Porušování advokátní mlčenlivosti ze strany orgánů v trestním řízení? V civilizované části světa jde o problém zcela ojedinělý, říká v rozhovoru pro Českou justici Martin Šolc, partner advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, který se od příštího roku jako první Středoevropan představí v roli prezidenta Mezinárodní advokátní komory (IBA). „Doufám, že orgány, o kterých mluvíte, pochopí, že to, co dělají, je zásahem do právního státu.“ Za neobvyklé rovněž považuje, že v ČR doposud není řádně regulováno poskytování právních služeb. „Většina států pochopila, že je nezbytné, aby všichni, kdo poskytují právní služby, podléhali jednotné regulaci.“
Jaká je role Mezinárodní advokátní komory?
Tím, že je Mezinárodní advokátní komora největší globální organizací právnických profesí, musí plnit mnoho rolí. Trochu to vystihuje i heslo „globální hlas právnické profese“, které najdete u loga IBA. To znamená, že je-li třeba, aby se právnická povolání vyjádřila k problematice lidských práv, právního státu nebo některé oblasti práva obecně, činí tak obvykle prostřednictvím IBA. IBA proto považují, pokud jde o svět práva, za partnera instituce jako například OSN či OECD, nebo celosvětově působící neziskové organizace jako třeba Amnesty International.
Co považujete za největší překážky, které jsou dnes advokátům při výkonu profese kladeny?
Pokud se ptáte na Českou republiku, nevidím žádné takové překážky. Snad jen občasné nepochopení ze strany orgánů státu, že advokacie není jen oblast podnikání, ale také nezbytná součást výkonu spravedlnosti, bez které demokratický právní stát nemůže fungovat. Jestliže otázka směřovala za naše hranice, existují země, v nichž advokacie naráží na různé druhy překážek od těch drobných administrativních až po pronásledování a věznění.
Která témata byste chtěl v rámci své funkce otevřít?
Témat je mnoho. Pokud jde o velká témata, myslím, že s ohledem na celosvětový nárůst populismu a xenofobie je třeba začít vysvětlovat důsledky, které by vyplývaly pro právní stát z omezování svobody jednotlivce výměnou za bezpečnost, nebo, chcete-li, iluzi bezpečnosti. Jedním z „menších“ projektů je ale třeba vytvoření minimálního standardu, který by museli advokáti dodržovat, pokud chtějí komunikovat či jinak pracovat prostřednictvím internetu. Čelíme totiž situaci, kdy na jedné straně velké firmy investují do své kybernetické bezpečnosti mnoho milionů a na druhé straně existují advokáti, kteří nad etickými riziky nechráněné komunikace ani nezačali přemýšlet.
Českou advokacii trápí nerespektování advokátní mlčenlivosti ze strany OČTŘ. Je to problém čistě český, a anebo se s ním setkávají advokacie i v jiných státech
V civilizované části světa jde o problém zcela ojedinělý. Doufám, že orgány, o kterých mluvíte, pochopí, že to, co dělají, je zásahem do právního státu. Ale aby bylo jasno, v rozsahu, v němž se advokát choval jako spolupachatel, není pro mne advokátem a není důvod, proč by s ním mělo být zacházeno jinak než s jiným pachatelem. Současně však platí, že to, že je advokát spolupachatelem, se nejdřív musí objektivně zjistit, a to jinak, než že mu zajistíme všechny spisy nebo počítač.
Dosáhla po čtvrt století svobody česká advokacie již úroveň nejvyspělejších světových advokacií?
Nevím, zda mluvíme o komoře jako regulátorovi, nebo o advokátech. Regulátor je jistě na správné cestě, ale kus po ní ještě musí ujít. Mluvíme-li o advokátech, je třeba odlišit dvě roviny. Pokud jde o techniku práce, myslím, že čeští advokáti jsou srovnatelní s těmi zahraničními. Pokud jde o uvědomění si role a významu advokacie pro právní stát, myslím, že ne.
Může mít, podle vašich informací, nějaký dopad na vnitrostátní poměry české advokacie případně uzavření dohody TTIP?
Dohody jako TTIP přispívají ke globalizaci ekonomiky a tato postupná globalizace se promítá i do poskytování právních služeb. Proces globalizace ekonomiky je ale nezvratný a TTIP je v něm jen drobnou epizodou.
Česká advokacie se potýká s neoprávněným poskytováním právních služeb. Je to problém i v mezinárodním měřítku?
Není, většina států pochopila, že je nezbytné, aby všichni, kdo poskytují právní služby, podléhali jednotné regulaci.
Bude mít vaše funkce respektive její výkon nějaký dopad do poměrů a postavení české advokacie?
Nic není samo sebou. Ale dovedu si představit, že Komora využije mého prezidentství k vysvětlování významu advokátů, jejich nezávislosti i jejich regulace.
Antonín Mokrý zaujal významné místo v evropských advokátních strukturách. Předpokládáte nějakou užší formu spolupráce s evropskou advokacií a s Antonínem Mokrým osobně?
Těším se, až se v roce 2018 setkají představitelé CCBE (Konzultační výbor komor EU) a IBA, tak že spolu zajdou v Praze do hospody.
Promítne se časové zatížení spojené s vaši funkci do advokátní praxe v ČR?
Ano. Práci v oblasti fúzí a akvizic, kterou již více než čtvrt století dělám a k níž se chci po uplynutí dvouletého mandátu vrátit, je s prezidentskou funkcí slučitelná jen za cenu velkých kompromisů. Ale těch více než 70 právníků ve firmě mne po celou moji kariéru v IBA podporuje a věřím, že mi pomůže překonat i omezení příštích dvou let.
Plánujete uspořádat během vašeho funkčního období nějakou akci (seminář
konferenci) v ČR?
Výroční konference IBA se v Praze konala v roce 2005 a jistě se za mého mandátu do Prahy nevrátí, protože už pracujeme na konferencích v Sydney a Římě. Ale děláme více než 60 menších konferencí ročně a je velmi pravděpodobné, že některá do Prahy zavítá.
Dušan Šrámek
