Absence konkrétního cíle, silné nadhodnocení přínosů, více škody než užitku. I takové příměry použili funkcionáři nejvyšších sodů v meziresortním připomínkovém řízení k vyhlášce Ministerstva spravedlnosti o snižování tarifů soudních exekutorů. Nejvyšší soud dokonce ve své zásadní připomínce uvádí, že vyhláška může vytvořit nerovnost před zákonem a tudíž je její současné znění napadnutelné u Ústavního soudu.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) navrhuje, aby exekutoři dostávali místo patnácti jen deset procent z částky u exekucí do padesáti tisíc korun. Chce také snížit jejich minimální odměny z tří tisíc na dva tisíce korun. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů, by měla platit od nového roku.
Podle připomínek Nejvyššího soudu je otázka výše tarifu najmě otázkou politickou. I přesto ale jeho zástupci vyjádřili své připomínky poměrně razantně. „Jednou z těch nejobecnějších jistě je absence nějakého konkrétního cíle, kterého se snaží Návrh dosáhnout. Není zřejmé, jak, popř. komu, má být konkrétně Návrh do budoucna prospěšný, s čímž nutně souvisí i pochybnost, zda je využito správného nástroje pro navrhovanou úpravu,“ píše se v připomínkách, které má Česká justice k dispozici. Podobnou námitku uvádí i Nejvyšší správní soud. Předsedovi Josefovi baxovi není jasné, proř Pelikánův resort zvolil snížení odměny z 15 procent právě na 10 procent a proč právě do základu 50 000 Kč. Pro daná čísla není podle Baxy v textu návrhu řádné opodstatnění.
Čtěte také: Ostrá výměna názorů: Ministr Pelikán poslal vedení Exekutorské komory „zpátky do školy“
Podle NS jsou také silně nadhodnocovány všechny přínosy navrhované úpravy (např. zrychlení řízení), přičemž případná rizika jsou řešena nedostatečně a k jejich případné závažnosti jsou často využívány zavádějící či nejasné pojmy typu: „by neměly být dotčeny“.
Exekutorská komora již upozornila, že navrhované znění vyhlášky je podle ní v rozporu s Ústavou. O jejích připomínkách již Česká justice informovala.
Možnou kolizi naznačuje i NS. „Snížení výše odměny za výkon exekuční činnosti nesmí být projevem libovůle státu, resp. nesmí představovat intenzivní překročení mezí racionálního rozhodování, které by v konečném výsledku znevýhodnilo tuto profesní skupinu oproti jiné,“ upozorňují autoři připomínek.
Podle NS znění vyhlášky naznačuje postoj ministerstva, dle kterého by hlavní tíži nákladů exekuce měl nést exekutor. Argumentace resortu je podle NS logická v uvozovkách. „Nebezpečnost, a tudíž nepřijatelnost nastíněné tendence je evidentní: důsledkem zmíněného snižování bude nutně postupný zánik exekutorských úřadů, které jakožto podnikatelské subjekty nemohou fungovat na principu dotace jiného, tedy ztrát, ale pouze na principu rozumného zisku. Tedy takového, který zajistí jejich efektivní fungování, jež je „conditio sine qua non“ reálné vymahatelnosti majetkových práv (pohledávek),“ uvádí NS.
Zásadní připomínkou NS pak je, že vyhláška způsobí nerovnost před zákonem zúčastněných stran. „Ze srovnání dopadů navrhované právní úpravy na dotčené subjekty zřetelně vyplývá, že na rozdíl od oprávněných, povinných a státu, kteří z ní profitují, soudní exekutoři na ní tratí,“ uvádí se v připomínkách. Takováto nerovnost je tak dle NS napadnutelná před Ústavním soudem, přinejmenším pro porušení čl. 1 odst. Ústavy, čl. 1, čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. NS v této souvislosti připomíná nález sp. zn. Pl. ÚS 9/99.
Podle ministerstva by v důsledku přijetí navrhovaných změn mělo dojít ke zlepšení sociální situace povinných či přesunu části nezaměstnaných ze sféry „šedé ekonomiky“ do sféry legální ekonomiky. „Takovéto efekty navrhované změny jsou ryzí spekulací a nepůsobí nijak přesvědčivě,“ uvádí předseda NSS Josef Baxa. Podle něj je problém zadluženosti obyvatel mnohem komplexnější.
Předseda NSS dále Pelikánovi připomíná, že soudní exekutoři patří mezi orgány veřejné moci. „I když stát část výkonu své moci svěří nestátním subjektům, zůstává mu povinnost nastavit a zaručit podmínky pro její bezporuchový a efektivní výkon stejným způsobem, jako kdyby tuto moc vykonával sám. Legislativní aktivity posledních let však jdou opačným směrem, čítaje v tom rovněž nyní předkládaný návrh, který sice může navenek působit efektně, ale kdyby byl prosazen, způsobil by víc škody než užitku,“ uvádí Baxa. Podle něj by se ministerstvo mělo více než na úpravu odměn exekutorů zaměřit na koncepční řešení celkového mechanismu sloužícího k prosazování práva.
Vyhlášku však v připomínkovém řízení tepou i koaliční partneři. Podle ministra pro lidská práva amenšiny a předsedy Legislativní rady vlády panují pochyby nad výpočty ministerstva, které zpracovalo analýzu příjmů exekutorů a dle ní určilo podmínky nové vyhlášky, která snižuje exekutorské odměny. Dienstbier upozorňuje, že modelový příklad úřadu, jak je koncipován, pravděpodobně zcela neodpovídá skutečnému průměru exekutorských úřadů. „V závislosti na výraznosti odchylek jednotlivých exekutorských úřadů od tohoto průměru (např. ohledně celkového ročního nápadu, struktury vymáhaných pohledávek z hlediska jejich výše apod.) může navrhovaná úprava na některé z nich dopadnout disproporčně tvrdě (nerentabilita jejich činnosti), což může mít další negativní dopady (dlouhodobé uvolnění některých exekutorských úřadů apod.),“ uvádí resort v připomínkách.
Podle vicepremiéra a předsedy rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace Pavla Bělobrádka (KDU – ČSL) povede navrhovaná úprava k zániku malých úřadů. „V obecné rovině souhlasíme s nutností změny exekučního řízení, nicméně navrhované změny povedou ještě k větším rozdílům mezi jednotlivými exekutorskými úřady – velké pocítí negativní ekonomické dopady v konečném důsledku podstatně méně než malé, které jsou již nyní na hranici (či pod hranicí) možnosti ekonomických limitů fungování.,“ uvádí ministr. Podobně jako NS Bělobrádek pochybuje nad ústavností navrhované úpravy v souvislosti se znevýhodňováním jedné strany (exekutora). „Uvedené pravidlo, podle kterého má každé snížení nákladů exekuce pozitivní dopad na sociální situaci dlužníků a rychlost vymožení pohledávek by v absurdním případně vedlo ke snížení odměny exekutora až na 0,- Kč. Taková změna by však znamenala konec vymáhání pohledávek v České republice,“ míní vicepremiérův resort.
Pelikánův návrh jako celek odmítl Svaz měst a obcí. Města i obce totiž patří mezi významnou skupinu věřitelů, z čehož podle Svazu vyplývá, že jakékoliv snížení vymahatelnosti pohledávek (či práva obecně) bude mít negativní dopady na veřejné rozpočty.
Hospodářská komora pak v připomínkách upozornila na riziko morálního hazardu nové úpravy. „Zároveň poukazujeme na skutečnost, že, dle našich informací, se vymahatelnost aktuálně pohybuje kolem 30%, tedy 70% pohledávek zůstává nevymoženo. Navíc věřitelé drobných pohledávek stále častěji rezignují na jejich vymáhání,“ uvedla HK.
Exekutorská komora tvrdí, že snížení tarifů o deset procent povede ke snížení zisku na nulu. V případě dvoutřetinového poklesu se průměrný úřad s 20 zaměstnanci prý dostane do ztráty. Podle Komory ministerstvo vyhlášku vypracovalo na základě špatné analýzy, která hospodaření exekutorských úřadů zkresluje. Prezidentka komory Pavla Fučíková tvrdí, že do analýzy například nebyly zahrnuty ztrátové úřady, příjmy jednotlivých institucí pak analýza výrazně nadhodnocuje.
V ČR je 158 soudních exekutorů, kteří působí v 75 obvodech okresních soudů. Zaměstnávají celkem 3100 zaměstnanců a v současnosti vedou podle údajů komory přes 4,5 milionu exekučních řízení a vymáhají více než 350 miliard korun. Soudní exekutor nesmí vykonávat žádnou jinou výdělečnou činnost.
Eva Paseková
