Domovní prohlídky u advokátů probíhají podle České advokátní komory (ČAK) stále na základě principu takzvaného pytlování. To znamená, že policie při prohlídce zabaví, co jí přijde pod ruku, a pak teprve zjišťuje, co by se dalo případně použít jako důkaz o trestné činnosti. A to i přesto, že Nejvyšší soud již tuto praxi zakázal jako nezákonnou.
„Jde o úmyslné zneužití práva v neprospěch advokáta, pokud při domovní prohlídce či prohlídce jiných prostor a pozemků dochází k hromadnému odnímání věcí, když orgány činné v trestním řízení nemají v době provádění prohlídky povědomí o důkazní hodnotě odnímaných věcí,“ konstatuje advokát Petr Toman v úvodu stanoviska výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů ČAK ze dne 29. 4. 2016, které zveřejnil Bulletin advokacie.
V lednu letošního roku rozhodl Okresní soud v Pardubicích v trestní věci vedené Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality ve věci podezřelých, mezi něž byl zahrnut i advokát Jan Pacovský, o návrhu státního zástupce tak, že podle § 83 odst. 1 Trestního řádu (dále jen „tr. řád“), nařídil domovní prohlídku. Konkrétně šlo o domovní prohlídku prostorů užívaných advokátem na adrese Praha 2, která souvisela se zásahem protikorupční policie v ústecké Spolchemii nebo na českobudějovickém krajském soudu.
Na základě výše specifikovaného příkazu byla dne 15. 1. 2016 provedena domovní prohlídka advokátových prostor. V protokolu o provedení domovní prohlídky ze dne 16. 1. 2016, je uvedeno, že předchozího dne bylo vstoupeno do advokátní kanceláře, a advokátovi bylo předáno usnesení o zahájení trestního stíhání. Následně byl Pacovský zadržen jako obviněný. Dále mu byl předán příkaz k domovní prohlídce, načež byl vymezen prostor, který užívá, tento byl uzamčen a klíče byly předány zvolenému obhájci. K domovní prohlídce samé bylo přistoupeno dne 16. 1. 2016. V souladu s § 85 odst. 1 tr. řádu byl obviněný advokát poučen, načež byl vyzván k vydání věcí důležitých pro trestní řízení v souladu s výše uvedeným příkazem k domovní prohlídce.
I přes odpor zástupce ČAK
Od počátku prohlídky byl přítomen také zástupce ČAK, který sdělil, že na materiály, které orgány činné v trestním řízení (dále „OČTŘ“) požadují, se vztahuje mlčenlivost advokáta, a z tohoto důvodu odmítá, aby se OČTŘ s obsahem listin seznámily. Obhájce obviněného advokáta podal již v průběhu domovní prohlídky stížnost proti příkazu k domovní prohlídce, neboť se nejednalo o prohlídku domovní, nýbrž o prohlídku jiných prostor, a dále z důvodu, že příkaz k domovní prohlídce je nekonkrétní a neuvádí, jakou konkrétní věc či věci potřebuje policejní orgán, žádáno je pouze o vydání informací.
Obviněný advokát odmítl vydat dokumenty týkající se klientských záležitostí, avšak sdělil, že je připraven vydat dokumenty týkající se jeho obvinění. Vedle výše uvedených dobrovolně vydaných listin mu byly dále odňaty v protokolu o provedení domovní prohlídky blíže nespecifikované listiny, flashdisk, iPhone, iPad a notebook. Zástupce ČAK sdělil, že na zajištěné listiny se vztahuje povinnost advokátní mlčenlivosti a z tohoto důvodu neudělil souhlas policejnímu orgánu s tím, aby se s obsahem listin seznámil. Dále uvedl, že advokát nebyl zproštěn povinnosti mlčenlivosti svými klienty, a mohla by tak být porušena či ohrožena práva klientů či třetích osob, sám obviněný advokát namítl, že též uvedený počítač, tablet a telefon užívá k výkonu advokacie. „V případu J. P. lze konstatovat závěr o pochybení orgánů činných v trestním řízení, spočívající v hromadném odnímání věcí advokáta. V současné době se setkáváme s rozmáhajícím se trendem, kdy při rozsáhlých prohlídkách domovních a prohlídkách jiných prostor a pozemků jsou advokátům hromadně odnímány věci, jež mají být dle OČTŘ důležité pro trestní řízení,“ vysvětluje Toman stanovisko výboru.
„Opakovaně však dochází k situacím, kdy OČTŘ odnímají advokátům i věci, jejichž důkazní hodnota jim v době odnětí není známa. V případě takovéhoto odnímání věcí potenciálně důležitých pro trestní řízení musí být nutně řádně specifikovány, což potvrdil i Nejvyšší soud České republiky ve stanovisku trestního kolegia ze dne 25. 6. 2015, kde určil základní pravidla specifikace požadovaných listin.“
Věci požadované soudem v příkazu k domovní prohlídce v inkriminovaném případě nebyly řádně označeny a specifikovány. Soud v příkazu vyžadoval vydání zejména písemností či jiných nosičů informací, které obsahují informace o insolvenčních řízeních a konkrétních fyzických a právnických osobách, avšak zcela zde absentovalo uvedení, jaké konkrétní okolnosti mají být ze zajištěných listin zjištěny a co mají ve vztahu k trestné činnosti prokázat. „Přitom k problematice příliš širokého a obecného vymezení věcí, jejichž vydání je požadováno v příkazu k domovní prohlídce (a prohlídce jiných prostorů a pozemků) se vyjádřil také Evropský soud pro lidská práva, a to v tom směru, že je v rozporu s EÚLP, když je příkaz k prohlídce koncipován ve velmi širokých pojmech, neboť nelze nařizovat prohlídku a zabavení „dokumentů“, a to bez jakéhokoli omezení,“ uvádí Toman dále.
Místo obydlí kancelář
Jak vyplývá ze zmíněného stanoviska, specifikum domovní prohlídky a jiných prostor a pozemků užívaných advokátem spočívá ve skutečnosti, že se na těchto místech zpravidla nachází řada dokumentů, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta dle § 21 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Je zapotřebí zdůraznit, že mlčenlivost není výsadou advokáta, která by měla založit vynětí z obecně platného a závazného právního řádu, ale povinností uloženou advokátovi v zájmu jeho klientů a jejich ochrany. Prolomit nezávislost advokáta bez zákonných důvodů pak znamená zásah jak do práv klientů, tak do synallagmaticky daných povinností a práv advokátových, souvisejících s výkonem jeho povolání. Zvláštní postavení v případě domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor a pozemků u advokáta akcentuje i zákonodárce, když upravuje zvláštní režim jejich provádění dle § 85b tr. řádu, při němž je nezbytná přítomnost zástupce České advokátní komory od samého počátku prohlídky.
Z výše uvedeného tedy podle Tomana vyplývá, že došlo k pochybení nejen na straně policejního orgánu provádějícího domovní prohlídku, ale též na straně soudu, neboť tento umožňuje provedení domovní prohlídky či prohlídky jiných prostor a pozemků. Navíc v tomto případě soud pochybil v tom směru, že vydal příkaz k domovní prohlídce prostor, které nepředstavovaly obydlí obviněného advokáta, nýbrž jeho kancelář, kde vykonává advokátní činnost, a tedy šlo o „jiný prostor“ ve smyslu § 82 a 83a tr. řádu. Vzhledem k provedení prohlídky jiných prostor na základě příkazu k domovní prohlídce lze též uvažovat o porušení základních práv chráněných čl. 12 LZPS a čl. 8 EÚLP.
„Vzhledem k výše uvedenému výbor doporučuje, aby představenstvo ČAK učinilo veškeré možné kroky k tomu, aby byl tento případ řádně prošetřen, s tím, že dotyčnému advokátovi doporučujeme podání ústavní stížnosti a intervenci České advokátní komory v tomto řízení,“ uvádí závěrem stanovisko.
Dušan Šrámek
