Za migrační krizi může Řecko, které ignorovalo Dublinský systém a pustilo masové vlny migrantů na balkánskou stezku. Německo je nyní chce odsouvat také zpátky do Řecka. Následné otevření hranic Německa a Rakouska způsobilo sací efekt. Takto situaci po roce vyhodnotil německý ministr vnitra Thomas de Maizière, který se zastal Maďarska. Česká justice přináší to nejdůležitější z uvedeného rozhovoru.
Rozhovor poskytl německý ministr vnitra Thomas de Maizière rok poté, co se německá kancléřka Angela Merkelová 5. září 2015 telefonicky dohodla s rakouským spolkovým kancléřem Wernerem Faymannem zcela otevřít hranice obou zemí a nechat nekontrolovaný příliv mas přistěhovalců z Asie a Afriky projít z Maďarska přes Rakousko do Německa.
Rozhovor je veden v překvapivě konfrontačním tónu jakoby němečtí občané, novináři a korporace právě před rokem touto dobou nikdy nevítali skutečnou rozmanitost a nově příchozí posily pracovního trhu i důchodového systému z Blízkého východu, Balkánu, Afriky a Asie.
Noční rozhodnutí nemělo být precedens
De Maizière ten den nebyl v úřadě, protože ležel nemocný v posteli se horečkou čtyřicítkou, když mu Merkelová 4. září 2015 pozdě v noci zatelefonovala rozhodnutí přivést přistěhovalce z Maďarska do Německa. Toto rozhodnutí bylo podle ministra správné. „Nechtěli jsme vytvořit precedent,“ řekl ministr vůbec poprvé k této politice.
„Nepopírám, že rozhodnutí vedlo k sacímu efektu,“ řekl ministr novináři z Welt am Sonntag, který proti ministrovi argumentuje, že od té doby každý následující víkend přišlo do Německa dvacet tisíc dalších lidí. „V září přišlo do Německa 164 000 migrantů, v říjnu 181 000 a v listopadu 206 000 žadatelů o azyl. Tato čísla říkají, že sací efekt byl posílen. Jestliže rozhodnutí kancléřky mělo být výjimka, proč tedy nedrží slovo?“ vmetl redaktor německému ministrovi vnitra.
Hranice jsou a budou otevřené
Ministr se v rozhovoru brání, že 13. září loňského roku rozhodlo Německo obnovit hraniční kontroly a hranice tedy nejsou bez ochrany, avšak jsou otevřené tak, jak říká smlouva. „Hranice jsou a zůstanou otevřené,“ uvedl De Maizière.
Ministr nyní, rok poté, však vyslovuje podle německého tisku vážná obvinění o vině za celou situaci. Za vznik přílivu mas statisíců přistěhovalců z Asi a z Afriky nese podle něho vinu Řecko. Pokud by Řecko postupovalo podle Dublinské dohody a řádně registrovalo žadatele o azyl na svých hranicích, musely by vlny skončit. „Potom by Maďarsko také nemuselo stavět plot,“ vysvětlil německý ministr vnitra.
„Ve skutečnosti chci být v kritice Maďarska velmi zdrženlivý. Nezapomenu, jak se Maďarsko v roce 1989 postavilo na naši stranu. To ovlivňuje moje jednání dnes,“ uštědřil německý ministr vnitra novináři lekci diplomacie.
Rok 2015 se nesmí opakovat
Rozhodnutí otevřít hranice nekontrolovaným masám přistěhovalců ministr obhajuje s tím, že vzhledem k jejich vysokému počtu přistěhovalců na cestě by nutně musely nastat na hranicích situace, které nikdo nechtěl a které by byly pro veřejnost nepřijatelné. „Je čistá iluze, že uzavření hranic by uchránilo zemi nebo světadíl před vysokou migrací,“ uvedl s tím, že je nutno vzít v úvahu ekonomický dopad uzavření hranic a dominový efekt, který by byl způsoben. „Taková situace jako loni na podzim a v zimě se už nesmí opakovat,“ řekl De Maizière.
Na otázku, zda Německo vůbec dokáže efektivně uzavřít hranice, ministr odmítá „z taktických důvodů“ odpovědět. „Hranice s Rakouskem je dlouhá 800 kilometrů a jsou na ní stovky přechodů, říká.
Nastal čas odsouvat migranty do Řecka
Podle slov Thomase de Maizière bylo pro Řecko učiněno hodně a nastal čas vracet migranty zpátky také do Řecka. „Učinili jsme v Evropě pro Řecko hodě. To musí mít důsledky a my nyní musíme být schopni posílat migranty zpátky do Řecka podle Dublinské smlouvy,“ uvedl ministr. Německý deník Die Welt pak učinil závěr, že ministr chce odsouvat uprchlíky také zpátky do Řecka.
Sám Thomas de Maizière však k tomu zdůrazňuje, jaké potíže ze strany německých správních soudů tyto odsuny přistěhovalců provázejí. Právě kvůli rozhodování německých správních soudů volá ministr po celoevropském řešení na úrovni EU, vyplývá z rozhovoru.
Irena Válová
