Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) vyšetřoval tři bývalé poslance ODS, premiéra Petra Nečase, či olomouckého hejtmana Jiřího Rozbořila v rozporu s interním pokynem policejního prezidenta. Vyplývá to z materiálu ze dne 28. května 2013 o plnění některých úkolů policejních orgánů Policie České republiky v trestním řízení, který má Česká justice k dispozici. V pokynu se totiž konstatuje, že trestné činy poslanců, členů vlády či hejtmanů vyšetřuje zásadně protikorupční policie.
V článku „Úkoly policejních orgánů služby kriminální policie a vyšetřování útvarů policie s celostátní působností“ je u Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu uvedeno, že „policisté zařazení i tohoto útvaru se věnují šetření, prověřování a vyšetřování úmyslných trestné činnosti organizovaných zločineckých skupin nebo zvlášť závažných a organizovaně páchaných zločinů v oblasti násilných projevů, vydírání a nástražných výbušných systémů užitých proti životu, zdraví a majetku, nedovoleného obchodování se zbraněmi, výbušninami, vojenským materiálem, chemickými, biologickými, radioaktivními a ostatními vysoce nebezpečnými látkami a komoditami, nelegální migrace a obchodu s lidmi, krádeží motorových vozidel, terorismu a extremismu, proti měně a platebním prostředkům, financování terorismu, a dále pak šetřením, prověřováním a vyšetřováním trestných činů páchaných formou kybernetických útoků, které mají povahu kybernetického bezpečnostního incidentu, oznámených Národním bezpečnostním úřadem, které se vyznačují zvláště sofistikovaným způsobem provedení nebo zvlášť závažným následkem“.
Porušení příslušnosti
Problém v takto striktně popsaném vymezení trestné činnosti, kterou má ÚOOZ v náplni práce, se ukrývá v dalších ustanoveních pokynu. ÚOOZ se totiž může zabývat i šetřením, prověřováním a vyšetřováním trestných činů, které odhalí vlastním šetřením, pokud nerozhodne o jejich postoupení dle místní a věcné příslušnosti jinému policejnímu orgánu, které převezme na základě rozhodnutí ředitele útvaru po předchozím souhlasu věcně a místně příslušnému policejnímu orgánu nebo které byly přikázána rozhodnutím nadřízeného vedoucího pracovníka nebo státního zástupce.
Explicitně o vyšetřování korupce ale není v pokynu ani slovo. Konkrétně se nehovoří o korupci ani v případě dalšího policejního speciálu, který ji má přímo v názvu, tedy Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality.
Ten se má zabývat šetřením, prověřováním a vyšetřováním úmyslných trestných činů, k jejichž dozoru je příslušné vrchní státní zastupitelství, s výjimkou trestných činů uvedených v části druhé, hlavě 6, díl 1 trestního zákoníku, což jsou trestné činy proti měně a platebním prostředkům, pokud, s ohledem na nižší míru skutkové, právní, či důkazní složitosti, případně s přihlédnutím k analogickému postupu státního zástupce, nerozhodne o postoupení jinak věcně a místně příslušnému policejnímu orgánu. Stejně jako u ÚOOZ je u u protikorupční policie definováno vyšetřování na základě vlastního šetření, převzetí či přikázání. Česká justice již o tom, že ÚOOZ vyšetřuje případy, které mu nepřísluší, informovala.
Zcela zásadní je ovšem další ustanovení, podle něhož ÚOKFK mý vyšetřovat trestné činy senátorů, poslanců, členů vlády, prezidenta a viceprezidenta NKÚ, člena bankovní rady ČNB, veřejného ochránce práv, soudců a státních zástupců, dále pak představitelů ústředních orgánů státní správy v postavení ministra, náměstka ministra, ředitele úřadu a jeho zástupce, a představitelů územní samosprávy krajů v postavení hejtmana a jeho náměstka. Poslanci ODS v aféře Nagygate tak byli ÚOOZ pod vedením bývalého šéfa Roberta Šlachty protiprávně obviněni, a následně vyšetřováni čtrnáct dní poté, co byl pokyn tehdejšího policejního prezidenta Martina Červíčka vydán.
Dušan Šrámek
