Stát by měl platit za krachující důlní společnosti zvláštní příspěvky horníkům. Počítá s tím novela zákona o zvláštním příspěvku horníkům, kterou předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Součástí návrhu je rovněž novela insolvenčního zákona, podle níž by se měly pohledávky za sociální příspěvek uplatňovat za podstatou, tedy přednostně, stejně tak jako například mzdy.
Vláda tento týden projednávání předmětné novely na měsíc přerušila. Jak vyplývá z předkládací zprávy, hlavním důvodem předložení návrhu je skutečnost, že stávající znění zákona o Zvláštním příspěvku horníkům neřeší odpovídajícím způsobem výplatu zvláštního příspěvku horníkům (dále jen „zvláštní příspěvek“), jenž tak neodpovídá současným ekonomickým poměrům, a to zejména v situaci, kdy se subjekt, který má povinnost tento příspěvek poskytovat, ocitne v úpadku. Současně stávající právní úprava neřeší dostatečně problematiku uplatňování pohledávek vzniklých z převzetí (případně z přechodu) povinnosti výplaty zvláštního příspěvku třetí osobou v rámci insolvenčního řízení vedeného u původního poskytovatele zvláštního příspěvku.
Zvláštní příspěvek má charakter zvláštní sociální dávky, na kterou mají oprávněné osoby po splnění zákonem stanovených podmínek nárok, přičemž zákon nepamatuje na případy, kdy se poskytovatel tohoto příspěvku ocitne v insolvenci a na jeho další výplatu již nemá prostředky.
Příspěvek za státního rozpočtu
„Cílem předloženého návrhu je stanovit pro případ, kdy se poskytovatel zvláštního příspěvku ocitne v insolvenci, takový mechanismus vyplácení tohoto příspěvku, který zajistí jeho bezproblémovou výplatu všem oprávněným osobám, a to bez ohledu na ekonomickou situaci poskytující organizace, na niž bylo vyhlášeno insolvenční řízení,“ vysvětluje návrh předkládací zpráva, kterou má Česká justice k dispozici. „Stanovuje se proto možnost přechodu práv a povinností k výplatě zvláštního příspěvku oprávněným osobám z poskytovatele zvláštního příspěvku, který se ocitne v insolvenci, na stát reprezentovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) s tím, že na základě veřejnoprávní smlouvy může povinnost k jeho výplatě oprávněným osobám převzít subjekt (státní podnik), jehož zakladatelem je ministerstvo.“
Konkrétně by se jednalo o státní podnik DIAMO nebo Palivový kombinát Ústí, státní podnik. Tyto subjekty, s nimiž MPO uzavře veřejnoprávní smlouvu o pověření k činnosti plátce, by současně měly posuzovat nově podané žádosti o přiznání zvláštního příspěvku a tuto zvláštní sociální dávku oprávněným osobám vyplácet. „Důvodem pro navrhované řešení je skutečnost, že oba uvedené subjekty mají ve své organizační struktuře již dnes vytvořena tzv. sociální centra, která v současné době vyplácejí zvláštní příspěvky přiznané na základě zákona č. 154/2002 Sb., o přechodném financování některých sociálně zdravotních dávek horníkům, tzn. zvláštní příspěvky, na které vznikl nárok oprávněným osobám v období do 31. 12. 1992.“
Součástí předloženého návrhu je i novela insolvenčního zákona, a to proto, aby mohlo být dosaženo maximálního výtěžku z uplatněných pohledávek u insolvenčního správce v případech, kdy povinnost výplaty zvláštního příspěvku přejde na třetí osobu. K dosažení tohoto cíle se navrhuje, aby pohledávky odpovídající částce vyplacené státem oprávněným osobám místo povinného subjektu, který je v insolvenci, byly zařazeny mezi pohledávky, které jsou postaveny na roveň pohledávkám jdoucím za podstatou ve smyslu ustanovení § 169 insolvenčního zákona.
Z celkem 21 připomínkových míst uplatnilo zásadní připomínky devět institucí a doporučující připomínky dalších pět institucí. Celkem bylo od konkrétních připomínkových míst zasláno sedmnáct zásadních připomínek. Vypořádání těchto připomínek proběhlo na ministerstvu dne 29. června 2016. Na tomto jednání došlo k dohodě se zástupci všech přítomných institucí s výjimkou Ministerstva financí a Ministerstva spravedlnosti. S těmito ústředními orgány byla následně vedena další jednání s tím, že došlo ke vzájemné dohodě s Ministerstvem spravedlnosti, zatímco s Ministerstvem financí ke vzájemné shodě nedošlo.
Jak závěrem konstatuje předkládací zpráva, na základě uvedených skutečností je nutné konstatovat, že je materiál vládě ČR předkládán s rozpory. Ty se soustřeďují na oblasti uvedené v připomínkách Ministerstva financí a lze je charakterizovat zejména jako nesouhlas s přesunem povinnosti výplaty příspěvku na stát, s negativními důsledky na státní rozpočet a s neúměrným zasahováním státu do konkurenčního prostředí (zvýhodňování odvětví a skupin zaměstnanců).
Finance jsou proti
„Ministerstvo financí zásadně nesouhlasí s návrhem na přesunutí povinnosti výplaty zvláštního příspěvku horníkům na stát v případech rozhodnutí o insolvenci těžební společnosti. Je neakceptovatelné, aby stát na sebe v případě úpadku poskytující organizace přebral její povinnost vyplácet zvláštní příspěvek horníkům. Argument, že stát bude moci následně takto vzniklé pohledávky u dotčeného subjektu v rámci insolvenčního řízení zpětně uplatňovat, považujeme za nedostatečný, neboť neexistuje žádná jistota, že věřitel své pohledávky u společnosti nacházející se v úpadku opravdu vymůže,“ kritizuje návrh resort financí.
Podle MPO ale propojení povinnosti hradit zvláštní příspěvek horníkům ze státního rozpočtu je odůvodněno historickými okolnostmi přijetí prvotního znění zákona o zvláštním příspěvku horníkům, což bylo již v roce 1987. V době vzniku zákona se předpokládalo, že stát bude mít vždy pod kontrolou organizace, na něž povinnost vyplácet příspěvek dopadala. Pouze v důsledku této okolnosti byla povinnost úhrady zvláštního příspěvku horníkům (jako svého druhu sociálně zdravotní dávky kompenzující negativní dopady práce v oblasti hornictví na zaměstnance) uložena přímo zaměstnavateli. „Oprávněné osoby mohly díky nepřímé garanci státu dané kontrolou zaměstnavatele důvodně předpokládat, že příspěvek bude vyplacen bez ohledu na ziskovost těžebních zařízení (negativní dopady na zaměstnance vznikají nezávisle na hospodaření zaměstnavatele, pokud ovšem fakticky nemůže dojít k platební neschopnosti zaměstnavatele, který je kontrolován státem, výplata zvláštního příspěvku horníkům jako specifické sociální dávky není ohrožena). Stát má z pohledu právní jistoty nároku na zvláštní příspěvek horníkům a jeho vymahatelnosti i v současné situaci (tj. v situaci, kdy zaměstnavatel – organizace provozující důlní činnost – se může dostat do platební neschopnosti) odpovědnost za splnění tohoto předpokladu,“ kontruje ve vypořádání připomínek MPO.
Kromě principiálního nesouhlasu jsou pro MF taktéž neakceptovatelné finanční dopady návrhu zákona na státní rozpočet. V případě schválení zákona v navrhovaném znění proto požaduje, aby výdaje vzniklé v souvislosti s jeho přijetím byly hrazeny z nadrozpočtových prostředků kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu na příslušná léta. Ani s tím ale MPO nesouhlasí. „Při sestavování již schválených rozpočtových požadavků Ministerstva průmyslu a obchodu nebyla potřeba krýt tímto rozpočtem vyplácení zvláštního příspěvku horníkům známa. Vznik těchto finančních povinností vyplyne ze zákona, a je proto důvodný požadavek na odpovídající realokaci prostředků ze státního rozpočtu. Stranou budiž řečeno, že navrhovaná úprava předpokládá v maximální možné míře vymáhání odpovídající částky na organizaci v úpadku v souvislosti se změnou povahy pohledávky na výplatu zvláštního příspěvku horníkům v návaznosti na úpravu insolvenčního zákona dle novely.“
Dušan Šrámek
