Policisté a další příslušníci bezpečnostních sborů by se mohli od poloviny příštího roku zbavit povinnosti sloužit ročně 150 hodin bez nároku na náhradní volno či odměnu, s výjimkou zákonem vyhlášených krizových stavů. Změnu přináší návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kterou poslalo do připomínkového řízení ministerstvo vnitra. Generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal České justici řekl, že s návrhem souhlasí. O proplácení přesčasů se právě VS musela dříve se svými příslušníky soudit.
Novela by měla také umožnit vyplácení vyšších náborových příspěvků, 30.000 až 150.000 korun, a zjednodušit kariérní postup policistů, hasičů, celníků či členů vězeňské služby se středoškolským vzděláním.
Státní pokladnu vyjde podle ministerstva vnitra zrušení neproplácených přesčasů ročně zhruba na půl miliardy korun. Přínosem má být stejně jako u vyšších náborových příspěvků zatraktivnění služby v bezpečnostních sborech a nárůst počtu uchazečů o přijetí. Autoři návrhu argumentují tím, že „řádné a efektivní fungování bezpečnostních sborů je nejen za současné bezpečnostní situace prioritou“.
Zákon o mimořádných přesčasech v minulosti u bezpečnostních sborů působil problémy. Vězeňská služba prohrála v minulosti soudní spor s 58 dozorci a strážnými z věznice v Plzni na Borech. Domáhali se zpětného proplacení nařízených přesčasů z let 2010 až 2013. Krajský soud v Plzni jejich žalobě letos v létě vyhověl. Následovala kasační stížnost Vězeňské služby, kterou zamítl Nejvyšší správní soud (NSS).
Služební zákon říká, že příslušníci Vězeňské služby i dalších bezpečnostních složek musejí ročně odpracovat až 150 hodin přesčasů bez nároku na proplacení. Pokud počet hodin nepřekročí stanovený limit, berou se jako součást služebního poměru. Jenže VS v minulosti také služby využívala v rámci běžné agendy.
Čtěte také: Kapacita věznic je překročena. Příslušníci VS se o proplácení přesčasů musí soudit
Podle vyjádření Dohnala pro Českou justici Vězeňská služba od 1. ledna letošního roku praxi upravila dle judikátu NSS. Stávající opatření mu nyní tak připadá nadbytečné.
Podle údajů bezpečnostních sborů bude na dosud neproplácené služby třeba ze státního rozpočtu zhruba 550 milionů korun ročně. „Tato částka ovšem bude v konečném důsledku pravděpodobně nižší, neboť namísto proplácení přesčasů může dojít k nárůstu poskytování náhradního volna, popřípadě k omezení nařizování služby přesčas,“ uvádějí autoři návrhu. Náklady spojené s náborovými příspěvky plánují sbory hradit z vlastních rozpočtů.
Vedle stěžejní části týkající se proplácení či služebního volna za přesčasy obsahuje novela další změny, které mají vyřešit problémy vyplývající z praxe po zavedení zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Jde třeba o možnost zrychleného služebního postupu pro středoškolsky vzdělané příslušníky, měli by dostat stejně jako jejich vysokoškolsky vzdělaní kolegové šanci přihlásit se do výběrového řízení na obsazení volného služebního místa, pro které je stanovena služební hodnost až o dva stupně vyšší.
Nováčci u bezpečnostních sborů by nově měli být přijímáni na zkušební dobu, v současnosti je totiž podle předkladatelů velmi obtížné propustit nově přijatého příslušníka, u kterého se během prvních měsíců služebního poměru ukáže, že nemá potřebné předpoklady.
Návrh novely zákona, který upravuje službu u policie, hasičů, celníků, vězeňské služby, u Generální inspekce bezpečnostních sborů a zpravodajských služeb, poslalo ministerstvo do připomínkového řízení, potom se k němu vyjádří vláda. Pokud pro novelu ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) získá kolegy, začne se jí zabývat Parlament. Vstoupit v platnost by měla podle ministerstva novela v červenci 2017.
(epa, čtk)
