Uvalit na společnosti povinnost realizovat cíle rozmanitosti a uzákonit kvóty pro obsazování manažerských pozic přistěhovalci navrhuje skupina německých expertů. Má jít o podobné opatření v boji proti diskriminaci, které bylo přijato kvůli ženám a zdravotně postiženým osobám.

Materiál, který má být zveřejněn dnes, získal deník Die Welt. Podle materiálu expertní poradní skupina vyhodnotila fungování antidiskriminačního zákona deset let po jeho přijetí a bude na německé vládě vyžadovat jeho úpravu a výrazné zpřísnění.

Podle uniklých informací budou experti žádat více pravomocí pro odbory a podnikové rady, ale také rozšíření oblastní možné diskriminace zákonem.

Zatím německý zákon stejně jako český obsahuje kritéria pro diskriminaci jako je věk, pohlaví, etnický původ, pohlavní orientace nebo náboženství.
Podle doporučení expertní skupiny by se však zákonná kriteria měla rozšířit o ustanovení, podle kterého nikdo nesmí být diskriminován kvůli svému přesvědčení, společenskému postavení nebo příjmu, a to především při žádosti o zaměstnání, při zajištění bydlení nebo v postavení zákazníka.

Také Česká republika se pokouší ještě více uzákonit vztahy mezi lidmi, které rozděluje do společenských tříd a podle postavení a příjmů.
České ministerstvo spravedlnosti však na rozdíl od Německa rovnou navrhuje zavést trestní odpovědnost za hanobení lidí kvůli jejich životnímu stylu nebo příjmu. Podněcování k třídní, pohlavní, náboženské nenávisti navrhlo letos v dubnu doplnit o trestný čin hanobení životního stylu třídy, kterou definuje životním stylem, vzděláním, příjmem a autoritou. Česká republika tím plní požadavky Evropské unie, informovala o záležitosti v dubnu Česká justice.

Mohlo by vás zajímat

Co jsou cíle rozmanitosti není zřejmé

Jakkoli se německé úvahy týkají antidiskriminačního zákona, lze mít za to, že podobnost konstrukce i dikce návrhu není náhodná, nýbrž jde o také plnění požadavků EU, ale německým způsobem.
Jenže materiál obsahuje komentář, podle kterého návrhy skupiny značně přesahují požadavky evropského práva, na jejichž základě byl před deseti lety antidiskriminační zákon schválen.

Německá expertní skupina tak do antidiskriminačního zákona promítá německou realitu, kterou se pokouší změnit. V souvislosti s údajnou diskriminací migrantů experti navrhují změnit zákony ve prospěch migrantů podobně jako už se stalo v souvislosti s ženami nebo postiženými osobami. Má jít o „pozitivní opatření“ respektive pozitivní diskriminaci, vyplývá z materiálu.

Pozitivní diskriminace má podle materiálu spočívat ve stanovení kvót pro obsazování manažerských pozic ve firmách migranty – zejména v oblasti obchodu nebo v uvalení na firmy povinnosti realizovat cíle rozmanitosti, uvádí materiál zatím bez detailů, jak má tato rozmanitost vypadat.

Podle zprávy, kterou vedoucí antidiskriminační agentury Christine Lüdersová předloží v úterý, byla téměř každý třetí osoba v Německu za poslední dva roky diskriminována kvůli věku, pohlaví nebo dalšímu kritériu v zákoně. Nejvyšší riziko diskriminace je v pracovním životě. Pouze šest procent postižených zahájilo právní kroky. Na rasizmus si stěžují lidé mimořádně málo, uvádí zpráva. Databáze juris obsahuje 1405 šetření podle antidiskriminačního zákona.

Irena Válová