Jakékoli argumenty zpochybňující záměr ministra spravedlnosti Roberte Pelikána snížit exekutorský tarif, jsou jako házení hrachu na zeď. V rámci vypořádání připomínek sice ministerstvo uvedlo, že přehodnotilo stav zaměstnanců na jeden úřad, od záměru přesto nechce ustoupit. „Zatím jsme neobdrželi opravenou a doplněnou zprávu o hodnocení RIA ze strany ministerstva, takže se nemůžeme vyjádřit, zda a jak se s našimi námitkami vyrovnalo,“ komentuje vypořádání připomínek prezidentka Exekutorské komory ČR Pavla Fučíková.
„Nejen Komora zpochybňuje zvolené metody podkladové „Analýzy“. Jako nejkontroverznější se jeví použití metody „modelového úřadu“, která vykazuje velké množství věcných chyb zejména ve srovnání s realitou. Jako nejproblematičtější se jeví určení počtu zaměstnanců modelového úřadu, kteří jsou schopni „zvládnout“ agendu. Z toho důvodu Komora provedla konfrontaci modelového úřadu s reálnými daty o zaměstnanosti,“ konstatují exekutoři ve svých připomínkách.
Již na počátku je podle Exekutorské komory ČR nutné zdůraznit, že kritéria modelového úřadu naplňují pouze čtyři soudní exekutoři ze 159, což jasně vypovídá o (ne)relevanci zvoleného modelu. „Ubíráme-li jednotlivá kritéria, dostaneme se až na počet osmnáct soudních exekutorů, z nichž nicméně jenom polovina skutečně funguje od roku 2009. Dva soudní exekutory je nutné navíc z dílčího srovnání vyloučit, neboť jejich nápad vykazuje značnou nerovnost v čase, což by mohlo zkreslit statistiku zaměstnanosti. Podle ministerstva byla závěrečná zpráva částečně přepracována a v modelovém úřadě byl zvýšen počet zaměstnanců. Jak konkrétně, to vypořádání neuvádí.
Nicméně z neoficiálních informací údajně vyplývá, že podle nového přepočtu příjmů, výdajů, minima zaměstnanců a podobně, vyšlo cca 144 tisíc před úpravou tarifu, cca 95 tisíc po úpravě tarifu, to vše před zdaněním. Přesto ministerstvo spravedlnosti trvá na původním návrhu snížení tarifu.
Vše jsme vyřešili, tvrdí spravedlnost
Jak dále vyplývá ze zásadních připomínek Exekutorské komory, v odůvodnění není možné nalézt v celistvé podobě vyjádření ani hlavních principů a cílů navrhované úpravy a jejich odůvodnění, tedy hodnocení legitimity a proporcionality zvolené regulace ve vztahu k cíli záměru. Absentuje rovněž podrobná analýza právního a skutkového stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny. Odůvodnění toliko odkazuje k platnému právnímu stavu na závěrečnou zprávu RIA. „Pomíjíme, že takový postup neodpovídá příslušným ustanovením legislativních pravidel vlády, neboť v odůvodnění by mělo být uvedeno alespoň stručné shrnutí ze zprávy RIA a odkaz na ní je možný je v podrobnostech, nikoliv jako celek, jak to činí překladatel. Zcela tak chybí analýza skutkového stavu a zejména chybí odůvodnění nezbytnosti jeho změny.“
Regulace má pro exekutory rdousící efekt
Komoře rovněž vadí, že odůvodnění ani RIA se nezabývá při hodnocení platného právního stavu například doporučeními CEPEJ v rámci Rady Evropy ve vztahu k výkonu soudních či správních rozhodnutí či doporučeními shrnutými UIHJ v Code mondial de L´exécution. Podle vypořádání ale o tato hodnocení ministerstvo do zprávy RIA doplnilo.
Některé argumenty vycházejí údajně z dat poskytnutých Exekutorskou komoru, tvrdí Ministerstvo. Platí to například o připomínce, že odůvodnění se řádně nevypořádává s hodnocením ve vztahu k zákazu diskriminace, zejména v oblasti přístupu k podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. „Zvolený způsob regulace tarifu zcela evidentně postihne některé exekutory více (může mít až tzv. rdousící efekt) některé méně a navíc vytváří faktickou bariéru vstupu do odvětví, která se nejeví jako legitimní, nadto by takové omezení výkonu hospodářské činnosti mělo být stanoveno zákonem. „Zvolený způsob regulace je způsobilý diskriminovat „nápadem malé“ exekutory oproti „velkým“, „služebně nové“ (či „budoucí“) oproti „služebně starým“ exekutorům, stejně tak regulace přistupuje odlišně k soudním exekutorům jako celku v kontrastu s ostatními právnickými povoláními (k tomu viz např. srovnání odměn insolvenčních správců a soudních exekutorů), kterým výpadky příjmu refunduje ve stanovených případech stát z veřejných prostředků.“ „V návaznosti na výše zmíněná data je hodnocení zákazu diskriminace obsažené v odůvodnění, dle našeho názoru, dostačující,“ uvádí ministerstvo spravedlnosti.
Ministerstvo chce dlužníky změnit na daňové poplatníky
Ministerští úředníci ve vypořádání rovněž připustili, že si některé údajné pozitivní údaje ze snížení tarifu v podstatě vycucali z prstu. V hodnocení RIA se hovoří o tom, že lze předpokládat, že důsledku snížení odměny exekutora by mohlo dojít k přesunu nezaměstnaných z šedé ekonomiky do sféry ekonomiky legální. „Pro takové tvrzení chybí v RIA jakékoliv seriózní podklady (data). Nadto se domníváme, že výše odměny soudního exekutora je faktorem zcela zanedbatelným při rozhodování o tom, zda se určitá osoba dobrovolně přesune z „šedé ekonomiky“ či nikoliv. Problematika šedé ekonomiky (příčiny, důsledky) je natolik komplexní, že hodnocení uváděná v RIA v této části jsou zcela mimo ekonomickou realitu,“ namítá EK ČR. „Jedná se pouze o odhad, což je v závěrečné zprávě zřetelně vyjádřeno; z povahy věci také plyne, že může jít pouze o dílčí řešení,“ připouští MS. Obdobně zpochybňují exekutoři i údajné úspory na straně exekuovaných osob.
Přínosy uváděné ministerstvem zpochybnil i v rozhovoru pro Českou justici předseda nejvyššího správního soudu Josef Baxa. „Ministerstvo tvrdí, že vymahatelnost dluhů se zkrátí v podstatě o dny, maximálně o týdny. A že podle modelových případů, které přikládají, to opatření ušetří stokoruny, maximálně tisícikoruny. Ministerstvo to optimisticky uzavírá tak, že dlužníci se dříve dostanou z problémů, zapojí se zpátky do ekonomiky a nastartují své životy. Podle mého názoru je to přání, které je otcem myšlenky, je to velká iluze,“ řekl doslova.
„Zatím jsme neobdrželi opravenou a doplněnou zprávu o hodnocení RIA ze strany ministerstva, takže se zatím nemůžeme vyjádřit, zda a jak se s našimi námitkami vyrovnalo,“ komentuje vypořádání připomínek prezidentka EK ČR Pavla Fučíková.
Dušan Šrámek
