Ministerstvo spravedlnosti vedené Robertem Pelikánem (ANO) požaduje, aby bylo v zařízení pro zajištění cizinců umožněno zajištěným osobám používat mobilní telefon. Ministerstvo vnitra vedené Milanem Chovancem (ČSSD) s tím nesouhlasí z obavy z útěku nebo z koordinované vzpoury nelegálních přistěhovalců.
Vyplývá to z předkládací zprávy návrhu novely zákona o pobytu cizinců. Jde o další rozpor mezi ministry, co se týče tohoto zákona. Zatímco ministr za ANO Robert Pelikán hájí práva a dobré podmínky nelegálních přistěhovalců, ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) to znovu z bezpečnostních důvodů odmítá.
Problém se netýká žadatelů o azyl, tzv. uprchlíků, neboť cizinec, který požádá v ČR o azyl, není umístěn v zajišťovacím zařízení.
V předkládací zprávě u připomínek ministerstva spravedlnosti stojí: Požaduje umožnění užívání mobilů v zařízení pro zajištění cizinců.
Mobily slouží k organizaci vzpoury a útěku
S tím Chovancovo ministerstvo nesouhlasí kvůli ochraně zaměstnanců zajišťovacích zařízení a z obavy z útěku nebo vzpoury: „Ministerstvo vnitra nesouhlasí z bezpečnostních důvodů s připomínkou na ponechávání mobilních telefonů, protože je rovněž povinno chránit zaměstnance příslušných zařízení a preventovat např. focení těchto zaměstnanců a umisťování fotografií na sociální sítě. Mobilní telefony by rovněž mohly sloužit k lepší koordinaci snah o vzpouru či o útěk, k nimž už několikrát v minulosti došlo. Navíc uvedená problematika byla řešena a široce diskutována při novele č. 314/2015 Sb. zákona č. 325/1999 Sb., o azylu,“ uvádí se v předkládací zprávě.
Zákaz přechovávání mobilního telefonu je nyní zakotven přímo v zákonu o pobytu cizinců: „Zajištěný cizinec po dobu umístění do zařízení nesmí a) vnášet, vyrábět, přechovávat nebo konzumovat alkohol a jiné návykové látky, 117 b) vnášet, vyrábět nebo přechovávat věci způsobilé vážně ohrozit zdraví nebo život člověka nebo poškodit majetek, c) vnášet nebo přechovávat věci, které by svým množstvím nebo povahou mohly narušit pořádek nebo škodit zdraví, nebo elektronické komunikační zařízení, d) opustit zařízení bez souhlasu policie,“ stanoví současný zákon.
Zajištěný cizinec není žadatel o azyl – uprchlík
Cizinci, kteří jsou podle zákona o pobytu cizinců umístěni v zajišťovacím zařízení, jsou vždy nelegální přistěhovalci, kteří jsou zajištěni za účelem správního vyhoštění nebo předání do jiného státu EU nebo jsou Českou republikou převáženi. Na samém začátku tohoto procesu je obvykle nezákonný vstup nebo pobyt na území ČR nebo například ignorování vyhoštění a výjezdního příkazu a nezákonné setrvávání na území. Pokud cizinec v ČR nepožádá o azyl, zůstává v pozici nelegálního přistěhovalce. K zajištění takové osoby existují podle zákona o pobytu cizinců zákonné důvody.
Ustanovení o zajišťování cizinců týká vždy těch cizinců, u kterých hrozí například útěk, protože pobývají na území neoprávněně. „Policie rozhodne o zajištění cizince za účelem jeho předání do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie, pouze pokud existuje vážné nebezpečí útěku. Za vážné nebezpečí útěku se zejména považuje, pokud cizinec pobýval na území neoprávněně, vyhnul se již dříve předání do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie, nebo se pokusil o útěk anebo vyjádřil úmysl nerespektovat pravomocné rozhodnutí o přemístění do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo pokud je takový úmysl zjevný z jeho jednání. Za vážné nebezpečí útěku se dále považuje, pokud cizinec, který bude předán do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie přímo nesousedícího s Českou republikou, nemůže oprávněně samostatně do tohoto státu cestovat a nemůže uvést adresu místa pobytu na území,“ upřesňuje například stávající zákon o pobytu cizinců za jakých podmínek lze cizince zajistit při před předáním do příslušného státu.
Irena Válová
