Navrhované změny v oblasti věcné příslušnosti krajských soudů zřejmě Legislativní rada vlády (LRV) nedoporučí v rámci novelizace občanského soudního řádu přijmout. Podle předběžného stanoviska, které má Česká justice k dispozici, by se měl návrh dopracovat, případně do něj před předložením vládě zapracovat změny, které LRV navrhuje. Legislativci také navrhují přesnější vyčíslení nákladů navrhovaných změn.
Po prázdninách dnes opět ve Strakově akademii zasedá Legislativní rada vlády. K projednání má mj. novelu občanského soudního řádu, novelu zákona o silniční dopravě a poté spolu navzájem související dvojici legislativních norem z oblasti odpadového hospodářství – návrh zákona o odpadech a návrh zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností.
Novelizací OSŘ ministerstvo podle LRV sleduje devět navzájem převážně nesouvisejících regulatorních cílů jako odstranění nedostatků, které se vyskytly v praxi. O většině z nich již Česká justice informovala. Mezi cíle patří „odbřemenění“ dovolacího soudu, posílení regulační funkce soudních poplatků, odstranění nedostatků zákona o zvláštních řízeních soudních, které se vyskytly v praxi, implementace rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, realizace úkolu, které byly uloženy Ministerstvu spravedlnosti ve Strategii romské integrace do roku 2020, zrušení zvláštní příslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 2, umožnění přístupu soudů do informačních systémů Ministerstva financí, a zavedení automatického generátoru přidělování věcí soudním oddělením (tj. samosoudcům a senátům).
Legislativní rada vlády zřejmě návrh do vlády pošle se dvěma rozpory. Ministerstvo práce a sociálních věcí vedené Michaelou Marksovou (ČSSD) trvá na dílčím doplnění přípustnosti dovolání podle § 30 zákona o zvláštních řízeních soudních, pokud jde o rozsudky ve věcech nařízení nebo prodloužení ústavní výchovy dítěte nebo ve věcech určení, že není třeba souhlasu rodiče k osvojení.
Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) pak požaduje rozšíření přípustnosti dovolání ve věcech nařízení nebo prodloužení ústavní výchovy dítěte a vypuštění části návrhu, která má vyloučit osvobození od soudního poplatku u dovolání v případech věcného osvobození od soudního poplatku podle § 11 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
Navrhované změny v oblasti věcné příslušnosti krajských soudů pak podle Legislativní rady vlády vzbuzují některé otázky, na které navrhovaná právní úprava nedává přesvědčivé odpovědi. „Ustanovení čl. I bodu 2 v § 9 odst. 2 písm. r) se jeví jako částečně rozporné s čl. I bodem 1 v § 9 odst. 2 písm. m), a proto není jasné, podle kterého z těchto ustanovení je založena věcná příslušnost krajského soudu při přeměně obchodních společností a družstev. Celkově nejasný je také vztah navrženého čl. I bodu 2 a čl. III bodů 3 a 9, resp. zákonných ustanovení jimi novelizovaných. Obecně totiž platí, že zákon o zvláštních řízeních soudních (dále jen „ZŘS“) je lex specialis k občanskému soudnímu řádu (dále jen „OSŘ“), jenž se použije subsidiárně,“ uvádí LRV v předběžném stanovisku, které má Česká justice k dispozici. Není to jediná nejasnost, která v tomto případě LRV vadí a proto tuto úpravu nedoporučuje vládě přijímat anebo vrátit ministerstvu spravedlnosti a zapracovat změny navržené LRV.
Obdobně jako u varianty centralizovaného generátoru pro přidělování věcí pak LRV navrhuje uvést alespoň hrubé ekonomické odhady, jaké rozpočtové dopady budou mít jednotlivá navržená opatření na financování soudní soustavy, resp. výdajovou stránku soudů, zejména v případech, kde je navržen posun soudní příslušnosti mezi jednotlivými úrovněmi soudní soustavy.“ V těchto případech nelze akceptovat obecný argument předkladatele, že změny budou rozpočtově neutrální nebo argumentaci v rovině, že části soudů se náklady sníží a části naopak zvýší,“ uvádí LRV.
Eva Paseková
