Při porovnání počtu ukončených úkonů odposlechu bylo za rok 2014 vykázáno u Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) 240 úkonů oproti roku 2015, kdy jich bylo vykázáno 116. Meziročně tedy došlo k výraznému poklesu o 124 (tj. o 51%) ukončených úkonů odposlechu. Při porovnání počtu ukončených úkonů sledování bylo za rok 2014 vykázáno 201 úkonů oproti roku 2015, kdy jich bylo vykázáno 192. Meziročně tedy došlo k poklesu o 9 (tj. o 4,5 %) ukončených úkonů sledování. Vyplývá to z Analýzy použití odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí GIBS za rok 2015.
Jak zpráva, kterou má Česká justice k dispozici v úvodu uvádí, rizikovým se v oblasti ochrany informací souvisejících s použitím úkonů stává přepis zvukových záznamů do písemné podoby pro potřeby trestního řízení. Existuje reálná možnost úniku informací u osob, které mají ve smyslu § 65 odst. 1 trestního řádu právo nahlížet do trestních spisů. Inspekce rovněž zaznamenala snahu osob, které nemají oprávnění ve smyslu tohoto ustanovení, získat informace a údaje o těchto úkonech s využitím zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
„Vzhledem k takto širokému okruhu osob, které mohou disponovat – byť dílčími informacemi k úkonům, je do značné míry velmi složité určit, kde došlo k úniku
informace, případně postihnout osobu, která je jeho původcem. Je zřejmé, že s odkazem na uplatňování práv účastníků trestního řízení, ale i práv „třetích osob“ odkazujících se na svobodný přístup k informacím, je nemožné zajistit absolutní ochranu informací a osobních údajů obsažených ve spisovém materiálu.“
Odposlechy
V roce 2015 bylo Inspekcí ukončeno 116 úkonů odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu dle § 88 trestního řádu. Tyto úkony odposlechu byly nasazeny celkem v třiceti třech trestních spisech, což obnáší více než tři úkony odposlechu na jeden trestní spis. Nejfrekventovanější skutkovou podstatou v rámci 116 úkonů odposlechu bylo zneužití pravomoci úřední osoby (32,4 %). Následuje trestný čin přijetí úplatku s podílem 17,7 % na celkovém počtu úkonů. Třetí nejčetnější skutkovou podstatou byl trestný čin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy vyjádřený 12,6 % z celkového počtu úkonů. V pořadí četnosti dále následuje skutková podstata trestného činu podplacení se 7,2 %, trestného činu porušení služební povinnosti příslušníka bezpečnostního sboru s 4,4 % a trestného činu neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací s 4,4 % z celkového počtu úkonů. „Z pohledu četnosti ukončených úkonů odposlechu za rok 2015 je zřejmé, že nejvíce, tedy 52 úkonů odposlechu, bylo provedeno v kategorii příslušník nebo zaměstnanec PČR. Žádný úkon nebyl v roce 2015 proveden se zaměřením do cílové skupiny příslušník nebo zaměstnanec Inspekce,“ konstatuje Analýza.
Během sledovaného období je zřejmý prudký nárůst počtu úkonů odposlechu v roce
2006 (o 104,7 %), v následujících letech 2007 až 2010 došlo oproti roku 2006
k výraznému úbytku těchto úkonů. V roce 2011 je možno hovořit o výraznějším
zvýšení počtu úkonů odposlechu v porovnání s předchozím rokem (o 81 úkonů,
tj. o 54,4 %). V roce 2012 byl zaznamenán oproti roku 2011 jen mírný nárůst počtu
úkonů na druhý nejvyšší počet od roku 2005. V roce 2014 došlo, oproti roku 2013,
k nárůstu počtu úkonů odposlechu (o 74 úkonů, tj. o 44,6 %). V roce 2015 byl
zaznamenán výrazný pokles počtu úkonů odposlechu (o 124 úkonů, tj. o 51,7 %).
Sledování
Za rok 2015 bylo Inspekcí ukončeno 192 úkonů sledování osob a věcí dle § 158d
trestního řádu. Tyto úkony sledování byly nasazeny celkem v 44 trestních spisech, což představuje 4,36 úkonu sledování na jeden trestní spis. I v případě sledování bylo jako nejčastějším trestným činem zneužití pravomoci úřední osoby (31,3 %).
Následuje trestný čin přijetí úplatku s podílem 19,8 % na celkovém počtu úkonů. Třetí nejčetnější skutkovou podstatou byl trestný čin podplacení vyjádřený 11,3 % z celkového počtu úkonů. V pořadí četnosti dále následuje skutková podstata trestného činu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy s 10,9 % a porušení služební povinnosti příslušníka bezpečnostního sboru s 4,2 % z celkového počtu úkonů.
Od počátku vyhodnocovaného období (2007-2011) je zřejmý prudký nárůst počtu
úkonů sledování. Nejprudší vzestup úkonů (o 42,7 %) byl u Inspekce ministra vnitra
zaznamenán v roce 2008. V roce 2010 a 2011 počet úkonů sledování u Inspekce
Policie České republiky také rostl (o 40, resp. 38 úkonů, tj. o 25,2 %, resp. 19,1 %).
Až v roce 2012 byl zaznamenán, oproti roku 2011, pokles počtu úkonů na druhý
nejvyšší počet od roku 2007. V roce 2014 byl zaznamenán, oproti roku 2013, pokles
počtu úkonů (o 35 úkonů, tj. o 14,8 %). V roce 2015 došlo opět k mírnému poklesu
počtu úkonů sledování (o 9 úkonů, tj. o 4,5 %).
Pachatelé trestné činnosti spadající do věcné příslušnosti Inspekce se dopouštějí
kvalifikovaných zločinů, které mají často prvek stíhání podle mezinárodních smluv
nebo vysoké organizovanosti. Dalším zásadním hlediskem je to, že pachatelé těchto
jednání jsou zpravidla velice dobře obeznámeni s metodami a formami policejní práce. Tato skutečnost značně ztěžuje Inspekci prověřování těchto protiprávních jednání, konstatuje Analýza závěrem.
Dušan Šrámek
