Diskuse o případných širších změnách ústavy ve Sněmovně zatím zamrzla. Stále se čeká na úvodní projednání vládní ústavní novely na plénu. V dolní komoře leží od loňského června, týká se mimo jiné pravomocí prezidenta.

„Neurčujeme, jaká priorita bude projednána, to je na předsedech klubů. Nezbývá než čekat, než se vládní novela dostane do druhého čtení a tedy do výboru,“ řekl předseda ústavně-právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD). Pokud se tak stane zhruba do konce roku, neměla by podle něho nastat ve schvalování ústavních změn komplikace. V opačném případě by patrně neměly šanci na přijetí do konce volebního období a takzvaně by spadly pod stůl.

Návrhů na změny ústavy je ve Sněmovně hned několik. Opoziční klub TOP 09 a Starostů navrhl už předloni v dubnu zrušení imunity zákonodárců a následně v červnu prodloužení doby jmenování ústavních soudců z deseti na 12 let a neopakovatelnost jejich mandátu. Komunisté přišli loni v dubnu s předlohou, podle níž by přeběhlictví nebo odsouzení za úmyslný trestný čin by znamenalo ztrátu mandátu zákonodárce.

Normu o přeběhlictví posunuli poslanci po roce k projednání do ústavně-právního výboru, jenž debatu přerušil. Předlohu o ústavních soudcích Sněmovna podpořila v úvodním kole letos v červenci, výbor by se jí mohl začít zabývat po prázdninách. Tejc se vyslovil proti tomu, aby byly do opoziční novely zapracovány i jiné ústavní změny. Opoziční návrhy by se naopak mohly spojit ve výboru s normou vládní.

Vládní hnutí ANO přišlo loni v březnu se zavedením takzvaného klouzavého mandátu zákonodárců, což se ve variantě jen pro poslance dostalo i do rozsáhlejší vládní novely. Jasno je o snaze Úsvitu prosadit přímou volbu starostů, tuto ústavní úpravu poslanci loni v únoru zamítli. V Senátu ztroskotala letos v květnu poslanecká ústavní novela o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu.

Mohlo by vás zajímat

Kabinet vedle zavedení takzvaného klouzavého mandátu navrhuje změny v pravomocích prezidenta. Ke jmenování členů Bankovní rady České národní banky by potřeboval souhlas Senátu, naopak ke jmenování vedení Nejvyššího správního soudu by nepotřeboval spolupodpis předsedy vlády. Prezident by přišel o pravomoc sjednávat mezinárodní smlouvy. Ústavní žalobu na prezidenta by mohly podle novely samostatně podávat Senát i Sněmovna. Demise premiéra by výslovně znamenala pád celého kabinetu a Sněmovna by mohla přímo rozhodnout ústavní třípětinovou většinou o zkrácení funkčního období.

Z dřívějších diskusí zákonodárců vyplynulo, že do ústavy by se mohlo dostat vedle některých bodů z opozičních předloh například i stanovení pevných termínů voleb do Senátu a do zastupitelstev obcí a krajů.

Pro úpravy ústavy se musí ve Sněmovně i v Senátu vyslovit třípětinová většina zákonodárců. Koalice ji nemá, proto musí hledat shodu s opozicí. Tejc podotkl, že se senátory byly možné ústavní změny projednány. Problém by ale mohl podle něho nastat v případě, pokud by se po podzimních volbách výrazně změnilo složení horní komory.