Ministerstvo průmyslu a obchodu se přihlásilo s téměř dvoumiliardovou pohledávkou do insolvenčního řízení na OKD, ačkoli reálně hrozí, že o peníze přijde. Pokud by totiž insolvenční správce pohledávku popřel, může ji až do její přihlášené výše zabavit do majetkové podstaty. Vláda tento postup odsouhlasila přesto, že si je tohoto rizika vědoma.
Vyplývá to ze Zprávy o možnosti uplatnění podmíněné pohledávky státu v rámci probíhajícího insolvenčního řízení v těžební společnosti OKD. Materiál byl připraven na základě úkolu specifikovaného premiérem Bohuslavem Sobotkou dne 11. května 2016 při projednávání materiálu předloženého Českým báňským úřadem „Postup orgánů státní báňské správy při vyhlášení insolvence společnosti OKD, a.s.“.
Jak ze zprávy vyplývá, jedná se o prověření možnosti uplatnění tzv. podmíněné pohledávky státu v rámci probíhajícího insolvenčního řízení v této těžební společnosti. Návrh na insolvenční řízení na sebe podalo její vedení 9. května.
Čtěte také: Pelikán stáhl z vlády „lex OKD“, podle Mládka šlo o účelovou normu
Důvodem k hledání řešení pro včasné zajištění kompenzace budoucích předpokládaných finančních nákladů státu je podle zprávy skutečnost, že společnost OKD nebude schopna svými těžebními aktivitami vygenerovat finanční prostředky na útlum těžebních lokalit. Podle insolvenčního správce i podle expertíz Ministerstva průmyslu a obchodu je ekonomika modelu dalšího fungování společnosti nefinancovatelná zevnitř, ani kdyby cena uhlí byla v budoucnu dvojnásobná. „Je nanejvýš zřejmé, že bez státní podpory bude OKD čelit riziku nekontrolovatelného zastavení provozu, ohrožující zdraví pracovníků, propuštění drtivé většiny zaměstnanců a způsobení značných škod na majetku OKD,“ konstatuje se v jejím úvodu. „Reorganizace těžební společnosti v insolvenčním řízení je preferovanou variantou jak managementu OKD, tak insolvenčního správce a Ministerstva průmyslu a obchodu, a zřejmě by měla pozitivní ohlas rovněž u zaměstnanců společnosti a odborů.“
Podmíněná pohledávka
K zajištění kompenzace budoucích nákladů státu se dle insolvenčního zákona jeví možnost uplatnění podmíněné pohledávky státem (tj. pohledávky, která sice již platně existuje, účinnosti nicméně nabude až po splnění určité podmínky). Zpráva přitom zmiňuje nezanedbatelné limity a rizika spojená s přihlášením budoucí pohledávky. Vzhledem k ekonomickému stavu OKD může nastat situace, kdy stát bude nucen nést zčásti nebo zcela náklady související s ukončením těžební činnosti, tedy zejména náklady na sanaci dobývacích prostorů, uzavírku důlních děl apod. Povinnost státu nést tyto náklady může vzniknout tak, že po skončení insolvenčního řízení by OKD zaniklo s tím, že by nedošlo k úplné uzavírce těžebních lokalit a s tím související sanaci území a zbylá důlní díla by naplňovala znaky tzv. starých důlních děl – v takovém případě by odpovědnost za sanaci, a tedy povinnost nést odpovídající náklady, zatěžovala stát. „Již na tomto místě lze ovšem konstatovat, že v současné době bude nesnadné, ne-li dokonce nemožné, stanovit přesnou výši pohledávky, která v dané souvislosti státu do budoucna může vzniknout, neboť doposud nelze anticipovat další průběh insolvenčního řízení a tedy dovozovat, zda dojde k úplnému nebo částečnému ukončení důlní činnosti např. ve vazbě na to, že třetí osoba v rámci konkursu nebo reorganizace nabude část nebo celek závodu OKD a bude v důlní činnosti pokračovat. Rovněž pak může být obtížné předem stanovit konkrétní výši souvisejících nákladů, když jejich vyčíslení může být proměnlivé s ohledem na okamžik ukončení důlní činnosti a tedy okamžik jejich vynaložení. Případnému vyčíslení budoucí pohledávky a její kvalifikaci vůbec bude tedy nutné v každém případě věnovat maximální péči.“
V souvislosti s uvedenou spekulací ohledně výše pohledávky ale není jasné, jak nakonec vláda přišla k hodnotě 1, 888 miliardy, kterou do konkursu přihlásila, když v přiložené tabulce jsou případné náklady vyčísleny na 4, 542 miliardy. Věřitelé pohledávek vázaných na odkládací podmínku nadto nemohou vykonávat hlasovací práva na schůzi věřitelů, což s přihlédnutím k předpokládané minimální míře uspokojení samo o sobě činí přínos přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení pro stát sporným, varuje zpráva. Na druhé straně, u podmíněné pohledávky nevzniká riziko, že by soud mohl věřiteli uložit hodnotu popřené pohledávky uhradit ve prospěch majetkové podstaty.
Zaplatí pohledávku daňový poplatník?
Pro věřitele je totiž podstatné, že pokud bude přihlášená pohledávka pravomocně popřena, může insolvenční soud podle § 178 odstavce 1 insolvenčního zákona za určitých podmínek uložit věřiteli povinnost zaplatit do majetkové podstaty částku až do výše rozdílu mezi přihlášenou pohledávkou a pohledávkou skutečně zjištěnou, tedy v zásadě až do výše celkové přihlášené pohledávky, pokud tato bude zcela popřena insolvenčním správcem.
„Aplikace institutu podmíněné pohledávky by tedy byla zřejmě možná, pokud by již nyní existovala povinnost státu nést náklady na uzavření a sanaci důlních děl ve zcela určitě vymezené výši a tato povinnost by měla být později „aktivována“ zcela určitě vymezenou podmínkou.“ Podle zprávy se ale lze domnívat, že v této situaci stát není – náklady na uzavření těžebních lokalit budou s dostatečnou určitostí vyčíslitelné nejdříve v okamžiku, kdy bude zřejmý alespoň rozsah uzavíraných důlních děl a jejich stav před uzavřením. Není tedy vyloučeno, že stát změní podmíněnou pohledávku na nepodmíněnou, kdy by mohl vykonávat hlasovací práva. V takovém případě by ale soud mohl povinnost zaplatit pohledávku po státu vyžadovat.
„Vzhledem k neustále se vyvíjejícímu stavu důlních děl se lze dále přitom domnívat, že ani rozložení pohledávky na jednotlivá důlní díla by nepomohlo tuto překážku odstranit. Stranou budiž řečeno, že aplikace soukromoprávního institutu odkládací podmínky by byla na veřejnoprávní povinnost státu přinejmenším sporná, což rovněž hovoří proti přihlášení pohledávky státu jako podmíněné pohledávky,“ vypočítává zpráva další plynoucí rizika. Jak dále zpráva uvádí, stejně tak platí, že pohledávka státu za OKD by mohla ve smyslu § 1723 občanského zákoníku vzniknout v podstatě pouze na základě právní skutečnosti, kterou může být konstitutivní rozhodnutí orgánu veřejné moci (např. exekučním titulem k provedení náhradního výkonu za OKD, pokud OKD nezajistí plnění veřejnoprávních povinností k zajištění či likvidaci důlního díla) nebo na smluvním základě, v obou případech však nelze uvažovat o tom, že by taková pohledávka již vznikla.
„Právní experti jsou toho názoru, že v současné době s největší pravděpodobností nelze považovat pohledávku státu za OKD z titulu úhrady nákladů na ukončení provozu důlních děl a související sanace za pohledávku, která by v současné době již existovala a byla spojena toliko s odkládací podmínkou. Z toho rovněž asi vyplývá, že tuto pohledávku nelze úspěšně přihlásit do insolvenčního řízení ohledně OKD bez toho, aby stát riskoval úspěšné popření takové pohledávky a následky s tím spojené.“
V úvahu sice připadá možnost vzniku odpovídající pohledávky za majetkovou podstatou, ale to, zda náklady vzniklé státu v souvislosti se sanací následků důlní činnosti OKD vůbec vzniknou a zda budou uplatnitelné ve skupině přihlašovaných pohledávek nebo ve skupině pohledávek za majetkovou podstatou, bude paradoxně jasné teprve tehdy, až bude postaveno na jisto, že k ukončení důlní činnosti OKD (a tedy k uzavírce důlních děl a následné sanaci) dojde ještě v průběhu insolvenčního řízení nebo že k němu naopak nedojde.
Vláda tedy nakonec schválila postup, před kterým zpráva varovala. V případě, že by byla pohledávka následně popřena, a stát musel zaplatit její hodnotu do majetkové podstaty, stalo by se tak na úkor daňových poplatníků. Přitom není jisté, zda by peníze šly na zakonzervování důlní činnosti, anebo by sloužily nakonec k poměrnému uspokojení dalších věřitelů OKD. Je zde ale ještě jedna možnost – vláda do rizika šla právě z toho důvodu, že bude pohledávka popřena, a skončí v majetkové podstatě. Tak by se elegantně vyhnula posouzení veřejné podpory ze strany orgánů Evropské komise.
O hospodaření těžební společnosti OKD, která je od května v úpadku a má mnohamiliardové dluhy, se nyní začala zajímat protikorupční policie. Kriminalisté prověřují podezřelé transakce OKD i majitele společnosti NWR Holdings B.V., která černouhelnou firmu vlastní. Firma OKD například ručila za miliardové dluhopisy a některý její majetek byl převeden na jiné společnosti.
Dušan Šrámek
