Přestože měl nový insolvenční zákon zabránit rozšířeným podvodům, které umožňovala předchozí právní úprava, změnily se pouze formy kriminálního jednání, které insolvence provázejí. Konstatuje to Zpráva o postupu v oblasti novelizace insolvenčního práva, kterou pro potřeby tripartity vypracovalo Ministerstvo spravedlnosti.
„V rámci insolvenčního řízení je možné pozorovat několik forem problematického jednání, přičemž prakticky vždy dochází k poškozování věřitelů (nebo části z nich) popřípadě k poškozování dlužníka a jeho majetkové podstaty.“
Jak Zpráva dále uvádí, zkoumaný soubor insolvenčních řízení (IŘ) lze rozdělit do několika skupin z hlediska výskytu problematických aspektů, přičemž v některých řízeních dochází i k jejich kombinaci. Problematické aspekty pak pojmenovává ministerstvo spravedlnosti jako snahu dlužníka znemožnit plnění jeho závazků vůči věřiteli; dlužníkem uměle vyvolané průtahy IŘ za účelem zmenšení majetkové podstaty (zcizení majetku; zmenšení majetkové podstaty formou veřejné obchodní soutěže; vyvedení know-how; atp.); snahu věřitele ovládnout IŘ prostřednictvím fiktivních popř. uměle vytvořených pohledávek a předbalené reorganizace.
Dlužníci se snaží znemožnit plnění závazků
Pokud se týká snah dlužníka znemožnit plnění závazků vůči věřiteli, na základě provedeného zkoumání do této kategorie spadá velká část insolvenčních řízení. Prapůvodní příčinnou těchto insolvenčních řízení je obvykle neuvážené jednání dlužníka při podpisu obchodních a úvěrových smluv. Tyto smlouvy obvykle spočívají v poskytnutí plnění za účelem realizace podnikatelského záměru dlužníka, přičemž při sjednání kontraktu jsou oběma smluvním stranám rizika předem známa a lze předpokládat, že k jejich podpisu dochází, zejména ze strany dlužníka, po jejich důkladném zvážení. „Ve zkoumaném souboru IŘ se objevila řada případů (dalo by se říci většina), kdy dlužník nebyl schopen řádně a včas plnit své závazky vůči věřitelům, ostatně tento důvod je původní příčinou většiny insolvenčních řízení. Velmi často byl tento stav zpočátku řešen přímo s věřiteli dodatky upravující původní smluvní vztahy,“ konstatuje Zpráva.
I přes řadu korekcí, spočívající zejména ve změně struktury a četnosti úhrad ze strany dlužníka, dlužník obvykle přestává plnit své závazky zcela. Na tuto situaci věřitelé reagují v souladu s uzavřenými smlouvami a obvykle uplatňují své zajištění, přičemž toto zajištění je dlužníky rozporováno jako neoprávněné. „V takovýchto případech je tedy třeba zaměřit pozornost na vlastní podstatu původního smluvního vztahu, neboť v případech, kdy je zřejmé, že dlužník v průběhu smluvního vztahu opakovaně porušoval podmínky smluv uzavřených v obchodním vztahu s věřiteli, není možné napadat jednání věřitelů jako bezdůvodné obohacování na úkor dlužníka.“
Dlužníkem uměle vyvolané průtahy
Zatímco první kategorie problematických aspektů IŘ z pohledu jednání dlužníka spadá do kategorie, kdy dlužníci popírají své závazky, u insolvenčních řízení, kde dochází k protahům, však dlužníci obvykle své závazky uznávají (postupem času). Jedním z nejčastěji používaných nástrojů, který uměle prodlužuje průběh IŘ jsou tzv. dlužnické návrhy na reorganizace. „Tyto velice často přichází jako reakce na věřitelské insolvenční návrhy. Stávající praxe nasvědčuje skutečnosti, že institut reorganizace je velmi často zneužívaným nástrojem IŘ, a proto by měl být kladen zejména důraz na přezkoumání „poctivého záměru“ (§ 326 písm. a) IZ) a jeho sledování v celém průběhu IŘ. S ohledem na dosavadní zkoumání bylo zjištěno, že dlužníci, podávající návrhy na reorganizaci v reakci na věřitelský insolvenční návrh, v těchto případech sledují své zájmy spočívající ve změnách majetkové podstaty společnosti, což jim institut reorganizace do jisté míry umožňuje,“ uvádí dále Zpráva.
Změny majetkové podstaty nespočívají pouze v přesunech hmotných aktiv, značné dopady mají i přesuny aktiv nehmotných, zejména know-how, což je velmi často jedna z posledních hodnotných položek, která v podniku zbývá. Obdobně, jako v prvním případě (dlužník se snaží znemožnit plnění věřiteli), se i v případě vyvolávání průtahů řízení lze odkazovat na doporučení, že by insolvenční soud měl objektivně zkoumat okolnosti, kdy ve skutečnosti nastal úpadek dlužníka dle § 3 IZ. V případech, kdy z dlužnického návrhu na reorganizaci jednoznačně vyplývá, že okolnosti reálně osvědčující úpadek nastaly dlouho před samotným návrhem dlužníka na reorganizaci, vyvolávají značné pochybnosti nad „poctivým záměrem“ jednání dlužníka, vysvětluje Zpráva.
Dalším aspektem jsou odvolání dlužníka proti rozhodnutí insolvenčního správce. V tomto směru ale nelze jednoznačně popsat praktiky dlužníků, způsobující průtahy v IŘ, neboť se překrývají s případy, kdy jsou námitky dlužníků podané po právu. „V několika řízeních jsme se však setkali s okolnostmi, které nasvědčují špatné organizaci práce a nevhodné rozdělování případů v rámci soudu. S ohledem na skutečnost, že některá rozhodnutí jsou zásadní pro průběh insolvenčního řízení a jeho výsledek (objem výtěžku), otvírá se prostor pro přijetí příslušných opatření v této oblasti.“
Snaha věřitelů ovládnout insolvenční řízení
Snaha věřitelů o ovládnutí IŘ pomocí notoricky známých „fiktivních pohledávek“, které jsou přihlašovány velice často z tzv. off-shore destinací, jsou jedním z často se vyskytujících jevů stávající insolvenční praxe, pokračuje materiál MS. „V této oblasti je kladen důraz zejména na insolvenčního správce, aby v tomto ohledu přijal potřebná opatření. Cílem fiktivních pohledávek je velice často snaha obohatit se na úkor ostatních věřitelů, setkali jsme se ale i s případy, kdy tomuto předcházela snaha poškodit dlužníka.“
Jako vhodný nástroj na eliminaci tohoto aspektu se nabízí povinnost dlužníka prokazatelně doložit původ pohledávky, v opačném případě omezit hlasovací práva věřitele spojeného s touto pohledávkou. Tento jednoduchý mechanismus by měl vést k omezenému výskytu „fiktivních pohledávek“. Náprava je obsažena v připravovaném znění novely, kterou právě projednává Poslanecká sněmovna.
Předbalené reorganizace
„S ohledem na aktuální vývoj insolvenční praxe tuto problematiku považujeme za zásadní. Ačkoliv je nesporné, že předbalené reorganizace mají ve svém průběhu největší šanci na zdárné ukončení, otvírá tento institut značný prostor pro ovlivňování velikosti a struktury majetkové podstaty. Ostatně jako v předchozích případech je třeba klást důraz na sledování „poctivého záměru“ dlužníka s cílem maximalizace prospěchu pro věřitele dlužníka,“ varuje MS.
V tomto ohledu je vhodné zdůraznit, pokračuje dokument, že stávající právní úprava neumožňuje přeměnu reorganizace v konkurz pro nepoctivý záměr. I v tomto případě by náprava měla být zjednána novelou IZ. „S ohledem na stávající praxi je vhodné zvážit možnost zavedení sledování osobních vazeb v rámci IŘ, přičemž situaci by prospěl vhodný analytický nástroj, který by toto pomáhal sledovat. Stávající forma se jeví jako nepostačující,“ vypočítá Zpráva další riziko.
Ministerstvo analyzuje 50 podezřelých řízení
Insolvenční odbor ministerstva spravedlnosti, který má detekovat ve spolupráci a analytickým útvarem Vysoké školy ekonomické podezřelá insolvenční řízení v současné době provádí rozsáhlou analýzu více než padesáti podezřelých insolvenčních řízení. Hlavním výstupem této analytické činnosti bude schéma událostí – nastavení algoritmů, které nejčastěji nastávají v průběhu podezřelého konkurzu, resp. insolvenčního řízení – tyto události budou pak insolvenčním soudem v reálném čase zaznamenávány do insolvenčního rejstříku a automaticky budou předány insolvenčnímu odboru, který tyto události vyhodnotí a případně předá oddělení bezpečnostně právnímu Ministerstva vnitra.
Toto oddělení by pak zajistilo předání relevantních skutečností příslušným orgánům činným v trestním řízení za účelem prověření podezřelých insolvenčních řízení, nebo orgánům činným v trestním řízení přímo – tím dojde k tomu, že orgány činné v trestním řízení budou mít informace, a to vysoce kvalifikované přímo od Ministerstva spravedlnosti, o podezřelých insolvenčních řízeních v reálném čase, nikoliv s odstupem několika let jako tomu je nyní. „Budou moci tak přijmout příslušná opatření v podstatě ihned – např. nasazení operativně pátracích prostředků nebo sledování insolvenčního řízení,“ uzavírá Zpráva.
Dušan Šrámek
