Kárný senát Ústavního soudu podal návrh, aby bylo plenárně projednáno zrušení ustanovení § 4 odst. 2 a § 133 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně jde o návrh na zrušení ustanovení, která soudcům umožňují vyhnout se potrestání za přestupek jako je například rychlá jízda autem.
Ústavní soud je oprávněn pouze rušit ustanovení zákona pro jeho protiústavnost, nikoliv ho jakkoliv měnit či doplňovat.
Podle zjištění České justice kárný senát Ústavního soudu shledal ustanovení, která říkají, že ústavního soudce nelze stíhat pro přestupek a že kárným proviněním soudce ÚS je též jednání, které má znaky přestupku podle zvláštních předpisů, za protiústavní. „Věc má přidělenu soudce zpravodaj Jan Musil a je proto na něm, kdy předloží plénu koncept rozhodnutí. Ústavní soud při svém rozhodování není vázán žádnými lhůtami, pouze lze obecně říci, že průměrná délka řízení v plenárních věcech je 9 – 12 měsíců. Návrh činí kárný senát ÚS. Za dané situace je však předčasné, aby se k tomuto návrhu a k řízení, které jím bylo zahájeno, jakkoliv vyjadřoval,“ sdělila České justici mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková.
Zatím tři ústavní soudci v minulosti čelili kárnému řízení kvůli dopravním přestupkům. U Michaely Židlické a Josefa Fialy řízení skončilo výtkou, což je jediný možný postih. U Jiřího Nykodýma kárný senát dvakrát řízení zastavil, protože se v prvním ani druhém případě přestupek neprokázal. Poslední problém s přestupkem řešil soudce, Radovan Suchánek, kdy mu strážníci letos v dubnu naměřili v Břeclavi rychlost 96 kilometrů v hodině. Po odečtu běžné tolerance měření lze hovořit o rychlosti 93 kilometrů v hodině.
Podobnou úpravu novely zákona navrhuje i bývalá ústavní soudkyně a nyní senátorka Eliška Wagnerová. Ta chce ale ústavním soudcům umožnit, aby obdobně jako poslanci nebo senátoři mohli požádat o projednání přestupku v kárném řízení, pokud by mě dotyčný za to, že mu hrozí nepřiměřený zásah ze strany výkonné moci. „O návrhu kárného senátu Ústavního soudu samozřejmě vím. Ten můj by ponechal jisté pojistky. Nikdy nevíte, co se může stát, podívejte se například na situaci v Polsku,“ řekla Wagnerová České justici. I v takovém případě mu ale kárný senát Ústavního soudu bude moci uložit správní tresty předvídané příslušným přestupkovým zákonem.
Dosavadní úprava v kárném řízení neumožňuje ústavnímu soudci uložit za přestupek jinou sankci než výtku.
(epa)
