Dysfunkce výkonu veřejné správy jako důsledek moderního organizovaného zločinu. Silná státní regulace, velký objem peněz a silný soukromý zájem si je vzít jsou zase hlavní důvody lobbyingu. Zaštiťování a maskování se při tom veřejným zájmem je potom jedna z cest, jak vykrádat veřejné rozpočty, kam musí přispívat všichni poplatníci.
Vyplývá to z té pasáže výroční zprávy Bezpečnostní informační služby, která se týká ekonomiky a organizovaného zločinu v České republice v roce 2015.
Podle poslední zprávy se situace ohledně lobbyingu nikterak nemění: „Stejně jako v předchozích letech zaznamenala BIS i v roce 2015 projevy nelegitimního lobbyingu v legislativním procesu i ve výkonu státní správy. Jeho častým cílem byly opět normy a rozhodování týkající se energetiky a zdravotnictví. Pro tato odvětví jsou charakteristické atributy, které vytvářejí podmínky pro lobbying – silná státní regulace, velký objem veřejných financí a silný privátní zájem na jejich využití,“ uvádí zpráva.
Jak vyplývá ze zprávy, lobbyisté se zajímají zejména o energetiku a zdravotnictví: „V oblasti energetiky byla cílem nelegitimních lobbistických zájmů zejména pravidla podpory a kontroly některých zdrojů energie. Ve zdravotnictví šlo zejména o legislativu upravující úhrady za léky a zdravotnické prostředky, ale i o konkrétní rozhodnutí regulatorních orgánů v této oblasti,“ uvádí zpráva.
Korupce, zavazování, zištné zájmy ve státní správě
O jaký konkrétní jev jde a jak se liší nedovolený škodící a nežádoucí lobbying od dovoleného ovlivňování pro Českou justici vysvětlil mluvčí BIS Jan Šubert: „Jde o zakrytý, netransparentní lobbying proti lobbyingu otevřenému, čitelnému. Tedy: Čistý, transparentní lobbying: lobbyista (dejme tomu člen občanského sdružení) se představí, řekne koho reprezentuje a souhlasí s tím, že oslovený může zveřejnit jeho jméno a kontakt. A následně předloží informaci, kterou by oslovený (nebo oslovení) měl (nebo měli) před rozhodnutím znát a vědět. A měl by fungovat ve veřejném zájmu. Zakrytý, netransparentní lobbying: lobbyista se vetře s tím, že by k tomu či onomu chtěl něco říct, že má závažné informace a nepřeje si, aby se o jeho kontaktu veřejně mluvilo. Ovlivnění funguje v zájmu jednotlivce nebo určité skupiny,“ uvedl na žádost o upřesnění pojmu ze zprávy.
Podle pasáže zprávy BIS, která se týká pouze organizovaného zločinu, lobysmus s organizovaným zločinem velmi souvisí a dokonce stojí za nefunkčností veřejné zprávy: „Za dysfunkcí veřejné správy, která vede k poškozování zájmů ČR, případně zájmů EU, nestála jen nedbalost, ale také záměrné konání některých osob působících ve státní správě nebo samosprávách, které bylo motivováno partikulárními zištnými zájmy. Prosazování těchto zájmů provázel nelegitimní lobbing nebo takové motivování představitelů veřejné správy, které hraničilo s korupcí. K zavazování si úředníků byly využívány nejen finanční odměny, ale i jiné způsoby,“ uvádí se ve zprávě.
Falešný veřejný zájem jako legitimace k penězům
Podle zprávy jsou rovněž rozkrádání a rozhazovačnost veřejných rozpočtů v ČR maskovány veřejným zájmem: „Mezi časté projevy dysfunkce veřejného sektoru patřilo i neúčelné vynakládání veřejných prostředků, které bylo navenek legitimizováno jako naplňování veřejného zájmu. V několika případech byl veřejný zájem, ve smyslu obecné společenské prospěšnosti, použit jako záminka k extenzivnímu výkladu, nebo dokonce k rozmělnění pevně nastavených pravidel pro odpovědné nakládání s veřejnými rozpočty,“ popisuje zpráva skandální praxi.
Následkem této praxe bylo vyvádění veřejných peněz do soukromých rukou. Důsledkem nebyly pouze nezanedbatelné ekonomické dopady na veřejné rozpočty, ale rovněž oslabování efektivnosti i důvěryhodnosti výkonu veřejné správy. V případě formálního i obsahového dodržení platných norem by k tomuto jevu vůbec nedošlo, uzavírá kapitolu zpráva.
V této souvislosti nelze nezmínit středeční projev předsedy poslaneckého klubu ANO11 Jaroslava Faltýnka, který v rozpravě o novele zákona o střetu zájmů argumentoval tím, že Karel Schwarzenberg učinil chybu při pobírání dotací na svoji firmu – panství Orlík nad Vltavou s.r.o a když měl peníze vrátit, tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek mu je odpustil. Oproti tomu kvůli dotacím na panství – Čapí hnízdo Andreje Babiše byl současný ministr financí obviňován z nečestného jednání.
Úředníci a funkcionáři nenesou odpovědnost za rozhodnutí
Především je ale podle zprávy dysfunkce výkonu veřejné správy jedním z hlavních důsledků působení moderního organizovaného zločinu jako takového. V roce 2015 BIS zaznamenala případy dysfunkce na centrální i regionální úrovni. „K dysfunkci ve veřejné správě nejčastěji docházelo proto, že státní úředníci a osoby, které zastávají veřejné funkce, neměli dostatečnou odpovědnost za důsledky vlastních rozhodnutí. V některých případech tato odpovědnost zcela chyběla. Často byly uzavírány nevýhodné smlouvy a veřejné zakázky byly svěřovány firmám s nejasnou vlastnickou strukturou nebo byly zadávány bez výběrového řízení. Výsledkem bylo špatné hospodaření se svěřeným majetkem, kdy však nedocházelo k trestným činům a prokazování míry zavinění bylo velmi obtížné. Odpovědnost konkrétních osob se mnohdy vytrácela během schvalovacího procesu, při kterém se přenášela z jedné osoby na druhou, aniž by byly přesně vymezeny podíl a úloha každé ze zúčastněných osob na výsledném rozhodnutí,“ popisuje zpráva BIS neblahý stav státní správy v České republice.
Irena Válová
