Soud dnes zamítl žalobu fyzika Ivana Ošťádala, který se společně s Univerzitou Karlovou domáhal toho, aby prezident Miloš Zeman rozhodl o návrhu na jeho jmenování profesorem. Verdikt je pravomocný, napadnout ho případně lze kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Prezident loni v květnu odmítl podepsat Ošťádalův jmenovací dekret kvůli fyzikovým údajným kontaktům s komunistickou Státní bezpečností.
Samotný Zemanův postoj soud vůbec zkoumat nemohl, protože akademik nepodal žalobu proti nezákonnosti rozhodnutí, ale pouze proti prezidentově nečinnosti. „Soud žalobu zamítl, protože ke dni jeho rozhodování již nečinnost netrvala,“ konstatovala předsedkyně senátu pražského městského soudu Viera Horčicová. Upozornila na to, že Zeman sdělil dopisem z letošního 19. ledna ministryni školství, že Ošťádala nejmenuje.
Právnička Ošťádala a univerzity namítala, že Zemanův dopis ministryni nemůže být pokládán za rozhodnutí, protože jednak nebyl řádně doručen, jednak v něm chybí potřebné náležitosti. Podle soudu však dokument definiční znaky rozhodnutí splňuje: je z něj zřejmý jasný projev vůle nejmenovat konkrétní osoby a je adresován tomu, kdo podal návrh na jmenování. To, že Zeman dopis zaslal až po podání žaloby, nehraje roli, protože soud posuzoval stav věci až ke dni svého rozhodování, tedy k dnešku.
Prezident předem avizoval, že se soudního jednání nezúčastní. Minulý týden uvedl, že na podání žaloby má Ošťádal plné právo jako každý občan ČR. Zeman ovšem trvá na tom, že fyzik byl podle dochované evidence „nikoliv agentem, ale rezidentem Státní bezpečnosti, což je víc než agent“. Dále zmínil, že závazek spolupráce podepsala i Ošťádalova manželka.
„Ano, poskytoval jsem krycí adresu. Byl jsem mladý a naivní,“ řekl dnes novinářům Ošťádal, kterého se již dříve ohledně kontaktů s StB zastal rektor univerzity Tomáš Zima. „Samozřejmě cítím osobní újmu, ale co k tomu dodat,“ uvedl fyzik k tomu, že nebyl jmenován profesorem. Na dotaz, zda bude bojovat dál, odpověděl, že „zváží, čemu bude věnovat energii“.
Naopak Zima, který se jednání rovněž zúčastnil, už přemýšlí o dalších právních krocích a rozsudek prý nebere jako prohru. „Nerozhodovalo se o tom, jestli mají být kandidáti jmenováni, nebo nemají, ale o tom, zda bylo vydáno rozhodnutí,“ zdůraznil.
(čtk)
