I soudce má právo na svobodu projevu, avšak pouze omezenou. Musí být zdrženlivý v projevech týkajících se politické soutěže, zejména veřejného hodnocení jednotlivých kandidátů či volebních stran a uskupení nebo tvorby politických koalic, uvedl dnes veřejně Ústavní soud. Soud tím zamítl stížnost soudce Kamila Kydalky proti rozhodnutí NSS, že svými projevy ohrozil důstojnost funkce soudce a zneužil ji k prosazování soukromých zájmů.
Plný text usnesení už Ústavní soud zpřístupnil na svém webu.
Kárný senát Nejvyššího správního soudu loni pouze uznal Kydalku vinným, žádný postih mu neuložil. Jako dostatečný trest hodnotil samotné projednání kárné žaloby. Kydalka nadále vnímá rozhodnutí kárného senátu jako omezení své svobody projevu. Po prostudování nálezu zváží stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva, řekl ČTK.
Nález ÚS si dnes vyslechl také předseda kárného senátu Petr Průcha. Celou kauzu vidí spíše jako nešťastnou záležitost, která justici nijak zvlášť neprospívá, řekl ČTK.
V roce 2014 před komunálními volbami sepsal soudce Kydalka hodnocení volební kampaně všech čtyř politických stran, které kandidovaly v Mnichovicích. Kampaň tří stran stěžovatel zhodnotil negativně, jen u čtvrté ze soutěžících stran žádné vady neshledal. Poté stěžovatel umožnil, aby byl jeho text v upravené podobě s uvedením jeho jména a funkce soudce roznášen v obci jako leták, uvádí vývoj případu Ústavní soud v rámci dnešního vyhlášení nálezu.
Po volbách soudce Kydalka svým jménem, byť bez uvedení své funkce, uveřejnil článek v místním časopise. Rozebral v něm možné koalice a zdůraznil, která strana je podle něj „absolutním vítězem voleb“. Dále uvedl, že jeden z kandidátů má pro funkci starosty lepší předpoklady s ohledem na své technické vzdělání, a vyjádřil obavy, že nebude-li starostou, městu hrozí katastrofa. Svými projevy tak podle Nejvyššího správního soudu porušil své povinnosti soudce tím, že ohrozil důstojnost soudcovské funkce a tuto funkci zneužil k prosazování soukromých zájmů. Nejvyšší správní soud považoval za dostatečné projednání tohoto kárného provinění a upustil od uložení kárného opatření stěžovateli.
Podle Ústavního soudu i jednotlivec, který zastává funkci soudce, má právo na svobodu projevu. „Při výkonu své svobody projevu je ovšem vázán povinností loajality a zdrženlivosti. Jeho svoboda projevu tudíž podléhá zvláštním omezením. Soudce zejména nesmí svými projevy narušovat důvěru veřejnosti v to, že bude rozhodovat v souladu se základními principy demokratického právního státu, a důvěru v nestrannost a nezávislost soudní moci. Soudce proto musí být zdrženlivý v projevech týkajících se politické soutěže, zejména veřejného hodnocení jednotlivých kandidátů či volebních stran a uskupení nebo tvorby politických koalic,“ uvedl dnes Soud doslova.
Podle Ústavního soudu se soudce Kydalka prostřednictvím spolupráce na přípravě letáku aktivně podílel na volební kampani v místních volbách, a to navíc s výslovným upozorněním na svou funkci soudce, upozorňuje Ústavní soud. „Tímto krokem se zapojil do volebního boje s cílem ovlivnit jeho výsledek, a to navíc v nejcitlivějším období těsně před volbami. Takový projev soudce v rámci stranické politiky narušuje důvěru veřejnosti v to, že soudy a soudci budou spory rozhodovat podle práva, a nikoliv podle politických zájmů. Stěžovatel tak v tomto svém projevu porušil povinnost zdrženlivosti, kterou má jako soudce, neboť se svým projevem sám ze své iniciativy aktivně, otevřeně a s nadměrnou intenzitou zapojil do politické soutěže,“ uvádí Ústavní soud.
Povinnost zdrženlivosti Kamil Kydalka podle Soudu porušil i svým článkem. „Je totiž neslučitelné s ústavním pořádkem České republiky, aby se soudce svými veřejnými projevy snažil ovlivnit podobu koalic v zastupitelstvu, nebo to, kdo bude zastávat funkci starosty. Stěžovatel to však svým článkem učinil. I když výslovně neuvedl svou funkci soudce, předtím do veřejné debaty jako soudce vstoupil, a proto si měl být vědom, že veřejnost bude jeho projev spojovat s jeho funkcí. Do veřejné debaty se navíc stěžovatel svým článkem zapojil těsně po volbách, kdy je politický boj obzvláště silný. I tímto projevem tak stěžovatel vstoupil do „politické politiky“, do níž se soudce zapojovat nesmí.
Pro zachování důvěry veřejnosti v soudní moc je nezbytné, aby si soudci udržovali i ve svých projevech odstup od politické soutěže, a to na jakékoliv úrovni, včetně místní. Soudci se nemohou podílet na kampani politických stran, politických hnutí či volebních seskupení nebo konkrétních politiků. Stejně tak není namístě, aby se svými veřejnými projevy snažili ovlivnit podobu koalic v zastupitelstvu, ani to, kdo bude zastávat funkci starosty. Takové projevy narušují důvěru veřejnosti v to, že soudci budou spory rozhodovat podle práva, a nikoliv podle politických zájmů,“ uvedl Soud.
Ústavní soud nakonec ve shodě se svým dřívějším plenárním nálezem sp. zn. Pl. ÚS 33/09 ze dne 29. 9. 2010 připomněl, že kárné řízení se soudci není pohledem ochrany základních práv trestním řízením, byť se při něm užívá trestní řád. Právo na odvolání v trestních věcech, které navíc není absolutní a obsahuje řadu výjimek, se tak na kárné řízení nevztahuje. Ani další procesní námitky stěžovatele nedosáhly ústavněprávní intenzity, a to i s ohledem na povahu kárného řízení.
Kamil Kydalka připustil plné autorství druhého textu, který se k lidem v Mnichovicích dostal na stránkách tamního periodika krátce po volbách. Vyjadřoval se k možným koalicím. Jednu z variant Kydalka označil za katastrofu, přičemž se podepsal jako „Kamil Kydalka, chatař“.
Soudce Kamil Kydalka v minulosti rozhodoval řadu sledovaných věcí. Odsoudil Petra Smetku z vytunelovaného H-Systému, zabýval se případem takzvaných vlčích dětí, případem CS Fondů nebo kauzou bývalého šéfa Českomoravského fotbalového svazu Františka Chvalovského
Stížnost Kamila Kydalky zamítl I. senát Ústavního soudu, soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.
(ire, čtk)
