Ministerstvo spravedlnosti ročně obdrží zhruba 600 žádostí odsouzených nebo jejich blízkých o milost. Drtivou většinu musí po přezkoumání zamítnout, protože nesplňují přísná kritéria, která nastavil prezident Miloš Zeman. Sítem zatím prošlo pouze šest žádostí, hlava státu vyhověla dvěma z nich. Vedoucí ústavněprávního oddělení Tereza Krupová v současné době posuzuje jeden další případ, který by ministr mohl prezidentovi postoupit.
Zeman uvedl už před prezidentskými volbami, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů. Pravomoc provádět řízení o milostech převedl v prosinci 2013 na ministra spravedlnosti, protože ji pokládá za „zbytečně monarchistický prvek“ v ústavě.
„Je to trochu sisyfovská práce v tom, že zatím byly uděleny jen dvě milosti,“ připustila Krupová. „To ale neznamená, že bychom se nemuseli věnovat všem žádostem. A těch je poměrně hodně: průměrně jich chodí zhruba 600 za rok, tedy přes deset týdně,“ upozornila. Hrad ministerstvu zpočátku předal zhruba 560 žádostí, v roce 2014 jich obdrželo dalších 690, loni 590 a letos zatím necelé čtyři stovky.
Ministerstvo žádosti vyhodnocuje a Zemanovi je na základě jeho dřívějšího rozhodnutí může postoupit, jen pokud se prosba týká člověka, který „trpí závažnou nebo nevyléčitelnou chorobou bezprostředně ohrožující jeho život“. „To je samozřejmě trochu problematické, nejsme lékaři. Rozhodujeme na základě lékařských zpráv, případně zpráv z věznice od tamějších lékařů,“ konstatovala Krupová.
Úřad si od lékařů vyžádá co možná nejpodrobnější informace včetně toho, zda je dotyčný člověk schopen výkonu trestu. „Pro odsouzené je často lepší, když ve výkonu trestu jsou, protože tam mají potřebnou lékařskou péči. Když pak budou někde na ulici, tak se jim pomoci nedostane,“ upozornila právnička.
Z šesti žádostí, které ministerstvo odeslalo na Hrad, se všechny týkaly závažných onemocnění, například roztroušené sklerózy či cukrovky, nebo také těžkého ochrnutí po dopravní nehodě. „Není to tak, že milost doporučujeme k udělení. V dopise panu prezidentovi napíšeme, že nastala podmínka z jeho rozhodnutí, a že proto nemáme pravomoc o žádosti rozhodnout,“ upřesnila Krupová. Například u druhé z žádostí, které Zeman vyhověl, ministr Robert Pelikán (ANO) výslovně uvedl, že by milost danému člověku neudělil.
Krupová si umí představit, že by ministerstvo zkusilo Hradu předložit i dostatečně odůvodněnou žádost, která by nemoc nezahrnovala – třeba u člověka vyhoštěného naneurčito z ČR podle starého trestního zákona, jenž kratší délku vyhoštění neumožňoval. „Zatím ale takový případ nenastal: buď šlo o příliš závažné trestné činy, nebo tu žadatelé neměli dostatečné rodinné zázemí,“ vysvětlila.
Z českých prezidentů institut milosti nejvíce využíval Václav Havel, který omilostnil 1247 pachatelů a předtím jako federální prezident dalších 601. Zemanův předchůdce Václav Klaus udělil milost ve 412 případech. Pro srovnání, poslední komunistický prezident Gustáv Husák rozdal jen v roce 1988 celkem 2028 milostí.
(čtk)
