Námitky podjatosti v případě ustanovení insolvenčních správců, zpochybňování koncernových pohledávek, neobvykle rychle schválený reorganizační plán. To jsou hlavní námitky, které provázejí insolvenční řízení firem ze skupiny Vítkovice Holding.
Vítkovice Pover Engineering (VPE) spadly do insolvence na konci dubna letošního roku. Na 19. srpna (tedy po téměř čtyřech měsících) bylo nařízeno jednání, kde se mělo rozhodnout o dalším postupu v rámci insolvenčního řízení.
Jako pravděpodobné se jevilo prohlášení konkurzu a určení insolvenčního správce. Nicméně o den dříve dostal soud návrh reorganizace ze strany Vítkovice Power Engineering s tím, že žádá mimo jiné o odložení jednání naplánovaného na následující den a a prodloužení lhůty k dodání reorganizačního plánu.
Jednání tedy bylo odročeno, ačkoliv k tomuto postupu vznesla řada věřitelů zásadní výhrady – např. Komerční banka a Wetag Invest. Bylo poukázáno na zřejmé procesní pochybení soudu kvůli tomu, že soud na základě žádosti dlužníka tuto lhůtu prodloužit neměl, neboť dlužníkova argumentace, na základě které byla lhůta prodloužena, na tento případ nedopadá,jelikož lhůtu lze prodloužit jen v případě dlužníka, který nesplňuje kvantitativní test (min. 50 zaměstnanců, nebo obrat min 50 mil). To se však VPE netýká, limit testu překračují několikanásobně (cca 1100 zaměstnanců a několikaset milionový obrat).
Právníci věřitelů (především Komerční banky a Wetag Investu) se domnívají, že soud měl rozhodnout o úpadku a jmenovat insolvenčního správce podle pořadí v seznamu, to se však nestalo. Ani námitky, že jednou z hlavních zásad insolvenčního řízení je rychlost rozhodování, aby mohl být zajištěn majetek a uspokojeni věřitelé, na soudce nezabral. „Několik měsíců šéf Vítkovic Jan Světlík prohlašoval, že se společnost Vítkovice Power Engineering v úpadku nenachází a označoval insolvenční návrhy za neoprávněné a šikanózní. Najednou – jediný den před jednáním soudu pan Světlík prozřel a vedení firmy se připojilo k insolvenčnímu návrhu. Nabízí se otázka, do jaké míry je například toto promyšlené, protiprávní jednání. Poslední kroky vedení Vítkovic totiž naznačují, že jsou účelově poskytovány nepravdivé informace akcionářům, bankám, obchodním partnerům i zaměstnancům,“ uvedla Dana Dvořáková z KKCG Industry, jenž je největším minoritním akcionářem a vede se Světlíkem dlouhodobě spory o stavu Vítkovic jako celku i jejich jednotlivých firem.
Reorganizační plán
Zcela nečekaně ale o několik dní později (23. 8. 2016) bylo zahájeno insolvenční řízení další firmou holdingu, tentokrát VÍTKOVICE ENVI a.s.. Týž den dostal soud i i reorganizační plán dlužníka. Detailní plán má 92 stran. Již následující den – tedy 24. srpna, soudce David Stošek vydává výzvu k doplnění reorganizačního plánu a to v rekordně krátkém čase 72 minut, což je obdivuhodně rychlá práce soudu, kdy se za hodinu a čtvrt seznámil s plánem a stihl již vyhotovit výzvu k doplnění.
Reorganizační plán patří dle odborníků k jednomu z nejsložitějších právních textů a není výjimkou, že jeho příprava zabere klidně i několik měsíců. Pochybnosti může budit to, že soudce David Stošek nebyl tak pilný a rychlý v předchozím případu, když základními zásadami v insolvenčním řízení je rychlost a efektivnost, ve spojení se základní zásadou, aby ve stejných případech bylo rozhodováno stejně. I kdyby dostal soudce na stůl plán hned poté, co došle do podatelny, měl by na jeho prostudování jeden den. To pochopitelně vzbuzuje nedůvěru s ohledem na to, zda nebyl soud už dopředu s reorganizačním plánem seznámen, či zda nerozhodoval pouze formálně.
U reorganizačního plánu by měla existovat navíc shoda jak mezi dlužníkem, tak hlavními věřiteli. Jenže jak pro firmu WETAG INVEST, která podala původní insolvenční návrh, tak s Komerční bankou, která s Vítkovicemi mezi oběma insolvenčními řízení jednala, byl reorganizační návrh na VÍTKOVICE ENVI překvapením. Reorganizační plán VÍTKOVICE ENVI byl odsouhlasen pouze věřiteli z koncernu Vítkovice. Věřitelé kromě nepoctivého záměru upozorňují na možnou účelovost zřízení zajištění pro věřitelskou společnost holdingu, která mohla vést ke splnění jedné ze základních podmínek povolení reorganizace, kterou je souhlas zajištěného věřitele.
Pro firmy, které mají ve Vítkovicích své peníze, tedy především těch, které jsou mimo samotný Vítkovický holding, to byl velký šok, což je zřejmé z jejich velmi tvrdých vyjádření, kde jedno dokonce obsahuje několikastránkový výčet trestných činů, které by mohly být tímto jednáním spáchány. Podjatost?
Další otázkou, která budí pochybnosti o férovosti celého řízení, je osoba insolvenčního správce, který byl v případě ENVI ustanoven. Při posuzování obou návrhů (ENVI A POWER ENGINEERING) zaujme skutečnost, že u původního návrhu (na VPE ) není požadavek na jmenování zvláštního insolvenčního správce.
Byl by totiž vybírán podle rotačního kolečka. Jenže v případě takzvané „předbalené reorganizace“ je ustanoven insolvenční správce navržený osobou, která podává insolvenční návrh, tedy podle paragrafu 25 odst. 1 insolvenčního zákona. Podle tohoto ustanovení „je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení reorganizace podle § 148 odst. 2 a je-li v předloženém reorganizačním plánu určena osoba insolvenčního správce, ustanoví insolvenční soud insolvenčním správcem tuto osobu.“ (Reorganizace je dále určena pro ostatní dlužníky-podnikatele, kteří se na reorganizaci dohodnou se svými věřiteli = tzv. předbalená reorganizace, u které nezáleží na ročním obratu nebo počtu zaměstnanců, ale na tom, zda je skutečně co reorganizovat. Dlužníci v procesu reorganizace musí být schopni za určitých podmínek dále pokračovat v podnikání. Základním principem reorganizace je dosažení vyššího uspokojení oproti konkursu za současného zachování podniku dlužníka.)
„Z otevřených zdrojů lze např. zjistit, že není výjimkou, že se soudci a funkcionáři některých regionálních soudů (jakožto placení „lektoři“) scházejí na celovíkendových „vzdělávacích“ akcích s místními insolvenčními správci (jakožto platícími „posluchači“ dychtícími po vědění).“ – Poslankyně Helena Válková (ANO)
V reorganizačním plánu navrhl dlužník opavskou insolvenční správkyni Evu Hepperovou. Na základě námitky Komerční banky, že by mohlo dojít k její podjatosti, soud ustanovil odděleného insolvenčního správce na vypořádání pohledávek.
Podle rotačního kolečka měla být oddělenou správkyní jmenována Lenka Vidovičová. Jenže v jejím případě shledal soud rovněž podjatost. Ta měla spočívat v tom, že Vidovičová má provozovnu insolvenčního správce na stejné adrese, jako jí má Kateřina Martínková, která zastupuje jakožto právní zástupce Vítkovice. V jejím případě jde o další pikantnost celého konkursu, protože zastupuje jak dlužníka, tak věřitele. Je přitom zvláštní, že stejný problém, pro který nebyla ustanovena Vidovičová jako oddělený správce z důvodu podjatosti, má i Hepperová.
V zápisech někdy chybí číslo popisné, a někdy je zaměněno s číslem evidenčním, ale v Google Mapách je vždy celá adresa a je shodná.
Eva Hepperová:
Sídlo: Rybářská 1665/2, Opava – Předměstí.
Provozovna 1: Sokolská tř., 966, Ostrava, 702 00 – shodné se sídlem Martínkové (Celá adresa je Sokolská třída 966/22)
Provozovna 2: Zámečnická, 497, Olomouc, 779 00 – shodné se sídlem Vidovičové
Kateřina Martínková:
Sídlo: Sokolská tř., 22, Ostrava, 702 00 – shodné s provozovnou Hepperové a Vidovičové
Provozovna 1: Rybářská, 1665, Opava, 746 01 – shodné se sídlem Hepperové
Provozovna 2: Zámečnická, 3a, Olomouc, 772 00 – shodné se sídlem Vidovičové
Lenka Vidovičová
Sídlo: Zámečnická, 497/3a, Olomouc, 772 00 – provozovna Hepperové a Martínkové
Provozovna 1: Sokolská třída, 22, Ostrava, 702 00 – sídlo Martínkové.
Je tedy otázkou, proč soudce vyhověl pouze částečně námitce možné podjatosti v případě Hepperové, když z logiky rozhodnutí o ustanovení odděleného insolvenčního správce vyplývá, že důvody pro úplné vyloučení by byly shodné.
Kdo nakonec bude dělat insolvenční řízení na VPE, není zatím jasné. Dlužník požádal o prodloužení lhůty k předložení předpřipraveného reorganizačního plánu, soudce rozhodl o úpadku, ale návrh na prodloužení lhůty k předložení předpřipraveného reorganizačního plánu shledal bezpředmětným, což znamená, že vyloučil možnost takový plán předložit, a v něm si určit osobu insolvenčního správce. Nakonec jmenoval insolvenčním správcem Davida Vandrovce.
Pokud dlužník v dalším průběhu předloží reorganizační plán, pak už v něm nemůže určit osobu správce. Nelze ale vyloučit, že věřitelé dlužníka (hlavně koncernové společnosti) mají takovou většinu, že si svého správce prosadí hlasováním podle § 29 IZ. Pak jim postup soudce vůbec nevadí, jen se ustanovení „jejich“ správce o trochu odloží, a Hepperová by se tak mohla stát insolvenční správkyní i ve VPE.
Sama Hepperová námitku podjatosti na schůzi věřitelů popřela. Nicméně si musela být vědoma, že soud neustanovil insolvenční správkyní Vidovičovou ze stejného důvodu, jaký existuje i v jejím případě – tedy shodné sídlo provozovny. Navíc, jak vyplývá z odvolání společnosti Wetag Invest vůči usnesení KS Ostrava o insolvenci Vítkovice ENVI, právní zástupkyně Vítkovic Martínková Hepperovou zastupuje v insolvenčních řízeních. Tedy mimo sdílení provozoven jsou i ve vztahu advokát – klient.
Nevhodné vztahy
Jak podle společnosti Wetag, tak podle Komerční banky je celé insolvenční řízení okolo Vítkovic předem připravená akce, zahájená za účelem dostat úpadky členů koncernu pod kontrolu. Podrobně jsme o tématu psali v textu Řídí Světlík a jeho lidé insolvenci vlastních firem?
Spojovacím článkem různých pochybností o férovosti insolvenčního řízení v rámci Světlíkových firem je možné propojení některých soudců a insolvenčních správců ve prospěch konkrétního podnikatelského subjektu. Situace v insolvenčním prostředí si všímají již i někteří poslanci. „Nepostižitelnost možné libovůle předsedy soudu snižuje důvěru účastníků v insolvenční řízení a narušuje důvěru v justici. To platí bez ohledu na to, zda jsou pochybnosti o praxi panující u Krajského soudu v Ostravě důvodné, nebo nikoli, neboť tyto pochybnosti mohou být v konkrétním případě vyvráceny jedině využitím adekvátních procesních prostředků obrany,“ konstatuje kupříkladu zpravodaj k novele insolvenčního zákona Jan Chvojka (ČSSD).
Obdobně argumentuje i jeho kolegyně, bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). „Z otevřených zdrojů lze např. zjistit, že není výjimkou, že se soudci a funkcionáři některých regionálních soudů (jakožto placení „lektoři“) scházejí na celovíkendových „vzdělávacích“ akcích s místními insolvenčními správci (jakožto platícími „posluchači“ dychtícími po vědění).“ Právě severomoravský soudní kraj je konáním podobných akcí proslulý.
Dušan Šrámek
