Nejvyšší správní soud (NSS) připustil, že si firma může natáčet jednání s klientem, pokud reálně hrozí napadení, konflikt nebo pozdější obvinění zaměstnanců podniku z přestupku či trestného činu. V podobných situacích je videozáznam jakožto důkaz o skutečném průběhu jednání teoreticky možný i bez souhlasu protistrany se zpracováním osobních údajů, který jinak zákon vyžaduje. Videozáznam podle NSS může potenciálně prospět oběma stranám. Zde najdete rozsudek, jímž NSS vyhověl stížnosti společnosti ČEZ Distribuční služby.
Pracovníci firmy si v roce 2008 v Olomouci natáčeli videokamerou své jednání o uznání dluhu s údajným černým odběratelem energie, jenž nejprve se záznamem souhlasil, pak ale souhlas odvolal. Úřad pro ochranu osobních údajů později uložil firmě pokutu 15.000 korun. Městský soud v Praze sankci potvrdil se závěrem, že skutečně šlo o zásah do práva na soukromí, který za daných okolností nebyl nutný.
NSS ovšem nyní verdikt pražského soudu zrušil a vrátil případ předsedovi úřadu k novému rozhodnutí. Je nutné se detailněji zabývat tím, zda společnost skutečně měla důvod obávat se konfliktu, útoku nebo pozdějšího zpochybňování zákonného postupu svých zaměstnanců. Pokud byly obavy namístě, natáčení bylo legitimním krokem, který slouží pro pozdější kontrolu, ale i jako prevence různých útoků či provokací.
„Kamerový záznam není sám o sobě schopen takové jednání zcela eliminovat, avšak nesporné je, že některé potenciální agresory může přítomnost nahrávající kamery od takového jednání odradit,“ stojí v rozsudku, podle kterého by někdy stačil zvukový záznam. Ovšem třeba provokaci nonverbálními gesty, například zdviženým prostředníčkem, zvukový záznam nezachytí.
Městský soud původně vyslovil doporučení, že kamera se má zapnout až v konfliktní situaci, což je ale podle NSS problematické. „Netřeba složitě vysvětlovat, že takový postup nemusí být v danou chvíli již možný, a to nejen proto, že nelze spoléhat na dostatečnou duchapřítomnost zaměstnanců stěžovatele, že kameru spustí přesně v ten okamžik, který nutnost nahrávání vyvolal, ale i proto, že mohou následně vznikat nejasnosti a diskuse o tom, zda spuštění kamery bylo adekvátní významu a síle prvotního impulzu,“ napsali soudci NSS.
Společnost ČEZ Distribuční služby, dříve ČEZ Měření, svůj postup v minulosti hájila dlouhodobou negativní zkušeností s podobnými jednáními. Domnělí černí odběratelé prý často byli slovně i fyzicky agresivní, případně později zpochybňovali postup zaměstnanců podniku a podávali na ně trestní oznámení.
(čtk)
