Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) chce předložit návrh novely insolvenčního zákona, jež rozšíří možnosti oddlužení i na dlužníky, kteří nejsou schopni hradit předpokládaných 30 procent svých dluhů. Varoval také před finančními půjčkami. Poukázal na to, že jen za první pololetí letošního roku si Češi půjčili celkem 51 miliard korun.
„Nebylo tak špatné, dokud jsme se báli žít na dluh. Lidé se naučili nebát, to ale neznamená, že s těmi dluhy umí pracovat,“ podotkl Pelikán. Upozornil, že české domácnosti dohromady dluží 1,38 bilionu korun. Půjčku měl nebo má každý třetí Čech. „Výzva všem: pokud možno si nepůjčujte,“ vzkázal.
Základní reakce dlužníků je podle ministra ta, že se snaží před problémy schovat a nevidět je. „Připravujeme novelu insolvenčního zákona, která by měla přinést rozšíření možností oddlužení. Tím nechceme říct, že lidé nemají platit svoje dluhy. Oddlužení bude krušná doba pro všechny, kdo do něj stoupí. Bude to sedmileté období. Pokud se dlužník skutečně bude chovat tak, aby co nejlépe napravil svoje pochybení, tak po sedmi letech má šanci se z dluhové pasti dostat,“ popsal chystanou změnu Pelikán.
Opozice s návrhem nesouhlasí. „Dlužníci mají hradit své závazky. Může to vést k tomu, že se budou dlužníci věřitelům doslova smát,“ míní poslanec TOP 09 Martin Plíšek.
„Pelikán: Rozhodne soud na základě zprávy insolvenčního správce“
Jaké neduhy insolvenčních správců se objevují v souvislosti s dlužníky?
Pokud jde o problematiku spotřebitelských konkursů tak je to zejména, řekl bych, nedbalá práce. Insolvenční zákon předpokládá, že insolvenční správce bude hrát roli někoho, kdo učí hospodařit, schvaluje výdaje, kdo aktivně řeší dlužníkovu situaci. Někoho, kdo například říká: Musíš si najít práci, nesmíš si tohle koupit. A tohle někteří správci dělají, ale někteří to nedělají vůbec a my nemáme nástroje, které by na to dohlížely.
Chcete rozšířit možnost insolvence na dlužníky, kteří nejsou schopni hradit předpokládaných 30 procent svých dluhů – tak je hranice stanovena nyní. Proč?
Víme, že pro některé lidi je ta hranice překážkou, ale to třeba nemusí znamenat, že si napůjčovali více než ti, kteří oddlužení získají. Může to být proto, že se k té možnosti oddlužení dostali příliš pozdě a ty dluhy mezitím narostly, to je podstat dluhových pastí.
Kdo by rozhodoval, že konkrétní člověk udělal pro oddlužení opravdu maximum, když nebude žádná hranice?
Bude rozhodovat soud i na základě zprávy od insolvenčního správce, který bude mít za úkol s tím člověkem pracovat.
Oddlužení nebo také osobní bankrot je způsob řešení úpadku, který má dlužníkovi umožnit nový start a motivovat ho k aktivnímu zapojení do umořování dluhu. Ministerstvo chce zcela odstranit stávající podmínku, která hovoří o tom, že dlužník má být schopen uhradit v pěti letech 30 procent svých dluhů. Podle Pelikána je tato bariéra nespravedlivá.
„Dnes máme velké množství lidí, kteří jsou kvůli této třicetiprocentní hranici vyloučeni z oddlužení. To ale neznamená, že si napůjčovali více než ti, kteří oddlužení získali, ale často jenom to, že se k té pomoci dostali příliš pozdě a dluhy mezitím rostly, protože to je prostě podstata dluhových pastí,“ řekl ministr.
Namísto zrušené hranice bude ministerstvo požadovat „poctivou snahu člověka vyřešit svou situaci“. O tom, zda se dlužník skutečně snažil, má rozhodovat soud na základě zprávy od insolvenčního správce, který bude mít za úkol s dlužníkem pracovat. Právě nedbalou práci správce s dlužníkem vnímá Pelikán jako jeden z hlavních nešvarů současné právní úpravy.
„Insolvenční zákon předpokládá, že správce bude hrát roli někoho, kdo dlužníka učí hospodařit, kdo mu schvaluje výdaje, kdo s ním aktivně řeší jeho situaci a říká mu: musíš si najít práci nebo nesmíš si tohle koupit. Někteří to dělají, někteří to nedělají vůbec,“ poznamenal s tím, že ministerstvo chce správce efektivněji kontrolovat.
„Pokud dlužník získá dobrodiní oddlužení, po sedm let nebude smět do takového procesu znovu vstoupit. Každý má právo jen na jednu chybu,“ uzavřel ministr.
Ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková doplnila, že s dluhy mají problém téměř všichni pachatelé trestné činnosti, s nimiž pracují probační úředníci. Obvykle přitom jde o desetitisícové až statisícové částky. Dluhy vedou k recidivě, která je v Česku až sedmdesátiprocentní. Matoušková zdůraznila, že připravovaná novela neošidí oběti trestných činů: škody obětem bude pachatel muset uhradit vždy v plné výši.
(epa, čtk)
