Do další fáze boje s nelegálním přistěhovalectvím vstoupila Evropská rada. Z jejího nařízení budou muset státy nelegálním přistěhovalcům pro návrat do země původu vydat jednorázové průkazy s razítkem a identifikací nelegálního migranta.

Evropská rada o nařízení rozhodla minulý týden. Vybavování nelegálních přistěhovalců standardizovanými pasy na jednu cestu do země původu musí každý členský stát Evropské unie zajistit obratem od zveřejnění nařízení. Kontrola dodržování se odehraje do dvou let.

Opatření EU jako klíčové chválí slovenský ministr vnitra a předsedající Rady Robert Kaliňák: „Díky svým posíleným prvkům je jednotný evropský cestovní doklad jedním z klíčových opatření, které může přispět k účinnému navracení státních příslušníků třetích zemí. Jako praktický krok je nyní zásadní navázat kvalitní spolupráci se zeměmi původu,“ cituje ho oficiální web EU.

Z nařízení ovšem nevyplvá, jak takové povinné vydávání jednotných pasů s razítkem konkrétně změní systém návratů v EU nezákonně pobývajících osob: „Evropský cestovní doklad pro návrat je platný pro jednu cestu až do okamžiku příjezdu do třetí země návratu státního příslušníka třetí země, na nějž se vztahuje rozhodnutí o navrácení vydané členským státem,“ uvádí se v nařízení, jehož přílohou je vzor nového průkazu nelegálního migranta.

Podle oficiálního stanoviska Rady však vydání pasu nelegálním přistěhovalcům omezí byrokracii a povede k uznání tohoto dokladu zeměmi původu migrantů: „Posílené bezpečnostní prvky a technické specifikace nového cestovního dokladu usnadní jeho uznávání ze strany třetích zemí a urychlí navracení osob v rámci dohod o zpětném přebírání osob či jiných ujednání uzavřených EU nebo členskými státy se třetími zeměmi.Nový cestovní doklad rovněž omezí administrativní a byrokratickou zátěž a délku správního řízení nezbytného pro zajištění návratu a zpětného převzetí neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí,“ uvádí se k této záležitosti.

Mohlo by vás zajímat

Mezitím Itálie přijala samé nelegální migranty

Pouze v září tohoto roku však Itálie přijala 17 000 nelegálních migrantů. Celkově jich letos do Itálie na lodích přicestovalo 131 860, informoval rakouský deník Der Standard.
„Zatímco Balkánskou cestou přicházelo 50% uprchlíků a 50% ekonomických přistěhovalců, osoby, které přijíždějí po moři do Itálie jsou všechny ekonomičtí přistěhovalci bez důvodů pro udělení azylu,“ uvedla pro Der Standard úřednice z Bruselu, kterou ovšem deník nejmenuje. Odhadem 90% z nich bylo zachráněno na lodích na moři.

Podle údajů Evropské rady a OSN pocházejí osoby zachraňované na moři a dovážené do Itálie z těchto deseti zemí: Nigérie (19%), Eritrea (13%), Súdán (7%), Gambie (7%), Pobřeží slonoviny (7%), Guiena (6%), Somálsko (5%), Mali (5%), Senegal (5%) a Bangladéš (4%).

Evropská unie tak dále pokračuje v dlouhá léta trvající politice statistického sčítání nelegálních přistěhovalců, aniž by bránila jejich vstupu na území EU. O tomto letitém přístupu EU k nelegálnímu přistěhovalectví Česká justice již dříve informovala s odkazem na zprávu z roku 2014. Z této zprávy dokonce vyplývá, že EU šetřila Maďarsko a Řecko za nevpouštění nelegálních přistěhovalců na jejich území.

Ve světle těchto informací je ovšem velmi nejasné, na základě jakého právního titulu hodlá EU rozvážet tyto nelegální přistěhovalce po členských zemích. Rakousko se nedávno vyjádřilo, že záchrana na moři se nemůže stát vstupenkou do střední Evropy.

V Německu je takový chaos, že je nelze odhalit

Jestliže Německo bylo schopno odhadnout, že v roce 2014 pobývalo na jeho území 520 000 lidí nelegálně, nebude takový odhad možný učinit pro roku 2015, uvádí deník Die Welt. Podle deníku je důvodem obrovský chaos v azylovém řízení, ke kterému docházelo v roce 2015, takže není možné zjistit právní postavení tisíců lidí pobývajících v Německu.

Protože nelze do statistiky zahrnout osoby, které se skrývají před státem a vyhýbají se jakémukoli kontaktu, pokusili se Němci učinit odhad vědeckým přístupem, uvádí Die Welt. Vzhledem k chybějícím a chaotickým informacím však nelze zjistit relevantní odhad, a to ani z policejních statistik.

Z těch přistěhovalců a žadatelů o azyl, které bylo v Německu možné kontaktovat chce podle průzkumu ze 14. října zůstat v zemi dotazovaných 80% osob.

Mnoho Němců se cítí podvedeno – inženýři nepřišli

Tentýž den informoval deník o situaci v zaměstnávání žadatelů o azyl, tedy uprchlíků, v ve spolkové zemi Bádensko –Wurttembersko: Doposud tam našlo zaměstnání 14 500 uprchlíků. Loni přišlo do této země přes 90 tisíc uprchlíků. Znepokojující ovšem je, že tito lidé, kteří přijeli do Německa s nadějí na kvalitní život, se zatím uplatnili pouze v těch nejnižších a nejméně placených místech v oborech stavebnictví, zemědělství, stravování a čistění a úklidové práce.

Podle aktuální informace deníku Die Welt však 75% uprchlíků nemá vůbec žádné vzdělání. Dvě třetiny (61%) jsou mladší než 35 let. Nabízí se, jak ostatně navrhuje německá hospodářská komora, že studium desetitisícům lidí zaplatí němečtí daňoví poplatníci. I zde však vyvstává problém – uprchlíci neumějí německy. To je důvod, proč německé vysoké školy dosud odmítají povinné kvóty pro uprchlíky z Afriky a Asie. Trvají na tom, že musí splnit podmínky přijetí, přičemž jednou z podmínek je znalost jazyka na úrovni C1.

Irena Válová