Poslanci chtějí upravovat vládní insolvenční novelu, která má omezit šikanózní insolvenční návrhy a podvodné oddlužovací firmy. Členové ústavně-právního výboru navrhují například změny v přidělování případů jednotlivým insolvenčním správcům soudy. Požadují taky zamezit vyhlášení úpadku u firem, které mají předpoklady dluhy v určité době uhradit samy. Právní výbor projednávání předlohy, k jejímž cílům patří také zprůhlednění insolvenčních řízení a zpřísnění podmínek pro poskytování poradenství v oddlužení, tento týden opět přerušil. O pozměňovacích návrzích by měl hlasovat začátkem října.
Vládní novela si klade za cíl zamezit stavu, kdy si insolvenční správci ve velkém zřizují fiktivní nebo nefungující provozovny, aby získali více případů. Správci by mohli zapsat v každém soudním obvodu jen jednu provozovnu. Poslanecké úpravy navrhované zpravodajem Janem Chvojkou, Marií Benešovou (oba ČSSD) a Helenou Válkovou (ANO) směřují k omezení možností soudu stanovit insolvenčního správce mimo pořadí dané takzvaným kolečkem. Chvojka například chce, aby soud musel výjimku písemně odůvodnit.
Úpravu ohledně firem, které jsou takzvaně na hraně úpadku, prosazuje předseda výboru Jeroným Tejc (ČSSD). V takových případech by se před případným vyhlášením insolvence zpracovával znalecký posudek, který by řekl, zda si společnost dokáže s dluhy poradit sama, nebo ne.
Výtky ve výboru vzbudila i novinka, aby věřitel dokládal pohledávku mimo jiné písemným uznáním dlužníka s ověřeným podpisem. Martin Plíšek (TOP 09) to pokládá za neúměrné a nesmyslné zatěžování věřitele a chce tyto podmínky z novely vypustit.
Sociální výbor navrhl rozšířit okruh subjektů, které mohou za dlužníka návrh na oddlužení nebo insolvenční návrh sepsat a podat. Vedle advokátů, notářů, insolvenčních správců a osob akreditovaných ministerstvem spravedlnosti pro služby v oddlužení by to měly být výslovně i akreditované neziskové organizace. Odbornou způsobilost k sepsání a podání návrhu na oddlužení by podle úpravy výboru měly i registrované služby sociálního poradenství.
Vládní předloha má více více chránit adresáty šikanózních insolvenčních návrhů, tedy těch, jejichž cílem bývá vyřadit konkurenčního podnikatele z boje a poškodit jeho pověst. Soud by napříště mohl rozhodnout, že podezřelé návrhy v první fázi řízení vůbec nezveřejní v insolvenčním rejstříku. Soudci budou mít týden na jejich posouzení. Navrhovatelé by taky museli skládat zálohy na náklady insolvenčního řízení. Pokud by návrh směřoval vůči podnikatelské právnické osobě, záloha by činila 50.000 korun, v ostatních případech 10.000 korun. Navrhovatel, jehož insolvenční návrh soud pravomocně odmítne, bude moci podat nový proti stejnému dlužníkovi nejdříve za půl roku.
Předloha směřuje podle ministerstva spravedlnosti také k tomu, aby insolvenční správci nebyli pouze vzájemně si konkurujícími podnikatelé, kteří na úkor kvality výkonu funkce usilují o získání co největšího počtu insolvenčních věcí za účelem maximálního navýšení svých příjmů. Měli by především dbát na to, aby žádný z účastníků řízení nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Novela má nad správci posílit dohled, provozovny například budou muset mít otevřeno nejméně čtyři hodiny v týdnu.
Novela taky zpřísní podmínky pro změnu insolvenčního správce. Při hlasování se nebude zohledňovat jen výše pohledávek, ale taky počet věřitelů. Nynější úprava podle ministerstva umožňuje byť i jedinému věřiteli s pohledávkou v dostatečné výši celé insolvenční řízení ovládnout tím, že vymění správce stanoveného soudem.
(čtk)
