Nebezpečí šoku se vystavil ten, kdo sledoval živě jednání o stížnosti Václava Regnera proti České republice před Evropským soudem pro lidská práva. Výpověď o české politice, orgánech činných v trestním řízení a soudech zasáhla i soudce Velkého senátu. Třetinu slyšení tak vyplnily jejich dotazy. Například na stav řízení v ČR s Václavem Regnerem po deseti letech.
Pokud by existovala možnost podat stížnost pro porušení Úmluvy o lidských právech a základních svobodách během slyšení u Soudu, Regnerův advokát Marek Bilej by zřejmě podal na Českou republiku další stížnost eventuálně dvě. Veřejné slyšení před Velkým senátem se ve Štrasburku konalo 19. října 2016.
Když v projednávaném případu odebrání osvědčení pro styk s tajnými informacemi na stupeň vyhrazené Václavu Regnerovi bez možnosti zjistit důvod a bránit se, začal zmocněnec české vlády Vít Schorm nabízet soudcům tajné materiály a argumentovat, že Regner je odsouzeným zločincem, vyšlo najevo, že po deseti letech trestního řízení odvolací soud letos v květnu změnil rozsudek nalézacího soudu ve prospěch Václava Regnera, avšak dosud nebyl vyhotoven písemný rozsudek, aby Regner mohl pokračovat dovoláním u Nejvyššího soudu.
Česká justice případ Regner sleduje dlouhodobě.
Týká se případu, co začal estrádou v Budějovicích
Jde o další případ, který si pamatuje celá republika. Kvůli počtu obžalovaných musel soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích umístit čtyřicet obhájců 52 obžalovaných na místa pro veřejnost. Namačkaní advokáti tam ale nemohli dýchat a hýbat se, takže po 90 minutách monstrproces, o kterém tisk psal jako o estrádě, na protest opustili.
Trestní řízení v dané trestní věci začalo 24. dubna 2006. V roce 2011 byla podána obžaloba na 52 osob pro zneužívání pravomoci veřejného činitele, pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě, úplatkářství a účasti na zločinném spolčení s celkovou škodou 300 milionů korun. Skutků se obžalovaní měli dopustit v letech 2005 – 2007 za ministra obrany Karla Kühnla. V září 2012 začal u Krajského soudu v Českých Budějovicích samotný proces.
Václav Regner byl jako někdejší náměstek ministra obrany mezi obžalovanými a později i odsouzenými. Odsouzen byl v roce 2014 budějovickým krajským soudem k odnětí svobody na tři roky, k zákazu výkonu vedoucí funkce a k úhradě 600 tisíc korun, což bylo v souvislosti s jeho osobou bohatě medializováno.
Soudce Vočka napravoval porušení práva
Od té doby se po informacích o jednotlivých aktérech případu slehla zem. Pouze 27. května 2016 vyšla zpráva ČTK bez uvedení jmen osob o tom, že v případu Vrchní soud v Praze zrušil všechny tresty udělené Krajským soudem v Českých Budějovicích kvůli procesním chybám soudu a třem odsouzeným k odnětí svobody změnil tresty na podmínku. Z kontextu vyplývá, že toto rozhodnutí se týká právě Václava Regnera.
Podle předmětné zprávy četl předseda senátu Vladimír Vočka rozsudek pět hodin. Případ se senát Vrchního soudu v Praze rozhodl nevrátit zpátky ke KS v Českých Budějovicích proto, aby zamezil vstupu tohoto trestního řízení do druhé desetiletky „Brali jsme v úvahu i to, že trestní řízení trvá deset let, během kterých žili obžalovaní řádným životem,“ komentoval rozhodnutí soudce Vočka zcela v souladu s principy práva na spravedlivý proces.
Navíc vyšlo najevo, že stát nebyl poškozen a že šlo především o konkurenční boj o zakázky. „Podle Vrchního soudu v Praze byly veškeré podvodně přiznané zakázky provedeny řádně, podle cen, které byly v roce 2006 obvyklé,“ uvedla zpráva ČTK, která opět citovala soudce Vočku: „Poškozeni tedy byli zejména konkurenti těch firem, které zakázky získaly.“ Soudce Vladimír Vočka je dlouhodobě znám jako jeden z nejerudovanějších a nejrespektovanějších soudců.
Advokát: Je to Kafkův Proces
Jak tento příběh souvisí s veřejným slyšením před Evropským soudem pro lidská práva v případu Regner v. Česká republika 19. října 2016 kvůli odepření informace, proč byla Václavu Regnerovi odňato osvědčení?
Vůbec, je přesvědčen Regnerův zástupce Marek Bilej. Zásadně, je přesvědčen zástupce českého státu Vít Schorm, podle kterého stát nemohl sdělit Regnerovi konkrétní důvody, neboť vycházely z utajeného vyšetřování tohoto případu a jejich sdělením by byly vyzrazeny tajné zdroje, které pomohly odhalit spolčení, jehož měl být Regner součástí.
Případ logicky nemůže souviset se stížností Regnera kvůli nesděleným důvodům odebrání prověrky, jestliže se Regner stále ještě tyto důvody nedozvěděl. Česká stát jen opakovaně ve Štrasburku soudcům předhazuje jiný případ, vyplynulo z řeči zástupce Regnera Marka Bileje.
Pro lepší srozumitelnost použil Marek Bilej vysvětlení případu alegorií: Držitel osvědčení pan Smith jedná s držitelem svědčení panem B. Navzájem o sobě nevědí, že jsou držiteli osvědčení pro styk s tajnými informacemi. Následně je panu Smithovi odebráno osvědčení, protože podle tajných služeb představuje osoba B. bezpečnostní riziko. Pan Smith chce popsat kontakty s panem B., ale nemůže, protože neví, že důvodem odebrání osvědčení, je právě pan B., předeslal konstrukci jak z Kafkova Procesu, kde se obviněný nikdy nedozví, z čeho je obviněn.
Český stát: Václav Regner je odsouzený zločinec
Po podobenství pokračoval advokát případem stěžovatele Václava Regnera. Vše se děje na základě utajené zprávy, kterou dodnes stěžovatel před štrasburským soudem nezná, takže se nemůže hájit. Po odebrání osvědčení však musel rezignovat na funkci, protože ji bez osvědčení nemohl vykonávat. „Má-li soud garantovat právo na spravedlivý proces, měl by povolit stěžovateli seznámit se se zprávou nebo část zprávy odtajnit,“ uvedl advokát s tím, že za okolností případu je utajené konání nepřezkoumatelné a existuje nebezpeční, že osvědčení pro styk s utajovanými skutečnostmi může být odebráno i z neexistujících důvodů. To je samo o sobě bezpečnostním rizikem pro Českou republiku, konstatoval advokát, který upozornil na neexistenci principu rovnosti zbraní jako principu práva na spravedlivý proces.
Odezva vládního zmocněnce Víta Schorma byla tvrdá. „Z popisu případu by se mohlo zdát, že stěžovatel se stal obětí velké nespravedlnosti,“ uvedl. Jenže okolnosti jsou podle něho jiné: stěžovatel je odsouzený zločinec. Zmocněnec českého státu pak popsal výše uvedený případ 52 osob, jak ve zločineckém společní ovlivňovaly výběrová řízení na ministerstvu obrany. Václav Regner podle jeho slov sám požádal o přeložení na jiné místo na ministerstvu obrany. A být držitelem osvědčení pro styk s utajovanými informacemi je podle Víta Schorma privilegium, nikoli právo. Právo na spravedlivý proces v tomto případě nemohlo být porušeno a případ měl být Soudem od počátku odmítnut.
Stát nabídl soudcům tajnou složku, kdy ji nedají Regnerovi
Ve finále zmocněnec českého státu Vít Schorm soudcům nabídl, že se mohou s utajovaným materiálem obsahujícím závěry z předmětné utajované zprávy o Václavu Regnerovi, té, kterou Václav Regner nezná, seznámit. A to za podmínek, že se zpráva nedostane na veřejnost a nebude poskytnuta stěžovateli Václavu Regnerovi, protože nakládání s utajovanými složkami má svá pravidla, poučil zmocněnec českého státu soudce Velkého senátu soudu ve Štrasburku.
Z odpovědí na otázky soudců pak vyplynulo, že Václav Regner byl jmenován politicky, že v České republice neexistují konkrétně zákonem vyjmenované utajované informace, seznam tajných informací navrhuje NBÚ a schvaluje vláda a že politicky jmenovaný náměstek mohl být kdykoli bez důvodu odvolán a bez osvědčení, které na něm není zákonem vyžadováno, neboť zákonný seznam informací neexistuje, musí rezignovat, protože bez něho vykonávat funkci nemůže, jak se ukázalo u Regnera, pod kterého spadala správa majetku a služeb české armády.
Nestává se vždy, že třetinu veřejného slyšení zaberou otázky soudců. Tentokrát se to stalo. Sedmnáct soudců Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva poměry v České republice viditelně zaujaly.
Toto jsou otázky, které pokládali a které naznačují, jakou cestou se budou ubírat:
Dokument nesoucí ve spisu číslo 77, zpráva o vyšetřování, je to ona zpráva nebo obsahuje tento dokument onu zprávu? Je tato zpráva přístupná stěžovateli?
Co se týče pracovní smlouvy na ministerstvu, jaké byly povinnosti žadatele a je ve smlouvě závazek získat oprávnění pro styk s utajovanými informacemi?
Existuje v České republice seznam funkcí, pro které je povinná bezpečnostní prověrka a osvědčení?
Stěžovatel sám na funkci rezignoval, ale mohl by býval dále funkci bez osvědčení vykonávat?
Nemohl Nejvyšší správní soud stěžovateli poskytnout aspoň část závěrů a důvodů?
Byl stěžovatel do funkce náměstka ministra jmenován na dobu určitou nebo mohl být kdykoli odvolán?
Bylo to politické jmenování, jak vyplývá z dokumentu vlády?
Oprávnění stěžovatele bylo nízké – pouze pro stupeň vyhrazené, takže se divím, co mohl vyzradit?
Jak se vyvíjela kariéra stěžovatele?
Jaký je současný stav trestního řízení se stěžovatelem po deseti letech?
Irena Válová
