Ústavní soud opakovaně formuloval názor, že materiální zabezpečení patří ke garancím soudcovské nezávislosti, a proto vláda nemůže s platy soudců zacházet zcela volně a dle aktuálních rozpočtových potřeb. Na druhou stranu, některé zásahy do platů soud uznal jako možné a důvodné. Přinášíme chronologický přehled nálezů Ústavního soudu k platům soudců.

15. září 1999 – ÚS zrušil část zákona o odejmutí takzvaného čtrnáctého platu za rok 1998, která se týkala soudců. Nezávislost soudců patří k základním atributům demokratické společnosti, a tato nezávislost musí být vyjádřena i v materiálním ohledu, prohlásil tehdy ústavní soudce Vladimír Čermák.

3. července 2000 – ÚS zamítl návrh na zrušení části zákona o odejmutí čtrnáctého platu soudcům za léta 1999 a 2000. Pro zrušení zákona se nevyslovila kvalifikovaná většina devíti soudců. Převážilo jiné pojetí soudcovské nezávislosti než v předcházejícím roce. Ve stejný den soud zamítl také návrh na zrušení zákona o odejmutí čtrnáctého platu za rok 1997 představitelům státní moci a soudcům. Zrušení zákona by znamenalo přiznání peněz s více jak dvouletým zpožděním a zdůvodnění takového kroku soudcovskou nezávislostí by bylo značně problematické.

11. června 2003 – ÚS vyhověl návrhu soudců obecných soudů a vrátil jim 13. a 14. plat za druhé pololetí roku 2001 a rok 2002. „Redukci platů soudců lze připustit jako výjimečné opatření. Ovšem rozhodně nemohou být dány platy soudců k dispozici vládě, aby o nich rozhodovala podle svých představ,“ uvedla tehdy soudkyně Eliška Wagnerová.

12. srpna 2005 – Stát musí z rozhodnutí ÚS vyplatit soudcům 13. a 14. platy za roky 2003 a 2004, které jim odebraly speciální zákony kvůli úsporám ve státním rozpočtu. Ústavní soudce nepřesvědčil argument zákonodárců, že odebrání platů soudcům a dále státním zástupcům a poslancům Evropského parlamentu bylo nutné k získání peněz na odstranění škod, které způsobily povodně v roce 2002. ÚS proti solidárnímu přístupu v takovém případě nic nenamítá, ovšem měl by se týkat všech profesí, ne jen padnout na soudce, řekl tehdy ústavní soudce Pavel Holländer.

Mohlo by vás zajímat

31. ledna 2007 – Zmrazení růstu soudcovských platů v letech 2003 a 2004, které vláda zdůvodňovala především ekonomickými dopady povodní v roce 2002, nebylo protiústavní a nepředstavovalo nepřípustný zásah do soudcovské nezávislosti, rozhodl ÚS. Soudci podle nálezu nemají právní nárok na každoroční růst platu.

24. března 2010 – Zmrazení platů soudců v letech 2008 až 2010 není protiústavní, rozhodl ÚS. Podle ústavního soudce zpravodaje Miloslava Výborného je podstatné to, že se skutečné příjmy soudců nesnížily. Soudcům pomohla zvýšit čisté příjmy například daňová reforma. Proto zmrazení nebylo možné hodnotit jako protiústavní.

10. září 2010 – ÚS zrušil čtyřprocentní snížení platů soudců. Šlo o protiústavní krok. Změna zákona dopadla na mzdy soudců obecných soudů na začátku ledna 2010 a měla platit do konce roku. ÚS navázal na své starší nálezy, podle nichž musí být soudcovský příjem stabilní a nesnížitelnou veličinou.

9. srpna 2011 – ÚS částečně vyhověl návrhu směřujícímu proti úsporám v justici a zrušil sníženou platovou základnu soudců pro rok 2011, která činila 54.005 korun. Znovu zkritizoval politiky za snahu zasáhnout do hmotného zabezpečení soudců. „Nálezy ÚS nejsou ze strany výkonné a zákonodárné moci respektovány,“ stálo v rozhodnutí.

16. května 2012 – ÚS zrušil dočasně sníženou platovou základnu pro léta 2012 až 2014. Činila 56.849 korun. Postavil se také proti obecnému snížení platové základny na 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy. Koeficient ponechal v zákonu jen do konce roku, jinak se vyslovil pro návrat k trojnásobku.

23. května 2012 – Příjmy soudců v době nemoci se měnit nebudou. ÚS zamítl návrh Okresního soudu v Jičíně na zrušení části zákona o platu představitelů státní moci a soudců. Dříve soudci brali první půlrok dočasné pracovní neschopnosti plný plat. Návrh chtěl obnovit původní praxi. ÚS tentokrát nenašel důvod k zásahu, ale varoval před dalšími případnými změnami a škrty v soudcovských příjmech.

30. července 2013 – ÚS zrušil aktuální způsob výpočtu mzdové základny. Dosud základnu určoval 2,75násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za předminulý kalendářní rok, podle nálezu je nutný návrat k trojnásobku. Zároveň se ale ÚS postavil proti zpětnému dorovnání platů. „Jakkoliv ÚS trvá na tom, že zákonodárce v této věci dlouhodobě postupuje vědomě protiústavním, a tedy neomluvitelným způsobem, je třeba současně vidět, že zpětné doplacení těchto částek by znamenalo významný a zejména též nepředvídaný zásah do státního rozpočtu, který by nutně vedl k dalšímu růstu zmíněného napětí mezi společností a soudci,“ stálo v nálezu. ÚS zároveň apeloval na velkorysost soudců jakožto společenské elity.