Nedostatek oprávnění a nemožnost získat informace od orgánů činných v trestním řízení znamená, že Nejvyšší kontrolní úřad nemůže činit nic ve prospěch státu ve věci ochraňované české nafty zkrachovalou firmou Viktoriagruupe. Přes policejní vyšetřování viník milionových škod způsobených českému státu také stále není označen. BIS má případ Viktoriagruppe za příklad kritického stavu, kdy stát nemůže problém jakkoli vyřešit.
O tom, že prezident NKÚ Miloslav Kala požádal orgány činné v trestním řízení o podklady k případu Viktoriagrupe, informovala Česká justice letos v březnu. Prezident Kala tak učinil poté, co mu ministr financí Andrej Babiš (ANO) napsal, že by bylo vhodné, aby NKÚ zahájil kontrolu dodržování právní předpisů ohledně ochrany české nafty u Viktoriagruppe v Německu.
Případem se kromě toho z podnětu Státní správy hmotných rezerv zabývají německé orgány. Podle sdělení NKÚ nad trestním řízením vykonává dozor Vrchní státní zastupitelství v Praze.
Situace je kritická, řešení nemožné
Smlouvu s firmou Viktoriagruupe zmiňuje rovněž zpráva BIS jako příklad kritického stavu, kdy zástupce státu nemůže věc nijak vyřešit: „V oblasti ochrany významných ekonomických zájmů se stále výrazně projevovaly nepříznivé důsledky chyb, které vznikly v předchozích letech…. Na hloubce problému se v mnoha případech podílel i liknavý přístup odpovědných osob v období po uzavření smlouvy, kdy jednoznačně chyběla vůle tyto obchody kontrolovat, hodnotit a případně revidovat jejich podmínky. Situace proto často dospěla do kritického stavu, kdy pro zástupce státu bylo krajně obtížné, či zcela nemožné, problém jakýmkoliv uspokojivým způsobem vyřešit. Výrazným příkladem takového problému je případ společnosti, které byla svěřena správa a ochraňování části českých nouzových zásob nafty,“ uvádí poslední zpráva BIS.
Státní správa hmotných rezerv letos v červenci uzavřela s insolvenčním správcem zkrachovalé firmy Viktoriagruppe Mirko Möllenem dohodu, podle které může německý insolvenční správce ještě nejméně rok a půl český stát napínat, zda jej uzná vlastníkem ropy ochraňované v německém Kraillingu. V této lhůtě může insolvenční správce firmy Viktoriagruppe stále vyvolat incidenční spor, tedy spor o vyloučení majetkové hodnoty z majetkové podstaty v insolvenčním řízení s Viktoriagruppe.
Podle některých právníků, kteří se zabývají insolvenčním řízením, německý insolvenční správce buď vlastnictví nakonec neuzná, a v případě, že jej uzná, bude chtít od ČR další peníze za ochraňování české nafty podle původní smlouvy. Existuje lepší příklad dysfunkce a rozvalu státu?
Orgány odmítly NKÚ poskytnout informace
Česká justice požádala o odpovědi Nejvyšší kontrolní úřad. Úřad, ač bez kompetencí, poskytl prostřednictvím mluvčí Olgy Málkové vysvětlení, jež dobře vypovídá o nefunkčnosti institucí českého státu a bezmoci NKÚ.
Po prostudování spisu došel NKÚ k nějakému zjištění ohledně tohoto případu?
V současné době probíhá v oblasti dotčených smluvních vztahů šetření orgánů činných v trestním řízení ve spolupráci s příslušnými orgány Spolkové republiky Německo. Nad průběhem trestního řízení vykonává dohled Vrchní státní zastupitelství v Praze. NKÚ konzultoval s orgány činnými v trestním řízení možnost získat informace či spis z vyšetřování dané kauzy, ale tyto materiály vzhledem k výše zmíněnému probíhajícímu šetření nebylo možné NKÚ poskytnout. Nicméně platí, že NKÚ poskytuje ve smyslu zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), orgánům činným v trestní řízení součinnost na základě jejich dožádání. V rámci součinnosti je státní zástupce nebo policejní orgán rovněž oprávněn využít odborné pomoci konzultantů – kontrolujících NKÚ, zúčastněných na kontrolních akcích vykonaných u Správy státních hmotných rezerv.
Vykonal NKÚ v dané věci nějakou kontrolu? Pokud ano, s jakým výsledkem?
NKÚ je oprávněn kontrolovat pouze hospodaření Správy státních hmotných rezerv, nikoli hospodaření soukromých společností. Poslední kontrolu SSHR vykonal v roce 2010, jednalo se o kontrolní akci 10/04 – Majetek státu a prostředky státního rozpočtu určené pro zabezpečení úkolů Správy státních hmotných rezerv vedenou v režimu vyhrazené. Do návrhu plánu kontrolní činnosti na rok 2017, na jehož tvorbě spolupracují členové kolegia NKÚ a který kolegium NKÚ nakonec na svém jednání schvaluje, kontrola SSHR dosud zařazena nebyla.
Podal NKÚ nějaké další trestní oznámení?
Vzhledem k tomu, že od data doručení dopisu pana ministra financí nebyla ukončena žádná kontrola, v níž by SSHR figurovala jakožto kontrolovaná osoba, NKÚ ani nemohl podat trestní oznámení v této věci.
Má NKÚ povědomí o výsledku policejního vyšetřování v dané věci? Pokud ano – jaký je to výsledek?
Orgány činné v trestním řízení nemají povinnost o průběhu vyšetřování NKÚ informovat, a to dokonce ani v případě, že vyšetřování běží na základě trestního oznámení podaného právě Nejvyšším kontrolním úřadem. Proto NKÚ přirozeně nedisponuje informacemi o výsledcích zmíněného vyšetřování.
Pokračuje nějak komunikace s panem Babišem, který dal podnět k NKÚ ve věci Vikktoriagruppe? Eventuálně s jakým výsledkem?
Na dopis, v němž pan ministr financí požádal NKÚ o prošetření dodržování právní předpisů ohledně ochrany české nafty u Viktoriagruppe v Německu, prezident NKÚ Miloslav Kala panu ministrovi bez odkladu odpověděl. Pan ministr financí se od té doby na NKÚ již v této věci neobrátil.
Irena Válová
