Do občanského zákoníku se patrně vrátí předkupní právo u nemovitostí. Poslancům dnes doporučil úpravu schválit ústavně-právní výbor. Poslanci se přeli i o samotnou podstatu zásahů do celého kodexu. Zatímco Marek Benda (ODS) kritizoval vysoký počet pozměňovacích návrhů, ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) uvedl, že zásahů čekal mnohem více.
Například Martin Plíšek (TOP 09) uvedl, že není účelné zasahovat do zákona, který platí poměrně krátkou dobu. Nový občanský zákoník je účinný od roku 2014. Pelikán ale oponoval, že stabilita kodexu spočívá v ideové pevnosti, nikoli v tom, že se v něm nic nemění. „Ve vládním návrhu mělo jít o 12 technických novel, předloženo jich bylo mnohem více. Nepokládáme za účelné do toho kodexu takto zasahovat, je to nesystémové a nevhodné,“ uvedl Marek Benda.
„Bál jsem se, že to bude mnohem horší, pohybujeme se stále kolem jednoho procenta masy toho zákoníku, chtěl bych poslancům poděkovat za zdrženlivost,“ kontroval Pelikán.
Výbor se nevyjádřil ke spornému návrhu, aby společenství vlastníků získala zástavní právo k bytovým i jiným jednotkám v domech, které spravují. O tomto návrhu rozhodnou poslanci na plénu. O podobě novely občanského zákoníku, jenž přináší ve vládní verzi vesměs technické změny kodexu, by mohla Sněmovna hlasovat ve druhé polovině října.
Zástavní právo by mělo podle pozměňovacího návrhu Radky Maxové a Jany Pastuchové (obě ANO) zajistit společenství vůči majitelům, kteří nehradí náklady spojené s užíváním bytů nebo nebytových prostorů. Mohlo by dostat nejvýše čtvrtinu výnosu z jejich prodeje. Zástavní právo by se zapisovalo ke dni vzniku bytu nebo nebytového prostoru. Vztahovalo by se zpětně taky na všechny již existující jednotky.
„Automaticky by se přestaly poskytovat hypotéky nad 75 procent hodnoty bytu,“ varoval před úpravou Jeroným Tejc (ČSSD). K opatrnosti nabádali i další poslanci. Naopak ministr spravedlnosti uvedl, že ministerstvo úpravu silně podporuje. Obavu o omezení trhu s hypotékami pokládáme za lichou, uvedl ministr.
Zastánci obnovy předkupního práva na podíl spolumajitele nemovitosti zdůrazňují, že existovalo pět desítek let a vlastnické podíly by se měly scelovat. Odpůrci zejména z řad poslanců pravice ale poukazují na zásah do vlastnictví i na problém nedosažitelných spoluvlastníků.
Delší lhůta pro vyklízení bytu
Sněmovna by podle doporučení výboru měla v rámci změn kodexu schválit prodloužení lhůty ze tří na šest měsíců pro vyklizení bytu zvláštního určení spolubydlícím v případě, že nájemce zemře. Pokud s ním v bytě žila nejméně rok jiná postižená osoba, nebo člověk starší 70 let, nájem by na ni automaticky přešel.
Dále se například zruší povinnost společenství vlastníků jednotek mít v názvu společenství také slovo ‚vlastníků‘.
Poslanci zřejmě uzákoní taky úroky u dlužného výživného. Návrhy Maxové na možnost prodeje pohledávky z alimentům například vymahačům dluhů ale výbor schválit nedoporučil. Převážila obava, že by je samoživitelé v tíživé situaci v rozporu s navrhovanou úpravou prodávali ve skutečnosti levněji. Do kodexu by se neměl dostat ani požadavek Niny Novákové (TOP 09), aby soudy mohly svěřit dítě do společné péče obou rodičů po jejich rozchodu.
Až plénum vyřeší hlasováním spor zda se ze soudů na diagnostické ústavy vrátí rozhodování o tom, do jakého konkrétního školského zařízení budou umisťovány děti s nařízenou ústavní výchovou. Výbor k úpravě Heleny Válkové (ANO) ani k užšímu návrhu Hany Aulické Jírovcové (KSČM), který se týká jen přemísťování dětí, doporučení nedal.
Posuzování svéprávnosti? Kolegové to zvorali
Předloha kabinetu má zavést mimo jiné veřejnou evidenci svěřenských fondů rejstříkovými soudy, snížit maximální kauci na nájemní byt ze šestinásobku na trojnásobek nájemného a prodloužit ze tří na pět let lhůtu, v níž musí soud přezkoumat důvody pro omezení svéprávnosti.
K tomuto bodu místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala poznamenal, že z hlediska fungování justice je navržená změna zásadní. „V současné době je na každém soudu prvního stupně jeden soudce, který se nezabývá ničím jiným, než posuzováním svéprávnosti,“ uvedl Fiala na výboru. Připomněl, že Nejvyšší soud přijal stanovisko, které mělo soudům trochu odlehčit, nejde ale o systémové řešení. Povinnost podle judikátu NS může přejít i na vyššího soudního úředníka či na soudcova asistenta, ale pouze v odůvodněných případech – například u přezkumů svéprávnosti lidí, jež už v minulosti soudce zhlédl a jejichž zdravotní stav je na základě lékařského vyšetření takové povahy, že nelze očekávat zlepšení.
Pravidla pro přezkum svéprávnosti ostře zkritizoval Pelikán. „Občanský zákoník od počátku státu uložil něco, co stát nemohl splnit. Stalo se tak v důsledku špatné práce tehdejšího ministerstva,“ uvedl ministr. Podle něj bylo jasné, že 30 tisíc nesvéprávných lidí se nedá posoudit za tři roky. „Kolegové to zvorali, my to teď napravujeme,“ uvedl ministr doslova.
Novela má také znovu povolit, aby si lidé nad 15 let, kteří dosud neskončili povinnou školní docházku, mohli sjednat práci. To se hrubě nelíbí Marku Bendovi, který nechápe smysl takové úpravy. „Pokud zákoník stojí na ochraně svobodné vůle jednotlivce, tak proč mu upírat možnost uzavřít pracovní smlouvu? Jde o to, aby si lidé mohli své věci uspořádat ještě před skončením školní docházky,“ vysvětloval Pelikán s tím, že dříve taková úprava platila desítky let.
(epa, čtk)
