Zástupce veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové Stanislav Křeček se obrátil na ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) v případu vlastníků vozidel, kteří na sebe nestihli přepsat auto v registru vozidel do loňského 30. června a kvůli jejich administrativnímu zániku je ze zákona nemohou používat. Křeček uvedl, že to považuje za extrémně přísné.
Vozidla, u nichž nebyl do 30. 6. 2015 zapsán v registru vozidel vlastník, administrativně zanikla. Lidé, kteří včas nesplnili svou povinnost a nezapsali se v registru silničních vozidel jako vlastníci, tak fakticky přišli o auta. Nemohou je nyní legálně používat a už je ani není možné znovu registrovat k silničnímu provozu.
Tuto situaci způsobila chyba vlastníků v kombinaci se zákonem č. 239/2013 Sb., kterým se měnil zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Ten stanovil, že všechna auta, u nichž nebude do šesti měsíců od nabytí účinnosti zákona (tj. do 30. 6. 2015) zapsán vlastník a nebude podána žádost o zápis vlastníka silničního vozidla do registru, se považují za zaniklá a jsou z registru trvale vyřazena.
Zákon sice přispěl k potřebnému pročištění registru od skutečně zaniklých vozidel, ale v plné tvrdosti dopadl i na desítky, možná stovky lidí, kteří se včas ke svým autům „nepřihlásili“. Jejich, často na leasing pořízená, vozidla se změnila v bezcenný majetek.
„Setkávám se s případy lidí, kteří si dobře uvědomují svůj podíl viny, protože včas neprovedli potřebné úkony, ale důsledek považují za extrémně přísný. V tom s nimi souhlasím. Považuji za nepřiměřené, aby kvůli takovéhle v podstatě administrativní chybě nenávratně přišli o svůj majetek,“ hodnotí situaci zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček. Požádal proto ministra dopravy o stanovisko k možnému odstranění tvrdosti právní úpravy, aby bylo možné takto zaniklá vozidla znovu legálně používat.
Mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold uvedl, že se resort bude Křečkovým podnětem zabývat. „Vzhledem k tomu, že přechodné období a daná lhůta byly zákonem vymezeny, není podle nás možné do této úpravy zpětně zasáhnout,“ uvedl Neřold. Ministerstvo na končící lhůtu k dokončení převodů včas upozorňovalo veřejnost intenzivní mediální kampaní, dodal.
Celou situaci podle Křečka dobře ilustruje případ stěžovatele, který na úvěr pořídil auto svým rodičům. Neuvědomil si, že na rozdíl od leasingu je v případě úvěru od počátku majitelem vozidla, a neprovedl včas registraci. Přibližně 3 roky staré auto tak úředně zaniklo a veškeré pokusy o jeho záchranu, aby ho rodiče dál mohli používat, ztroskotaly.
Původní vlastník přeprodaného auta bez šance na změnu v registru vozidel
Dalším problémem, s nímž se zástupce ombudsmanky setkává, jsou případy lidí, kteří prodají auto, kupující ho na sebe nepřihlásí a prodá ho další osobě. Původní vlastník je stále uveden v registru vozidel, z čehož mohou plynout rizika např. v podobě vzniku dluhu na pojistném na povinném ručení nebo jiných správních deliktů provozovatele vozidla. Změnu zápisu v registru původní vlastník provést nemůže, protože k tomu nemá potřebné doklady (technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, protokol o evidenční kontrole vozidla a zelenou kartu vydanou podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Registr vozidel sice může kupujícího pokutovat za přestupek nepodání žádosti o zápis změny vlastníka, ale pokud už kupující auto ani doklady k němu nemá, je situace prakticky neřešitelná. Původní vlastník může na svou obranu pouze podat určovací žalobu k soudu, aby soud potvrdil, že již vlastníkem není.
I v této věci požádal zástupce ombudsmanky ministra dopravy o návrh řešení. Lidem, kteří prodávají auto, pak doporučuje, aby si pečlivě hlídali, že kupující na sebe auto přehlásí. Nejjistějším způsobem je podle Křečka domluva prodávajícího a kupujícího, že změnu zápisu v registru vozidel provedou společně.
(epa)
