Bývalý kladenský soudce Vlastimil Matula úspěl u Ústavního soudu se stížností proti podmínce za nadržování zlodějům, kteří ukradli 74 milionů korun. Ústavní soud dnes dřívější rozhodnutí soudů zrušil. Jejich rozsudky byla porušena ústavně zaručená práva stěžovatele na spravedlivý proces a presumpci neviny, řekl soudce zpravodaj Josef Fiala. Případem se znovu bude zabývat pražský obvodní soud.
Ústavní soud dospěl k závěru, že je ústavní stížnost důvodná. Soudce konstatoval, že se nepodařilo získat takové důkazy, které by svědčily o naplnění skutkové podstaty nadržování. „Právní závěr obecných soudů, že byla naplněna skutková podstata nadržování, je v rozporu se skutkovými zjištěními soudů,“ uvedl Fiala. Připomněl také zásadu pro dubio in reo, čili při pochybnostech rozhodovat ve prospěch obžalovaného.
Mluvčí soudu Miroslava Sedláčková řekla, že soudy také opomenuly řadu důležitých otázek. „Nezabývaly se rolí dalších osob v této kauze, například tím, že ministryně spravedlnosti je ta, které svědčí pravomoc podat stížnost pro porušení zákona. Stěžovatel jako stážista vypracoval podklady, které ministryně podepsala. Jde o to, nakolik může být stěžovatel jako stážista, který pracoval na základě pokynů nadřízených, vůbec odpovědný za takovou věc,“ uvedla Sedláčková. Soudy také konstatovaly, že stěžovatel předpokládal, že ministryně spravedlnosti podepíše, co jí předloží, řekla. „Není ale zřejmé, z čeho soudy dovodily, že by to měl předpokládat,“ doplnila mluvčí.
S rozhodnutím Ústavního soudu byl spokojený Matulův právní zástupce Zdeněk Koudelka. „Odsoudit někoho bez důkazů jenom na základě subjektivního přesvědčení soudce, že se něco stalo, jak on si myslí, je zásadní chyba. Je dobré, že Ústavní soud tuto chybu napravil,“ řekl Koudelka.
Soudy dříve udělili trest 18 měsíců vězení s podmíněným odkladem na tři roky za nadržování Matulovi i někdejšímu pracovníkovi ministerstva spravedlnosti Vladimíru Chrásteckému. Na Ústavní soud se obrátil pouze Matula. Podle dřívějších verdiktů měli muži zmanipulovat na ministerstvu řízení o podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona. Tehdejší ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová pak v červnu 2010 skutečně podala stížnost ve prospěch Josefa Blažka a Rudolfa Tesárka, kteří si odpykávali za krádež 74 milionů deset let vězení. Zároveň jim přerušila výkon trestu. „Těší mě, že Ústavní soud vyhověl ústavní stížnosti. Odůvodnění nálezu je jasné a srozumitelné a Ústavní soud jím opět splnil svou úlohu, pro kterou má místo v českém soudním systému. Trestnímu stíhání obou mých tehdejších podřízených jsem od počátku nerozuměla. Pronásledování autorů stížností pro porušení zákona považuji za nástroj politického boje a mrzelo mě, že útok původně namířený proti mně, odnesli mí podřízení,“ řekla České justici exministryně.
Nástupce Kovářové Jiří Pospíšil vzal sice v srpnu 2010 stížnosti zpět, muži se ale do vězení nevrátili. Uprchli do zahraničí a česká policie se pro ně musela vydat do Thajska.
O Blažkově žádosti původně rozhodovala jedna z ministerských referentek, která doporučila stížnost nepodat. Tehdejší ředitel odboru dohledu Chrástecký však spis předal Matulovi, který byl tehdy na úřadě na stáži. Matula pak Blažkově žádosti vyhověl a navrhl ministryni, aby stížnost podala, a to i ve prospěch Tesárka. Přerušení výkonu trestu Matula doporučil, ačkoliv měl k dispozici rozhodnutí tří soudů včetně Nejvyššího, podle nichž byla vina prokázána.
(epa, čtk)
