Jak se dalo očekávat, novela občanského soudního řádu míří do vlády se dvěma rozpory. Ministrovi pro lidská práva a předsedovi legislativní rady vlády například vadí, že Ministerstvo spravedlnosti nepřipustilo rozšíření přípustnosti dovolání, a to v některých rodinně právních věcech. Resort Roberta Pelikána (ANO) ale argumentuje tím, že v novele jde primárně o odbřemnění Nejvyššího soudu.
Novelizací OSŘ ministerstvo spravedlnosti sleduje devět navzájem převážně nesouvisejících regulatorních cílů jako odstranění nedostatků, které se vyskytly v praxi. O většině z nich již Česká justice informovala. Mezi cíle patří „odbřemenění“ dovolacího soudu, posílení regulační funkce soudních poplatků, odstranění nedostatků zákona o zvláštních řízeních soudních, které se vyskytly v praxi, implementace rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, realizace úkolu, které byly uloženy Ministerstvu spravedlnosti ve Strategii romské integrace do roku 2020, zrušení zvláštní příslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 2, umožnění přístupu soudů do informačních systémů Ministerstva financí, a zavedení automatického generátoru přidělování věcí soudním oddělením (tj. samosoudcům a senátům).
Navrhovaná právní úprava rovněž implementuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věcech Hanzelkovi a Pekárny a cukrárny Klatovy, a. s., jakož je i reakcí na řízení Novotný proti České republice a s tím související judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (Paulík proti Slovensku). O této změně Česká justice také informovala.
Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministr pro lidská práva a legislativu požadují rozšíření přípustnosti dovolání, a to v některých rodinně právních věcech.
Resort Michaely Marksové (ČSSD) trvá na dílčím doplnění přípustnosti podání dovolání v § 30 zákona o zvláštních řízeních soudních, a to konkrétně pokud jde o rozsudky ve věcech nařízení nebo prodloužení ústavní výchovy dítěte nebo určení, že není třeba souhlasu rodiče k osvojení.
Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) požaduje rozšíření přípustnosti dovolání ve věcech nařízení nebo prodloužení ústavní výchovy dítěte. V obou případech resorty argumentují tím, že se jedná o případy závažného zásahu do rodičovské odpovědnosti, u nichž je dle připomínkových míst zapotřebí možnost mimořádného opravného prostředku.
Podle Ministerstva spravedlnosti je ale cílem novely primárně odbřemenit Nejvyšší soud, u něhož lze i s ohledem na rekodifikaci civilního práva předpokládat v budoucnu nárůst nápadu. „Dané záležitosti přitom nereprezentují právně složitou agendu, u níž by bylo zapotřebí sjednocení judikatury dovolacím soudem. Jde v nich především o skutkové posouzení věci, které není předmětem přezkumu před dovolacím soudem,“ uvádí resort v předkládací zprávě.
Ministr pro lidská práva dále požaduje vypuštění části návrhu, která má vyloučit osvobození od soudního poplatku u dovolání v případech věcného osvobození od soudního poplatku podle § 11 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Dle Dienstbiera jde o řízení, které mají významný sociální dopad (např. řízení opatrovnická, svéprávnosti, podpůrných opatření, poručnictví, řízení péče soudu o nezletilé, řízení ve věcech důchodů, vyživovací povinnosti, zásahů do tělesné integrity a omezení osobní svobody apod.). „Jde tedy o řízení, jejichž účastníci jsou často v tíživé sociální situaci anebo není přiměřené, aby od nich byl soudní poplatek vybírán,“ uvedl Dienstbierův resort.
Podle Ministerstva spravedlnosti návrh vychází z toho, že osoby (skupiny osob), u nichž zákon předpokládá poplatkovou ochranu, budou od poplatku z dovolání nadále osvobozeny prostřednictvím úpravy obsažené v § 11 odst. 2, a osobám, jimž osobní poměry nedovolují hradit soudní poplatek z dovolání, zůstává zachována ochrana prostřednictvím úpravy obsažené v § 138 o. s. ř. „Soudní poplatek se pro tyto případy stanovuje jen v minimální výši,“ trvá na svém Pelikánův resort.
(epa)
