje o otázkách správy soudnictví v jednotlivých zemích,  vztazích  justice  a  dalších  mocí  ve  státě,  hrozbách  pro  soudcovskou  nezávislost a institucionálně zajišťuje spolupráci analytických útvarů nejvyšších soudů. Kromě předsedů nejvyšších soudů států Evropské unie mají předsedové nejvyšších soudů Lichtenštejnska, Norska a Černé hory status pozorovatelů.

Letošní jednání evropských justičních špiček má dvě stěžejní témata, a to sice „Alternativní řešení sporů: mediace a rozhodčí řízení“ a „Úloha nejvyšších soudů ve vývoji práva“.

K tématu odklonů od soudního řízení, kde souhrnnou zprávu přednesla předsedkyně Federálního Soudního dvora Německé spolkové republiky Bettina Limperg, předseda Nejvyššího soudu uvedl, že v České republice byla mediace dlouho vnímána jako trestněprávní  koncept,  neboť  i  na   úrovni   středoevropských   států   bylo   přijetí zákona o  probační  a   mediační  službě   pionýrským   počinem,  který   předcházel  i přijetí  zákona o soukromoprávních mediacích. „Použití mediace v trestních věcech se stalo pevnou součástí restorativní justice, jejímž hlavním principem je urovnání konfliktu mezi obětí a pachatelem trestného činu. Mimosoudní řešení konfliktu v trestním řízení má v trestní justici široké uplatnění a je jedním z nástrojů řešení trestné činnosti a jejích důsledků.“

Aktuálním tématem v turbulentních legislativních změnách v právních řádech všech členských států Evropské unie je problematika soudcovského dotváření práva a úlohy Nejvyšších soudů v těchto procesech. Po úvodních poznámkách předsedy Nejvyššího soudu Nizozemí Maartena Feterise předseda Nejvyššího soudu vymezil ústavní pravomoci Nejvyššího soudu. „Limity možného vlivu Nejvyššího soudu na vývoj práva jsou spjaty s konceptem dělby moci a příslušností České republiky ke kontinentálnímu právnímu systému. Judikatura nemůže být bez vývoje. Není vyloučeno, aby i při nezměněné právní úpravě byla nejen doplňována o nové judikaturní závěry, nýbrž i měněna. Ke změně rozhodovací praxe zvláště Nejvyšší soud přistupuje velmi opatrně. Při posuzování jednotlivých případů dbá na to, aby nebyl narušen princip předvídatelnosti soudního rozhodování“, poznamenal předseda Pavel Šámal během pracovního jednání.

Mohlo by vás zajímat

Předsedové se v závěrech pracovních jednání shodli na rostoucím vlivu nejvyšších soudů při vývoji práva ve svých jurisdikcích. Zároveň vyjádřili, že v Evropě sílící tendence odklonů od soudních řízení hraje nezastupitelnou, byť subsidiární roli při řešení sporů v evropském prostoru.

(epa, ns)