Bezplatná právní pomoc by měla být zákonem definována pouze pro fyzické, nikoliv právnické osoby. Svoji argumentaci pro legislativní změnu Ministerstvo spravedlnosti staví na větách typu „jeví se, lze spatřovat, nedostatek je shledáván.“ Pro ilustraci důležitosti problému a jeho řešení ve věcném záměru chybí jakékoliv kvalitativní či kvantitativní údaje. To jsou jen některé výtky, které shromáždily pracovní komise Legislativní rady vlády k návrhu ministra Roberta Pelikána (ANO).
Ústní právní porady pro chudé a potřebné chce stát zajistit prostřednictvím advokátů. Počítá s tím věcný záměr zákona o rozšíření státem zajištěné právní pomoci. Potřebný občan by měl nárok celkem na 120 minut právních porad za rok, což může například zabránit sociálnímu vyloučení, je přesvědčeno ministerstvo spravedlnosti. Vyloučeny z porad mají být různé neziskovky a podobné osoby. O záměru již Česká justice informovala počátkem roku.
Podle kritiků totiž dostupnost právní pomoci není v současné době dostatečná. K hlavním nedostatkům podle nich patří roztříštěnost právní úpravy, částečné přenesení odpovědnosti státu na Českou advokátní komoru (ČAK) bez náhrady, malá informovanost lidí o možnosti získat právní pomoc a také to, že právní pomoc není možné získat před zahájením řízení.
Věcný záměr nového zákona už dříve v meziresortním připomínkovém řízení tepal ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD), který je zároveň předsedou LRV. Výhrady k parametrům záměru pak zazněly i z Ústavního soudu nebo Nejvyššího správního soudu.
Na Pelikánův návrh se při projednávání v komisích LRV snesla největší kritika ze strany komise, která hodnotí dopady regulace RIA. Hodnocení nákladů a přínosů je podle ní více než povrchní, nesystematické a nepřehledné. „Svoji argumentaci předkladatel staví na větách typu „jeví se, lze spatřovat, nedostatek je shledáván.“ Pro ilustraci důležitosti problému a jeho řešení v této části chybí jakékoliv kvalitativní či kvantitativní údaje,“ uvádí zástupci LRV ve své zprávě. S daty, která zpráva RIA obsahuje, pracuje podle komise Pelikánův resort způsobem, který není pro vyhodnocení dopadů navrhované regulace užitečný.
Komise pro RIA: Věcný záměr přepracovat
Mohlo by vás zajímat
Komise pro hodnocení dopadů regulace proto doporučuje Pelikánovi celý věcný záměr přepracovat. „Komise pro hodnocení dopadů regulace předloženou zprávu z hodnocení dopadů regulace nepřijímá a požaduje její přepracování dle výše uvedených připomínek,“ uvádí se v připomínkách, které má Česká justice k dispozici, doslova.
Komise RIA, ale i komise pro veřejné právo pak kritizuje, že v záměru není vysvětleno, proč by bezplatná právní pomoc měla vztahovat i na právnické osoby. „Předloha neobsahuje žádné údaje umožňující odhadnout rozsah právní pomoci poptávaný právnickými osobami. Na rozdíl od osob fyzických nenavrhuje ani žádný majetkový cenzus pro použití právní pomoci právnickými osobami,“ uvádí komise pro RIA.
Pouze pro fyzické osoby
Komise pro veřejné právo je názoru, že by se připravovaný zákon měl vztahovat pouze na fyzické osoby na základě kritérií majetkových poměrů, vyvozovaných z maximálně trojnásobku životního minima a nepovažuje za možné, aby se toto kritérium aplikovalo přiměřeně i na právnické osoby. „Při zpracování návrhu zákona při zkoumání majetkových poměrů žadatele vzít též v úvahu, že majetkové poměry by měly zahrnovat nejen příjmy, ale též hmotný majetek, zejména nemovité věci. To bude praktické i v případě žadatelů, kteří budou právnickými osobami. Tomu bude třeba přizpůsobit i způsob stanovení navrhovaného limitu v příslušné měsíční částce,“ uvádí dále Komise.
Podle Komise pro správní právo zase není vhodné zavádět nárok na státem hrazenou právní pomoc obecně ve správních řízeních. „V souladu se základními zásadami správního řízení jsou správní orgány povinny postupovat tak, aby zjistili skutečný stav věci a provedli účastníka řízení řízením s povinností ho průběžně poučovat a informovat o jeho právech a povinnostech atd. Právní pomoc obecně ve správním řízení tak není nezbytná k ochraně práv účastníka řízení,“ uvádí Komise v připomínkách.
Předložený návrh podle ní váže případný nárok na právní pomoc ve správním řízení zejména na majetkové poměry účastníka řízení a dále na neurčité hledisko „potřebnosti“, aniž by okruh správních řízení, ve kterých by bylo možné mít státem hrazeného advokáta, jakkoliv blíže specifikovalo (například vazbou na „zvláště složité případy“ či odvolací řízení apod.) a je tedy natolik široký, že to podle zástupců LRV vyvolává otázky o možnosti záměr v praxi realizovat.
Zmnožení sporů?
Komise LRV také vyslovují obavu, aby „mimoprocesní“ právní pomoc nevedla k tomu, že advokáti využijí tohoto poradenství jako prodejního kanálu pro další právní služby, jež povedou ke zmnožení sporů. Pelikánův resort přitom ve věcném záměru uvádí, že bezplatná právní pomoc by měla počet sporů naopak snížit.
Komise LRV pro veřejné právo vyslovuje pochybnosti nad formulací názvu věcného záměru, který je nazván „Věcný záměr zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozšířením státem zajištěné právní pomoci“. Ministerstvo totiž nastínilo, že chce problematiku řešit pouze novelou zákona o advokacii. „Komise má určitou pochybnost, zda toto bude možné, a zda při vypracování paragrafovaného znění nebude nutné vzít v potaz i další zákony,“ píše se v připomínkách. Komise také resortu doporučila při formulaci paragrafovaného znění zvážit a popř. stanovit limit zatížení advokátů při poskytování porad tohoto druhu, např. počtem žadatelů za měsíc, počtem hodin za měsíc apod.
Potřební nejsou často on-line
Další z připomínek se týkají role České advokátní komory v poskytování bezplatné právní pomoci. Podle zástupců komisí LRV ministerstvo nezohlednilo, že ČAK, která má celý systém administrovat, je fyzicky přítomna kancelářemi pouze v Praze a v Brně a lidé, kteří bezplatnou právní pomoc potřebují nejvíce, budou z povahy věci nejméně schopni využít komunikační rozhraní toho typu, jaký se v předloze navrhuje – tedy písemnou či on-line podanou žádost advokátní komoře o právní pomoc. Výhrady mají zástupci LRV i k tomu, že by bezplatná pomoc měla být poskytována v rozsahu 120 minut za rok – proč zrovna 120 minut podle legislativců není dostatečně zdůvodněno.
Právní porady by mohly podle ministerstva spravedlnosti napomoci nemajetným osobám, které si často neví rady, jak např. formulovat nejrůznější podání, což by vedlo ke zkvalitnění takových podání; orgány veřejné moci by již nemusely v takové míře osoby vyzývat k doplnění podání, čímž by mohlo dojít k zefektivnění celého následného řízení; v mnoha případech by stačila pouhá právní rada, kterou by se situace konkrétní nemajetné osoby vyřešila bez následného soudního řízení, což by mohlo vést ke snížení počtu podání na soudy, je přesvědčeno Ministerstvo spravedlnosti.
(epa)
