Po vzoru velké Kobry zřídil loni stát oblastní Kobru. Členy paktu proti daňové kriminalitě jsou i v jednotlivých krajích celníci, policisté a zaměstnanci finančních úřadu. Přesto je boj proti daňové trestné činnosti provázen potížemi. Brání mu právo, volný pohyb a nedostatečná odbornost.
Na rozdíl od policie, kterou výroční zpráva státního zastupitelství za loňský rok označila částečně za neschopnou, pakt zvaný daňová Kobra vykázal tak dobré výsledky, že po vzoru velké Kobry vznikly v roce 2015 krajské Kobry, vyplývá ze zprávy o činnosti státního zastupitelství „Na základě dobrých výsledků metod a součinnosti státních orgánů v rámci daňové ,Kobry´, vznikla na počátku roku 2015 také „Regionální Kobra“ v rámci jednotlivých krajů, kdy jejími zástupci jsou policisté zařazení na odborech hospodářské kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování u jednotlivých krajských ředitelství Policie ČR, celníci příslušných krajských celních úřadů a zaměstnanci příslušných krajských finančních úřadů – příp. i celníci či zaměstnanci finanční správy na centrální úrovni,“ uvádí zpráva.
Původní velká daňová Kobra vznikla v roce 2014 na základě dohody mezi ministrem financí Andrejem Babišem a ministrem vnitra Milanem Chovancem. Založen byl pakt o spolupráci mezi generálním ředitelstvím cel, generálním finančním ředitelstvím a Policií ČR, na jehož základě vznikly týmy pro odhalování daňové kriminality. Kobra je tedy složená z Policie ČR, Celní správy a z Finanční správy.
Boj orgánů brzdí Schengen a Evropský soud pro lidská práva
Přes uvedené dobré výsledky a spolupráci však státní zástupci spokojeni nejsou, nepříliš nadšeni jsou z komunikace a z odbornosti orgánů: „U hospodářské trestné činnosti lze za znepokojivé označit především to, že postih daňové kriminality je stále komplikovanější a klade vyšší nároky jak na zlepšení vzájemné komunikace mezi orgány činnými v trestním řízení a orgány daňové správy, tak i na odbornost orgánů činných v trestním řízení,“ uvádí se v téže pasáži zprávy státního zastupitelství.
Jako další potíží jsou otevřené hranice pro obchod a lidi, ale tím logicky také pro zločinnost včetně kriminality daňové. „Problémy při prověřování podezření z daňové trestné činnosti způsobuje zejména skutečnost, že tato trestná činnost – zejména týkající se krácení daně z přidané hodnoty – je páchána prostřednictvím firem, jejímiž statutárními orgány jsou převážně tzv. „bílí koně“, a to nezřídka ze zahraničí. Tyto osoby s největší pravděpodobností ani mnohdy nevědí, že jsou jednateli českých společností. Je zaznamenáván neustálý nárůst připravenosti a sofistikovanosti daňové trestné činnosti (zejména v případě tzv. karuselových obchodů), což logicky ztěžuje detekci, objasnění a prokázání zmíněné trestné činnosti.
V neposlední řadě pak upozorňují na brzdu boje proti daňové kriminalitě, totiž na zákaz dvojího trestního stíhání a trestu za jeden čin, který je obvyklý ve všech civilizovaných společnostech: „Jako značný problém se do budoucna jeví aplikace zásady ne bis in idem na souběžně vedené daňové a trestní řízení ve smyslu, judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Četná rozhodnutí ESLP by mohla mít zásadní dopad na aplikační praxi orgánů činných v trestním řízení a v důsledku toho i na uplatnění trestní odpovědnosti v této oblasti kriminality,“ uvádí se ve zprávě o činnosti státního zastupitelství za rok 2015.
Daňové penále je trest uložený v trestním obvinění
Proč si tedy státní zastupitelství stěžuje na Evropský soud pro lidská práva, který nemá s EU a se Schengenem nic společného?
Protože Evropský soud pro lidská práva nerozlišuje trestní a civilní proces, nýbrž spravedlivý a nespravedlivý proces a trest za nesprávně odvedené nebo neodvedené daně ve formě penále je stále trest. Byl-li tedy daňovou správou takový trest uložen, nelze postiženého trestat dalším trestem znovu v dalším řízení.
Rozhodnutí zcela v souladu v rozhodováním ESLP učinil v listopadu 206 rovněž Nejvyšší správní soud: „Ve svém rozhodnutí rozšířený senát vycházel především ze závazné judikatury Evropského soudu pro lidská práva, zejména z rozsudků Jussila proti Finsku,Nykänen proti Finsku a Lucky Dev proti Švédsku, a rovněž z Listiny základních práv a svobod. Rozšířený senát tedy při hodnocení povahy daňového penále v § 37b zákona o správě daní a poplatků a nyní dle § 251 daňového řádu aplikoval výše uvedené závěry judikatury Evropského soudu pro lidská práva… Konstatoval, že uložení daňového penále spadá pod pojem „trestní obvinění“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a že řízení týkající se daňového penále má trestní povahu. Zdůraznil, že byť není daňové penále ve vnitrostátním právu klasifikováno a systematicky zařazeno do trestního práva, nýbrž do práva daňového, jeho uložení má trestní povahu, protože účelem není náhrada zkrácené daně, ale citelné potrestání dané osoby s cílem odradit ji od podobného jednání v budoucnu,“ uvedl Nejvyšší správní soud v listopadu 2015.
Státní zastupitelství o tom jedná s financemi
Podle rozhodnutí Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že „penále představuje trest, a je proto třeba na ně aplikovat čl. 6 a čl. 7 Úmluvy se všemi zárukami z toho vyplývajícími jakož i čl. 40 odst. 6 české Listiny, podle něhož se pro posouzení trestnosti činu a uložení trestu použije pozdější zákonná úprava, jestliže je to pro pachatele příznivější“. Tato slova zazněla až zlověstně například v souvislosti s údajnou daňovou trestnou činností Jany Nagyové – Nečasové, která neměla zdanit drahé dary.
Argumenty daňové správy Nejvyšší správní soud odmítl s tím, že trest je trestem, i když to stát zamlžuje tím, že penále jako trest neoznačí a dokonce tomuto trestu nepředchází žádné řízení: „Rozšířený senát odmítl argumenty daňové správy, že v případě daňového penále jde pouze o administrativní delikt, který zákon za trest výslovně neoznačuje, stejně jako to, že jeho předepsání vyplývá přímo ze zákona, nepředchází mu žádné řízení a správce daně tak ani nemá žádný prostor pro úvahu o jeho výši,“ uvedl Nejvyšší správní soud.
Státní zastupitelství však boj proti daňovým zločincům nevzdává: „V současné době probíhají intenzivní jednání s Ministerstvem financí i orgány daňové správy na legislativním řešení tohoto problému,“ uzavírá zprávy Nejvyššího státního zastupitelství kapitolu o daních a právního principu ne bis in idem.
Irena Válová
