Hodnocení státních tajemníků za rok 2015 proběhlo po vzájemné dohodě náměstka pro státní službu Josefa Postráneckého a jednotlivých členů vlády a všichni státní tajemníci dosáhli podle závěru služebního hodnocení vynikajících výsledků. Vyplývá to z vyjádření Ministerstva vnitra pro Českou justici.
Služební hodnocení je podle § 155 odst. 2 zákona o státní službě prováděno jednou ročně v prvním čtvrtletí kalendářního roku za uplynulý kalendářní rok. Podle § 156 odst. 3 zákona o státní službě provádí služební hodnocení státního tajemníka náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký v součinnosti s příslušným členem vlády nebo s vedoucím Úřadu vlády. „Součinnost člena vlády na služebním hodnocení spočívá především v poskytnutí podkladů pro provedení služebního hodnocení a odsouhlasení výsledného hodnocení,“ řekla České justici Hana Malá z tiskového odboru Ministerstva vnitra.
Hodnocení od vlády získává i sám superúředník Postránecký. V minulém období dosáhl vynikajících výsledků.
Hodnocení bylo u všech státních tajemníků provedeno podle kritérií charakterizujících služební místa státních tajemníků, vybraných z přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 134/2015 Sb. služebním předpisem náměstka pro státní službu č. 10/2015. V oblasti znalosti a dovednosti byla hodnocena znalost právních předpisů, stanovených postupů, nároků a pravidel potřebných pro výkon státní služby, komunikace při jednání, schopnost týmové spolupráce, rozhodnost, schopnost a ochota nést odpovědnost, přesnost, pečlivost a smysl pro detail, zvládání obtížných situací a řešení konfliktů a schopnost vést a organizovat.
V oblasti výkon státní služby z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti v souladu se stanovenými individuálními cíli bylo hodnoceno organizování výkonu státní služby a zajištění kvality plněných úkolů a řešení problémů a úsudek. Podle ankety České justice většina státních tajemníků nepřísluší k žádné politické straně. „Jako každý jiný představený nesmí státní tajemník podle § 80 zákona o státní službě vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo hnutí, pouhé členství však zakázáno není. Přestože uvedené informace nejsou evidovány, můžeme sdělit, že aktuálně Jiří Kaucký není členem žádné politické strany,“ sdělila například zástupkyně resortu Milana Chovance.
V případě dvou negativních hodnocení mohou být státní tajemníci propuštěni. Pokud by tajemník dostal nejhorší známku, skončil by ve své funkci. To se ale při posledním hodnocení nestalo ani v jednom případě. „Za období od 30. dubna 2015 do 31. prosince 2015, bylo služební hodnocení provedeno v souladu se zákonem o státní službě u všech státních zaměstnanců. Státnímu tajemníkovi Tomáši Čočkovi bylo navrženo hodnocení – vynikající výsledky,“ řekl mluvčí resortu dopravy Tomáš Neřold s tím, že Čoček není členem žádné politické strany či hnutí.
I přes pozitivní hodnocení z úst Postráneckého ale úplná spokojenost s tajemníky na jednotlivých úřadech není. Podle informací našeho sesterského webu Zdravotnický deník například panuje vysoká nespokojenost ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) s prací státního tajemníka Ivo Benedy. Oficiálně ale resort České justici nic takového nesdělil a jeho zástupci ani neprozradili, zda je Beneda členem nějaké politické strany. „Ke služebnímu hodnocení státního tajemníka je příslušný jeho přímý nadřízený, náměstek ministra vnitra pro státní službu, RNDr. Josef Postránecký,“ řekl pouze mluvčí Jan Štoll. Podře dobře informovaných zdrojů zevnitř ČSSD měl nedávno Beneda vstoupit do pražské ČSSD.
Postránecký už dříve připomněl, že služební zákon umožňuje vysokým státním úředníkům kandidovat ve volbách, takže tito úředníci také musí mít možnost svou kandidaturu aktivně uplatňovat, ale nikoliv v pracovní době. „Nicméně pokud jde kupříkladu o tiskové konference nebo mítinky těch subjektů, za které budou kandidovat, musí si být vědomi toho, že služební zákon jim stanoví určité povinnosti a není možné se účastnit takovýchto akcí třeba ve služební době, což je ekvivalent pracovní doby,“ upozornil.
Většina resortů ale neměla problém stranickou příslušnost svého tajemníka sdělit. „Státní tajemník Ministerstva průmyslu a obchodu Robert Szurman není a nikdy nebyl členem žádné politické strany či hnutí,“ sdělil České justici mluvčí MPO František Kotrba.
„Státní tajemník v ministerstvu financí Mgr. Jan Sixta není členem žádné politické strany. Hodnocení jeho práce je v kompetenci náměstka ministra vnitra pro státní službu RNDr. Josefa Postráneckého,“ sdělil zase za resort Andreje Babiše mluvčí Jakub Vintrlík. Podobně ani státní tajemník na ministerstvu životního prostředí Jan Landa nebo Jindřich Fryč na Ministerstvu školství nemá žádnou stranickou příslušnost. Členkou politické partaje není ani tajemnice z ministerstva pro místní rozvoj Zdeňka Pikešová. „Statní tajemnice dosáhla vynikajících výsledků,“ uvedla k jejímu hodnocení mluvčí Veronika Vároši.
I státní tajemník Ministerstva kultury Zdeněk Novák je bez stranické příslušnosti. Vzhledem k tomu, že splnil všechny úkoly spojené s implementací služebního zákona v roce 2015, navrhl ministr kultury Daniel Herman náměstkovi pro státní službu hodnocení výsledků státního tajemníka na úrovni „Vynikající“. „Státní tajemník Ministerstva kultury je navíc uznávaným odborníkem v oborech péče o kulturní dědictví, kulturní politiky a veřejné správy v kultuře. Pan ministr proto navrhl panu náměstkovi pro státní službu uznat státního tajemníka jako vynikajícího, všeobecně uznávaného odborníka. Pan náměstek pro státní službu se s návrhy ztotožnil,“ odpověděla v anketě o hodnocení tajemníků mluvčí resortu kultury Simona Cigánková.
Pod služební zákon, kam spadají i státní tajemníci, bude od 1. ledna příštího roku nejspíš spadat 69.994 úředníků, o 819 víc než letos. Vyplývá to z návrhu ministerstva vnitra na systemizaci služebních míst. Celkem bude ve státních úřadech v Česku pracovat 77.241 lidí, což je meziroční růst o 1044.
Eva Paseková
